Nepříliš známá historie hradu Historiografie bohužel nedisponuje množstvím ověřitelných dokladů o tomto hradu, který byl historicky prokazatelně již v XV. století v ruinách. Dochované zbytky masivních základů hradeb nasvědčují tomu, že šlo spíše jen o větší tvrz. První zmínka se připomíná rokem 1250 a jako majitel je zmiňován Gaitmar z Frajštejna a jeho bratr Hartleb. V roce 1331 snad byl hrad majetkem Konráda z Bítova. Poněkud dramatický osud vzal hrad po husitských válkách se svým novým majitelem Janem Krajířem z Krajku, který "znepokojoval" pohraničí moravské, české i rakouské, takže šlo vlastně o hnízdo loupežnické. Tím však také dobrodruh skončil, protože moravští stavové jej v r. 1440 prohlásili zemským nepřítelem, hrad odkoupili a poté jej nechali zbořit. Roku 1493 je již hrad Frejštejn označen v dobovém dokumentu jako "poustka". Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. V okolí stojí za návštěvu Vranovský zámek, renesanční zámek Uherčice, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat k vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.  

Dnešní ocelová rozhledna na vrchu Oslednice (557 m) u Telče, která je zároveň telekomunikační věží, měla svoji předchůdkyni. Rozdíl mezi nimi snad ani nemůže být znatelnější. První stavba byla jen dřevěná dvoupatrová vyhlídka. Hlavním iniciátorem její výstavby byl v roce 1898 profesor telčské reálky Alois Kulhánek. Měřila 16 metrů a zanikla zřejmě ještě před 1. sv. válkou. Současnou věž postavila roku 1999 společnost Radiomobil. Primárním důvodem pro její vznik byla potřeba pokrýt okolí Telče signálem pro mobilní telefony. Společnost vyhověla požadavku města Telč, které bylo vlastníkem pozemku, aby měla vyhlídkový ochoz jenž by byl přístupný veřejnosti. Věž je vysoká 34 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 31 metrů vede 176 kovových schodů. Z rozhledny máme pohádkovou Telč jako na dlani, uvidíme hrad Roštejn a za mimořádných klimatických podmínek i na Alpy.

Dominantou Libochovic je jejich zámek. Libochovice jsou městečko s přibližně 3720 obyvateli, které se rozkládá na levém břehu řeky Ohře, nedaleko památného Řípu, okres Litoměřice, kraj Ústecký. Zámek Libochovice patří k nejvýznamnějším raně barokním stavbám v České republice. Barokní perla na březích Ohře Předcházela mu gotická tvrz Zajíců z Hazmburka, přestavěná v letech 1560-1564 na zámek, který dal základ dnešní stavbě. Ta vznikala v letech 1683-1690 za Gundakra z Ditrichštejna. Libochovický zámek tvoří mohutný, nepravidelný obdélník o dvou patrech. Byl postaven na břehu řeky Ohře a právě jižní průčelí zdůrazňuje mohutnost a masivnost šlechtického sídla na venkově. Východní strana zámku má balkón se sloupy a schodiště. Tyto prvky byly přistavěny až koncem 19. století za Herbersteinů. Z interiérů vyniká bohatě zdobená Salla terrena, impozantní Saturnův sál v jižním křídle, prostupující dvěma poschodími, vyzdobený krbem s plastikami vysoké umělecké úrovně a nádherným stropem. Barokní ložnice, zámecká kaple, rokokový a empírový salonek, rovněž ostatní vnitřní prostory odráží svou rozdílnou výzdobou proměny architektonických stylů od baroka po historizující slohy 19. století. Expozice J. E. Purkyně Z vybavení zámku zaujme vedle nábytku také soubor gobelínů, obrazů, skla, porcelánu a sbírka různých exotických předmětů. Najdeme tu Schröderovy kopie mistrů jako Tiziana, Tintoretta, Veronese, Rubense. Nachází se zde taky velká zámecká knihovna z poloviny 19. století. V přízemí zámku je umístěna stálá expozice o životě a díle J. E. Purkyně, významného přírodovědce, který se v zámecké budově narodil. Zámecký park Součástí zámeckého areálu je i zámecký park, založený koncem 17. století českým zahradníkem Janem Tulipánem ve stylu versailleských zahrad. Park byl postupně rozšiřován a upravován, nabízí mnoho krásných zákoutí se spoustou dendrologických zajímavostí. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Hazmburk. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Vrch Velký Beškovský kopec (474 m.n.m.) se vypíná přibližně necelé 4 km jihovýchodním směrem od obce Dubá.Vrch tvoří pískovcový hřeben s četnými terasami. Z těchto skalních teras jsou dobré rozhledy do okolí.