Nepříliš známá historie hradu Historiografie bohužel nedisponuje množstvím ověřitelných dokladů o tomto hradu, který byl historicky prokazatelně již v XV. století v ruinách. Dochované zbytky masivních základů hradeb nasvědčují tomu, že šlo spíše jen o větší tvrz. První zmínka se připomíná rokem 1250 a jako majitel je zmiňován Gaitmar z Frajštejna a jeho bratr Hartleb. V roce 1331 snad byl hrad majetkem Konráda z Bítova. Poněkud dramatický osud vzal hrad po husitských válkách se svým novým majitelem Janem Krajířem z Krajku, který "znepokojoval" pohraničí moravské, české i rakouské, takže šlo vlastně o hnízdo loupežnické. Tím však také dobrodruh skončil, protože moravští stavové jej v r. 1440 prohlásili zemským nepřítelem, hrad odkoupili a poté jej nechali zbořit. Roku 1493 je již hrad Frejštejn označen v dobovém dokumentu jako "poustka". Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. V okolí stojí za návštěvu Vranovský zámek, renesanční zámek Uherčice, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat k vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.  

Hřbitov byl založen roku 1716 a od té doby byl dvakrát rozšířen. U vchodu do hřbitova se nachází tzv. „Bejtšube“, neboli obřadní místnost, kde byl zemřelý rituálně očištěn než byl pochován do země. Hřbitov sloužil i pro židy ze širokého okolí (Lipnice, Kaliště, Želiv, Věž) a tak je zde pochováno několik významných osobností. Například příbuzní Gustava Máhlera, ale i děd spisovatele Franze Kafky. Mezi nejzajímavější a nejcennější patří náhrobky z doby baroka a klasicismu. Poslední pohřby se zde konaly ve 40. letech 20. století. Po druhé světové válce byl hřbitov poškozen řáděním vandalů. V nedávné době byl nákladem města Humpolec opraven. Na ploše 3.664 m2 se nachází přibližně tisíc náhrobků, nejstarší je z roku 1719. Hřbitov má dobrou kamennou ohradní zeď a je uzamčen.

V Podhradí nedaleko zříceniny hradu a bývalého zámku se nachází evangelický kostel Dobrého Pastýře. Zřejmě první evangelický kostel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dnešní raně barokní stavba byla vystavěna v roce 1682 na místě starší gotické svatyně pocházející z let 1470-1490. Jednolodní kostel s obdélnou lodí a hranolovou věží ukončenou polygonální horní částí, ukrývá dřevěný vnitřek, při jehož výstavbě nebylo použito jediného hřebíku, pouze dřevěné čepy a kolíky. Dřevěnou klenbu a strop pokrývá malba holdujících andělů od neznámého autora. Oltář z roku 1710 zdobí obrazy Křtu Páně a Poslední večeře Páně. Dále zde můžeme nalézt malovaný epitaf z roku 1682 a původní dřevěné lavice s označením jména nebo čísla věřícího.

Karlovy Vary nabízejí svým hostům pro zpestření jejich lázeňského pobytu hned čtyři rozhledny. Všechno jsou to originální stavby a těší se velké oblibě. Nejstarší z nich je Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.). Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou umu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. Rozhledna je volně přístupná. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.