Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Mcely
Lovecký zámeček Mcely, z konce 17. století, se nachází uprostřed legendárního Svatojiřského lesa na Viničním vrchu nad malou vesničkou. Obec Mcely leží cca 15 km severně od okresního města Nymburk v krásné přírodní scenérii Loučenského hřbetu a čítají přibližně 368 obyvatel. Název vznikl pravděpodobně od slovesa "mčieti", které znamená těžký úděl tehdejších obyvatel. V obci se nachází krásný gotický kostel sv. Václava, dřevěná zvonice a stylově velice čistý objekt fary a především mcelský zámek. V minulosti zde pobývali český básník Josef Svatopluk Machar i spisovatelka Božena Němcová. Historie zámku Obec patří mezi vyhledávané rekreační oblasti, zdejší region je pověstný svými legendami a zázraky ze středověkých časů. Obec Mcely byla od roku 1623 v majetku Adama z Valdštejna a od roku 1672 patřily Oktaviánovi Ladislavovi z Valdštejna. Ten zde v roce 1698 nechal postavit lovecký zámeček. I na zdejším panství se majitelé postupně střídali. V roce 1840 byl zámek přestavěn v jednopatrový objekt a v roce 1863 byla ještě přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. V roce 1869 kupuje zámek kníže Thurn-Taxis a připojuje Mcely k Dobrovicím. V roce 1938 bylo strženo jedno křídlo a zámek získal dnešní, neoklasicistní podobu. Zámek dnes V současné době je mcelský zámek kompletně renovovaný, od roku 2006 slouží jako atraktivní místo pro konání svateb, firemních akcí, školení, konferencí i pro rekreační účely. Na zámku se nachází i galerie, která zahrnuje historické fotografie z archivů, také fotografie z průběhu rekonstrukce, ale i ilustrace od mistra designéra Oty Bláhy. V současné době je zámek v soukromých rukou paní Inéz Cusumano. Navštívit v okolí můžete zámek Loučeň. Ubytování se nabízí přímo v Loučni nebo vzdálenějších Rožďalovicích.  
Doporučujeme
Jamrtál
Územím Jamrtálu tvoří Nuselské údolí. Název je odvozen od nářku pražské chudiny.
Dominantou města je pozdně gotický katedrální chrám sv. Barbory, který je společně s historickým jádrem města a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Byl založen již roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře. Za husitských válek byla stavba přerušena, a to až do roku 1482, kdy se stavby ujal další slavný stavitel Matěj Rejsek. Když poklesla těžba stříbra byl v roce 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Roku 1626 byl chrám předán do správy jezuitům a částečně přestavěn v barokním slohu. Poté zůstal více než 300 let nedokončen. Až v období let 1884 – 1905 byl chrám dostavěn do podoby, ve které ho můžou návštěvníci vidět dnes. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou.
Doporučujeme
Karlovo náměstí
Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.