Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých křižovníků. Od roku 1335 patřil křižovníkům s červenou hvězdou a, i když byl v dobách husitských a v letech 1618-20 na čas křižovníkům zabaven, byl jim opět navrácen. V roce 1900 byl Hloubětín (Hloupětín) s 1875 obyvateli, se zámkem, výrobou umělých hnojiv, laku a fermeže, a s pískovnami vsí karlínského okresu. V r.1922, kdy byl připojen k Praze jako součást Prahy IX, měl cca 3300 obyvatel. V r.1949 bylo k.ú. Hloubětín začleněno do správního obvodu Praha 9 (s Prosekem, Hrdlořezy, Vysočany a s částí Libně). V roce 1960 zůstal Hloubětín v obvodu Praha 9 a v roce 1990 se stal součástí městské části Praha 9. V roce 1994 se část k.ú. Hloubětín stala součástí nové městské části Praha 14.

Náměstí Klárov patří mezi nejrušnější dopravní křižovatky spojující Malou Stranu, Staré Město, Hradčany a Holešovice. Území Klárova patří podle archeologických poznatků mezi nejstarší zastavěné lokality na levém břehu Vltavy. Dochované jsou názvy osady Na pískách a Na písku. A to podle naplavenin Vltavy a potoka Brusnice, který v těchto místech ústil do Vltavy korytem a nikoliv štolou jako v současnosti, po stavbě Chotkovy ulice. Pojmenování Klárov bylo úředně zavedeno v roce 1922.

Památník na celosvětový kongres esperanta v roce 1996, který se konal v Praze, je umístěn před Kongresovým centrem. Je zhotoven z žuly.

Zřícenina kaple sv. Víta - Pohledy, okres Svitavy.