Nad městem Bílina na Teplicku se tyčí barokní zámek vzniklý přestavbou původního gotického hradu. Historie hradu Hrad nechal vystavět pod starším hradištěm pravděpodobně Ojíř z Frýdberka ve 13. století, vlivný velmož na dvoře Václava I. O podobě hradu není mnoho informací. Za nejvýraznější objekt stavby se považuje pozdněgotická bašta zvaná Manda, která se nachází v rohu předhradí. Roku 1421 byl bílinský hrad dobyt husity, v 16. století přešel pod rod Lobkoviců, který jej přestavěli na letní sídlo. V letech 1675 až 1682 došlo k přestavbě sídla podle návrhu G. T. Tencally architektem Antoniem della Porta na reprezentativní raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny ještě v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkowitzů až do roku 1945, pak přešel do vlastnictví státu. Dnes je sídlo opět v rukou Lobkowitzů a není přístupné pro veřejnost.    Podoba zámku                      Zámek Bílina je mohutná dvoupatrová stavba s obdélníkovým půdorysem a s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří stojí gotická bašta z konce 15. století - Manda. Z interiérů je významný italský sál se štukovou výzdobou ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu. Kolem zámku, na místě původního hradiště, se rozprostírá zámecký park. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba na barokní zámek Světec, na přírodní památku Bořeň nebo na zříceninu hradu Kostomlaty pod Milešovkou. Za návštěvu jistě stojí i barokní zámek Duchcov. Ubytovat se můžete přímo v Bílině.

Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.

Zhruba 100 m severovýchodně od centrálního náměstí se nachází bývalá synagoga. Byla postavena v roce 1568, tehdy ještě jako dřevěná v centru tehdejšího židovského ghetta. Po požáru byla v roce 1719 postavena nová synagoga, zřejmě již zděná. V roce 1838 prošla přestavbou. Po požáru v roce 1901 byla v roce 1902 secesně upravena. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Po válce od roku 1950 slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. V 80. a 90. letech 20. století prošla rekonstrukcemi.

Na vrchu Boubín (1362 m.n.m.) stávala již od roku 1878 vyhlídková stavba, kterou později nahradil triangulační bod s vyhlídkovou plošinou. Kontroverzní ale s úžasným výhledem Ještě v 70. letech 20. století se zde dalo rozhlížet z dřevěné vojenské pozorovatelny. V roce 2004 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna, i když nepřímo proti byla CHKO Šumava. Konstrukce 21 metrů vysoké rozhledny je ze smrkové kulatiny, tlakově impregnované o průměru 20 cm. Celá rozhledna přišla na 3 miliony korun a musela být postavena bez strojní mechanizace. Materiál o celkové váze 60 tun tak sem byl dopravován zřízenou lanovkou a koňmi. Na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů. Rozhledna na kterou je volný přístup byla slavnostně otevřena 3.6.2005.   Výhled sever: severovýchodní část Šumavy, Středočeská pahorkatina, Vimperk východ: Kleť s rozhlednou a hvězdárnou jih: Plechý a za dobré viditelnosti Alpy západ: Šumava Popis cesty Vlakem či autem do Kubovy Huti a odtud po 4 kilometry dlouhé cestě po modře značené turistické trase.