Vinohradské železniční tunely spojují Hlavní nádraží s nádražím Praha Vršovice a s nádražím Praha Smíchov.První dvojkolejný tunel byl vybudován v letech 1869 – 1871 jako součást tehdejší dráhy Františka Josefa. V letech 1945 – 1948 prodělal rozsáhlou rekonstrukci.Druhý tunel byl vybudován v letech 1940 – 1944.Stavba třetího tunelu byla zahájena rovněž v roce 1940. V roce 1944, po vyražení cca 290 m, bylo jeho budování zataveno. Dokončovací práce byly zahájeny až v roce 1982.Každý z tunelů má délku cca 1150 m.S pracemi na tunelu se začalo pod vedením inženýra Krouského na podzim roku 1869. Nebyly snadné. Tuneláři v té době neměli ani strojní vrtačky ani pneumatická kladiva a o razicích štítech se jim ani nesnilo. Pevné horniny trhali dynamitem, nejběžnějším nářadím byla obyčejná palice, sekáč, krumpáč a lopata. Při ražení byl nový tunel postupně vyzdíván pískovcovými kvádry a stoka hloubená mezi kolejemi odváděla prosakující vodu. Počátkem září 1871 byl tunel hotov a 19. září jím slavnostně projel první parostroj. Brzy se však ukázalo, že vinohradský tunel má řadu nedostatků, ale k jeho zásadní opravě došlo až po druhé světové válce, kdy byl v provozu druhý souběžný tunel dokončený v roce 1944.

Zalesněný čedičový kužel Lovoše (570 m.n.m.) se nachází nedaleko Lovosic. Část vrchu zaujímá Národní přírodní rezervace o 50 ha založená roku 1948. Ze severovýchodního úpatí kousek pod vrcholek vystupují ještě dva menší vrcholky, na mapě neoznačené. Těmto dvěma malým znělcovým vrcholkům se říká Malý Lovoš. V prostoru Malého Lovoše můžeme najít tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny. Podle legendy jde o tři dívky, které za trest zkameněly, jelikož nechtěly chodit do kostela. Na vrcholu Lovoše stojí malá turistická chata (dodnes v provozu) již od roku 1924. Její terasa poskytuje nádherný kruhový výhled do okolí. Ale již roku 1892 tady lovosický horský spolek vybudoval kamennou stavbu s plochou střechou sloužící jako rozhledna. Kolem roku 1918 byla tato stavba poškozena a dokonce zapálena vandaly. Za druhé světové války si stavbu upravili na pozorovatelnu nacisté. Dnes se z ní zachoval jen nevyužívaný kamenný sokl. Vrcholek je přístupný po turistické značce, Malý Lovoš s Panenskými kameny se nachází mimo značku.

Údolní nádrž Fojtka se nachází v blízkosti obce Fojtka jen několik kilometrů severním směrem od Liberce. Byla vybudována v letech 1904-1906 souběžně s přehradou Mlýnice. Postavena byla za účelem zmírnění velkých vod a jako částečná ochrana území ležícího pod tímto vodním dílem. Také pro zajištění minimálního průtoku a případného zlepšení průtoku při havarijním znečištění vody v potoku Jeřice. Přehradní hráz je zděná z lomového kamene, obloukového půdorysu. Délka hráze v koruně je 146,2 m a její šířka 4,5 m. Výška hráze nad základem je pak 16 m. Celkový objem nádrže poskytuje 0,323 mil. m3 a maximální zatopená plocha činní 7 ha.

Na ostrohu nad řekou Svratkou, severním okraji obce Černvír stojí zajímavý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Založení kostela spadá do období okolo roku 1228. Tehdy zde byla nedaleko tvrze postavena pozdně románská svatyně, tvořící malou čtvrcovou loď s dvěma apsidami. V první polovině 14. století byla přistavěna sakristie a na jižní straně nová loď. Z původní románské lodě se tak stalo kněžiště. Koncem 17. století prošel objekt další významnou přestavbou. Sakristie byla rozšířena, loď výrazněji prodloužena a zakončena výrazně širším vstupním objektem, obsahujícím kapli a márnici. Kněžiště, původní pozdně románská loď je sklenuto křížovou klenbou. Najdeme zde také vzácené gotické nástěnné malby objevené roku 1969. Představují Narození Páně, Poslední večeři, Umučení Páně a Poslední soud. Z kněžiště do sakristie vede vchod se zajímavým mramorovým sedlovým portálem. V roce 1980 sem byl přemístěn oltář sv. Linharta z kostela zrušené a Novomlýnskou nádrží zatopené obce Mušov při Dolních Věstonicích.