Jižně od Dobřichovic se na severních úpatí Hřebenů dochoval jeden z velmi mála dochovaných skalnatých výstupů. Většina z nich byla již odlámána. V zimě roku 1892 zde ve hlubokém sněhu stanulo 17 mužů a jedna žena, šlo o první zimní výlet Klubu českých turistů. Vyhlídka byla záhy turisticky upravena, dokonce byly vytesány pro lepší přístup schůdky (dodnes částečně dochovány). Původní vyhlídka již neposkytuje kvůli vzrostlým stromům výhled, za ním je potřeba kousek dál na skalnatý výchoz. I dnes vyhlídka Hvížděnec poskytuje výhled na Řevnice a i vzdálenější Beroun, protější úbočí s vrchem Babka a další místa.

Štítkovský jez vznikl již ve středověku. V současnosti je jedním ze zařízení Smíchovského zdymadla. Leží mezi Janáčkovým nábřežím a Slovanským ostrovem.. Původní jez byl dlouhý 350 m a vedl napříč řekou. Na počátku 20. století byla jeho poloha změněna. Ve stření části je kolmý na směr proudu, ale oba kraje jsou zalomeny po proudu řeky. Jez má pevnou konstrukci, je 280,36 m dlouhý, plocha jeho zdrže je 83 ha a její objem činí 2 281 700 m3. Uprostřed jezu je 12 m široká propusť pro vory, při pravém okraji pak plavební komora Mánes. Název jezu je odvozen od jména J. Štítky, který již v roce 1420 mlýny při pravém břehu Vltavy. V těsné blízkosti byl kdysi, dnes již zaniklý, jez nazývaný Petržílkovský.

Neznámý bojovník Padl v boji s německými okupanty v květnovém povstání 1945.

Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně je jedním ze stálých expozičních prostor Moravského zemského muzea. Palác je zajímavý nejen svými sbírkami, ale zejména samotnou budovou.Barokní palác nechal vystavět v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Původně byl za autora stavby považován italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Dnes se tato domněnka považuje za málo pravděpodobnou. Ve své historii hostil palác několik osobností evropského významu. Pobývali v něm mj. „Zimní král“ Fridrich Falcký, císařovna Marie Terezie či ruský vojevůdce M.I. Kutozov. V 19.století byl palác adaptován na justiční účely a v letech 1927 – 1929 proběhle necitlivá rekonstrukce, kdy na budovu přibylo třetí patro. V té době Dietrichsteinský palác sloužil již pro muzejní účely. Původní barokní podoba byla paláci vrácena na konci 80. let 20.století a v roce 1991 byl palác zpřístupněn veřejnosti.Dnes je palác centrem činnosti MZM a nabízí několik stálých výstav zaměřených na ranné dějiny Moravy. Působí zde také Dětské muzeum, jež pořádá mnoho výstav a akcí pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti, prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory. Stálá expozice Zaniklý život na Moravě (paleontologická expozi-ce dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér) Svět nerostů (mineralogická expozice představující nerostné bohatství u nás i ve světě) Pravěk Moravy (archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů) Morava ve středověku (historicko-archeologická expozice kladoucí důraz na život ve středověké vesnici) Velká Morava (archeologická expozice přibližující příchod Slovanů a vznik prvního státu) Dětské muzeum (interaktivní výstavy pro školy i veřejnost a komponované programy ke školní výuce i pro volný čas). Památník Prof. Karla Absolona - památník přibližuje život a dílo Karla Absolona (1877-1960), významného archeologa, geografa a speleologa, dlouholetého pracovníka Moravského zemského muzea a profesora Karlovy univerzity v Praze. Hlavní část památníku tvoří jeho rekonstruovaná pracovna.  Dietrichsteinský palác je stálou expozicí Moravského zemského Muzea