Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je ražená, pilířová a tvoří ji tři lodě. Střední loď má délku 107,2 m. Hloubka stanice je 32 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutavé a zelené barvy. Vestibul stanice je monolitické konstrukce, je pod povrchem a je obložen šedým mramorem. Stanice navazuje na tramvajovou a autobusovou dopravu. Uměleckou výzdobu stanice tvoří kopie barokní sochy Naděje od M.B.Brauna, faksimile rokokové vázy z roku 1770, šest barokních soch z braunovské dílny. Vstup do metra je vyzdoben kovovou mříží od J. Smrže, J. Bruthause a Z. Brunzíka. Stanici dále zdobí kašna od L. Jiránka, O. Kuči a Z. Drobného a mramorová kašna od M. vystrčila. Projektanty byli Z. Drobný a O. Kuča. Název stanice je odvozen od její polohy, od katastru Malá Strana, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Malostranská je situována v prostoru pod Klárovem.Zprovozněna byla 12.8.1978Hloubka nástupiště je 32 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce stanice je trojlodní s prodlouženým středním tunelem se 4 páry prostupů do bočních lodí. Ke stanici patří technologický tunel o délce 19 m. Obklad stěn za kolejištěm je z hliníkových výlisků v barvě zelené a jejích odstínech.Z nástupiště vede jeden eskalátorový tunel do podzemního vestibulu z něhož vede jeden výstup do prostoru u Valdštejnské jízdárny.Počet provozně-služebních místností: 103Obestavěný prostor: 40.060 m3.Stavební náklady: 248 mil. korun.

Více jak 7,5 km západním směrem od Přední Výtoně v blízkosti německých hranic se nachází zbytky kdysi barokního kostela sv. Václava. Kostel je jako farní uváděn již ve 14. Století. Původně gotický kostel byl zasádně přestavěn okolo roku 1673 v barokním slohu. Vnitřek kostela byl pozdně renesanční. Roku 1738 byl povýšen na děkanský kostel. Hlavní oltář byl dvojitý. Uprostřed něho byl obraz zavraždění sv. Václava. Dále se zde nacházela dřevěná kazatelna. V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici. Kostel byl speciálním demoličním komandem odstřelen 9.6.1959. Postupně zanikla i celá obec. Dnes zde z celé bývalé obce Rychnůvek nacházejí jen zbytky tohoto kostela (opodál pak ještě zbytky bývalé školy). Na místě kde stával oltář byl vztyčen dřevěný kříž. Dne 10.8.1991 po dlouhé době zde opět sloužil mši páter Horst Prieschl. Na pietně udržovaném místě najdeme i pár náhrobků jako pozůstatek kdysi hřbitova při kostele.

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.

Stříbro je město v západních Čechách v okrese Tachov, 30 km západně od Plzně. Leží na řece Mži a má téměř 8 tisíc obyvatel. Město má dlouhou a bohatou historii, zachovalé historické jádro a romantickou polohu, díky poloze nad údolím řeky a lesům, které ho obklopují. Historie jak už název města napovídá je spojena s těžbou drahého kovu, díky němuž se Stříbro stalo ve středověku významným městem a hospodářsky prosperovalo. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183, kdy je zmíněno na listině přemyslovského knížete Bedřicha a vystupuje pod názvem Argentaria – Stříbrníce. Původní osada měla i sakrální stavbu v podobě románského kostelíku Panny Marie. O důležitosti Stříbra svědčí to, že velmi brzy, mezi léty 1240 – 1250, bylo na skalnatém ostrohu nad starou hornickou osadou založeno královské město. Nepravidelný kruhový půdorys nového města byl vymezen hradbami a přístupný pouze dvěma opevněnými branami. Vnitřní prostor města byl postaven do poměrně pravidelné sítě ulic, které jsou typické pro města založená za vlády Přemysla Otakara II. Další velkou výhodou kromě naleziště drahého kovu byla samotná poloha města. To ležela na významné obchodní stezce Praha – Norimberk, takže na rozvoji města měl velký podíl i obchod. Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů četná privilegia. Vedle těžby stříbra se přidala i těžba olova takže o pravidelný přísun peněz do městské pokladny bylo postaráno.Na sklonu středověku žilo tehdy v městě 2 000 lidí a stálo zde 300 domů.Husitské války město příliš nepoznamenaly. A to i navzdory faktu, že město sehrálo v těchto letech velmi významnou úlohu. Stříbro díky své poloze v tradičně katolických západních Čechách patřilo původně do katolického tábora. Husovo učení nenalézalo ve městě dlouho své přívržence, proto Husité chtěli město násilně obsadit a měšťany o své pravdě přesvědčit. Husité obsadili Stříbro teprve v roce 1426. V červenci roku 1427 přitáhli ke Stříbru křižáci s úmyslem Stříbro opět vrátit do svazku katolických měst. Město neúspěšně obléhali a když k městu přitáhly husitská polní vojska vedená Prokopem Holým křižáci ustoupili k Tachovu, kde byli na hlavu poraženi. Po skončení husitských válek bylo Stříbro opět přijato mezi královská města roku 1437. 16. století přineslo Stříbru opět nerušený hospodářský rozkvět. Městu tehdy náleželo 13 okolních vesnic. Pšeničné pivo z městského pivovaru, se stalo dalším zdrojem městských peněz bylo významným vývozním artiklem. Do 16. století spadá také výrazná stavební aktivita, na níž upomínají skvostné renesanční portály některých domů.17. století a Třicetiletá válka poznamenaly Stříbro mnohem výrazněji. Díky své poloze na významné komunikaci trpěly častými průchody vojsk a Švédy bylo dokonce v letech 1639, 1645 a 1647 obsazeno a drancováno. Po válce nastal jen pomalý vzestup kdysi bohatého města. K bývalé prosperitě měly Stříbru dopomoci i příjmy ze stříbrných dolů opětně otevřených v roce 1660. Příchodem německých horníků získalo ve Stříbře převahu německé obyvatelstvo. Olověné rudy se v okolí města těžily až do počátku 80. let dvacátého století. Do období let 1812 - 1832 spadá budování císařské silnice vedené z Plzně přes Stříbro do Chebu. V roce 1930 žilo v národnostně smíšeném městě 4 655 Němců a 581 Čechů. Ve městě je řada památek upomínající na zašlo slávu a bohatství. Pozoruhodné je opevnění města, které uzavírá prstencem hradeb nejen vnitřní město, ale také jižně situované předměstí, tzv. Nové město. Středověká stezka procházející Stříbrem byla střežena dvěma branami, Chebskou a Pražskou branou. Součástí městské fortifikace byl i kamenný most přes Mži s branou vystavěnou v letech 1555 – 1560. Za jejího stavitele je považován Benedikt (Vlach) z Ferolu ve Španělsku. Most je nesen pěti oblouky. Dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdem brány kryje jehlancová střecha. Nad venkovním portálem brány je zasazen městský znak s českým nápisem a datem výstavby věže. Vedle Mostní věže Karlova mostu v Praze je stříbrská věž jediná svého druhu v Čechách. K nejstarším stavbám města náleží hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie staré hornické osady vybudovaný v období kolem roku 1180. Dalšími sakrálními památkami jsou Děkanský kostelík Všech svatých, který je pozdně gotickou stavbou z roku 1565 s pozdější barokní přestavbou. Raně gotickou stavbou je Minoritský klášter s pozůstatky kostela Sv. Máří Magdalény. Stavbou, která město proslavila, je bezesporu zdejší renesanční radnice. Rozlehlá stavba se třemi štíty byla postavena v průběhu 16. století. za vidění jistě stojí sousoší Panny Marie postavené na náměstí v 18. století. Sloup se sochou Panny Marie je 14 m vysoký a obklopuje ho 12 soch českých a morových patronů. V budově minoritského kláštera je umístěno městské muzeum a informační centrum. V patře jsou expozice muzea, z nichž nejzajímavější je historie dolování na Stríbrsku , mineralogie a archeologie.