Zámek Blansko se nachází ve stejnojmenném okresním městě v údolí řeky Svitavy, v Jihomoravském kraji. Historie zámku Renesanční zámek vznikl v roce 1604 přestavbou gotické tvrze zmiňované již koncem 14. stol. Základy válcové věže, dodnes dochované, pocházejí z románského období. Tvrz byla upravena v polovině 15. stol., aby mohla sloužit jako sídlo po zániku hradu Blanseka. Až do poloviny 18. stol. byl zámek centrem správy blanenského panství, kdy ho koupil rod Salm-Reifferscheidt a připojil k Rájecku. Na blanském zámku se vystřídalo mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu až po Salmy, kterým patřil až do roku 1945. V době 30leté války byla zámecká budova poškozena Švédy. Zámek později přešel řadou oprav. Významná barokní přestavba Blanska se konala koncem 17. stol. za hrabat z Gellhornu, kdy byla navíc postavena věž s hodinami. V roce 1853 byl zámek upraven pozdně empírově a roku 1873 ještě novorenesančně. Tyto úpravy však byly odstraněny rekonstrukcí v letech 1960-68, kdy byla zámku navrácena jeho původní renesanční podoba. Do roku 1896 se zde také nacházelo správní centrum blanenských železáren, kdy jej Salmové prodali firmě Breitfeld-Daněk. V minulosti na zámku pobývala řada významných osobností (např. Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes, spisovatel Ferdinand von Saar) a bydlel zde i známý archeolog dr. Jindřich Wankel. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, kde můžeme shlédnout výstavy týkající se Moravského krasu, historie hutnictví, historie dekorativní a užitkové litiny, historie hradu Blanseka a dalších témat. Podoba zámku V původní podobě měl zámek asi 30 místností a byl obýván jenom zřídka. Jedná se o jednopatrovou budovu se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. Zámek má čtyři křídla s obdélníkovým nádvořím s arkádami. Na severní straně stojí věž s hodinami a u jihozápadního nároží se dochoval zbytek válcové věže raně gotické tvrze. Zámecká expozice Expozice zámku zachycuje geologický vývoj Moravského krasu, jeho faunu a flóru, jak vyhynulou tak i existující, a také zde vidíme stručný přehled vývoje lidského osídlení zdejší oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla Absolona s ukázkami z jeho praxe. Výstava Nejstarší hutě ČR, archeologická expozice se speciálním zaměřením na vývoj železářství ve zdejší oblasti, je věnována také období Velké Moravy a jednomu z center železářské výroby té doby v olomučanském polesí. Výstava je doplněna modely olomučanských hutí z 8. - 9. stol. Dále si zde návštěvník prohlídne expozici historie města Blanska od první písemné zmínky z roku 1141 až po rok 1918. Zámecké interiéry Historické interiéry zámku tvoří soubor pěti místností (hudební, červený a modrý salon, růžový salonek a zelený kabinet), kde se zachovala původní dřevěná výzdoba stropů a stěn z konce 19. stol. Výstava Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století prezentuje historii výroby uměleckého lití v celorepublikovém a středoevropském kontextu. Ucelenou část tvoří soubor litinových kamen a krbů, kašnových zařízení, zahradních váz atd. Zdejší raritu znázorňuje kolekce litinových šperků. Tipy na výlet Ve městě najdete také Galerii města Blansko nebo rozhlednu Podvrší u Blanska. Z přírodních zajímavostí můžete navštívit krasové jeskyně, jako je Kateřinská jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macocha nebo jeskyně Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Čertův hrádek nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Blansku.  

Soubor studia Ypsilon vznikl v 60. letech v Liberci. Zakladateli byli výtvarník Jan Schmid, hudebník Karel Novák a loutkoherečky Jitka Nováková a Zuzana Schmidová. Později se k nim přidalo mnoho dalších herců a hudebníků. Koncem 70. let se soubor přesunul do Prahy. Nejprve bylo součástí Státního divadelního studia, po té divadla Jiřího Wolkera. Plně samostatnou scénou se studio stalo až v roce 1990.

Kaple Božího hrobu u kostela sv. Vavřince byla postavena v roce 1737. Její čelní stěna ne orientována k západu a je vyzdobena sgrafitem Zmrtvýchvstání Krista od J. Reidlena z roku 1936. Předlohou mu byl karton M. Alše z roku 1898. Je zde také sousoší Kalvárie a pod kaplí je klec symbolizující Kristovo věznění. Nedaleko, mezi Bludištěm na Petříně a Petřínskou rozhlednou se nachází stejnojmenná kaple pocházející z roku 1732.

Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od obce Babčice. Cesta k němu vede nejprve z okraje obce po menší asfaltové silnici vedoucí do Osikovce. Asi 500 m v zatáčce silnice se asfaltovka opustí a přejde rovně na polní cestu. Po zhruba dalších 500 m se cesta dostane na okraj lesa, kde vpravo z polní cesty odbočuje do lesa menší zarostlá lesní cesta. Ta již po cca 50 m dovede ke hřbitovu. Hřbitov byl založen mezi lety 1830-1841 pro obce mezi Mladou Vožicí a Pacovem. Hřbitov o ploše 1.200 m2 je ohrazen kamennou zdí s průchozí bývalou marnicí, kterou se vstupuje na hřbitov dodnes. Hřbitov je zhruba ze 2/3 zaplněn asi stovkou náhrobků, seřazených povětšinou v několika řadách. Nejstarší by měl pocházet z roku 1841. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1935. Hřbitov je volně přístupný.