Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 … 184 185 186 Další Poslední
Dívka s holubicí
Námětem sochy je dívka v dlouhých šatech držící na rukou holubici. Autor: V.Šimek, 1960.
Celý článekDivoká Šárka
Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1964. Má rozlohu 25,35 ha a rozkládá se na katastru Liboc. Divoká Šárka patří mezi nejkrásnější, nejznámější a také nejnavštěvovanější přírodní lokality v Praze. Masív je tvořen buližníkovými skálami s hlubokými údolími. Vyskytuje se zde řada vzácných živočišných a rostlinných druhů. Územím protéká Šárecký potok, který ústí do vodní nádrže Džbán. V počátcích českého státu zde bylo významné hradiště ovládající značné území.Tradiční cíl vycházek Pražanů, jedno z nejhezčích a nejromantičtějších míst na pražském území. Jméno tohoto skalnatého údolí, protékaného Šáreckým potokem, je spojeno s romantickými pověstmi o Šárce, která během dívčí války z příkazu své velitelky Vlasty vlákala do pasti zamilovaného Ctirada a vydala jej tak na smrt. Podle jiné pověsti prý vedl přes soutěsku Džbánu dřevěný most, po kterém každý večer jezdila za Přemyslem do Stadic kněžna Libuše. Eduard Štorch sem zase umístil část děje svých knížek pro děti Osada Havranů a Lovci Mamutů, zasazené do dávného pravěku. Především je však Divoká Šárka přírodní rezervací o rozloze 25,34 ha vyhlášenou v roce 1964. Na zdejších výslunných stráních se dochovala teplomilná vegetace skalních stepí. Roste tu například koniklec luční načernalý, kavyl Ivanův, tařice skalní. Území se rozděluje na dvě části a každé má svoje výstižné pojmenování. Pokud vstoupíme do Šárky směrem od západu, vejdeme nejdřív do části nazývané Divoká Šárka. Tato část má podobu úzké skalnaté rokle, sevřené strmými stěnami, vymodelovanými z buližníků. Pozoruhodné je již vstupní soutěska Džbán, kterou začal hloubit dnešní Šárecký potok již v době třetihor v měkkých horninách svrchní křídy. Když se pak dostal na úroveň níže položeného velmi tvrdého buližníkového podloží, nemohl už směr svého toku měnit a dále se do něj zařezával. Až vyhloubil dnešní kaňonovité údolí. Velmi malebná partie je Dívčí skok. Právě odtud prý skočila do hlubin výčitkami pronásledovaná Šárka. Dívčí skok je vynikajícím výhledovým místem, nikoliv ale jediným. Naproti tomu druhá východní část území se nazývá jako Tichá Šárka. Toto pojmenování je výstižné, od Jenerálky se údolí rozšiřuje, je prostornější a přehlednější, mnoho strání je povlovnějších a zalesněných. Dominantou už nejsou jen ojedinělé skalní útvary, ale vyvýšenina s kostelíkem sv. Matěje. V celém údolí se setkáme s řadou bývalých mlýnů a usedlostí. Ještě počátkem 20. století zde vedla jen úzká polní cesta.
Celý článekDivoký důl
Zarostlá prudce klesající soutěska Divoký důl je tvořena úzkým sevřeným údolím dvou vrchů (Divoký kámen a Velký Děd). Soutěskou protéká bezejmenný potok pramenící kousek pod vrcholem Pradědu a vlévající se v údolí do Divoké Desné. Po okraji soutěsky vede turisticky značená cesta vedoucí z Pradědu do Kout nad Desnou. V horní části dolu se nachází menší vyhlídka, která poskytuje částečný výhled jižním směrem na protější vrch Divoký kámen, do údolí Divoké Desné aj.
Celý článekDlaskův statek v Dolánkách u Turnova
Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je typická a vzácně dochovaná ukázka regionální formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Statek tvoří samostatnou urbanistickou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami, horní zděnou s dřevěnou zvoničkou vystavěnou v roce 1794 a dolní dřevěnou. Obytný trakt s připojenými hospodářskými prostorami je patrový, roubený. Zděné chlévy a konírna byly vystavěny v tomtéž roce jako horní brána. Původní dispozice domu byla rozšířena v roce 1789 o roubenou světničku v patře upravenou v roce 1842 jako výměnek. Stavební celek doplňuje bohatě skládaná lomenice a pavlač s řezanými sloupky. Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který byl v šedesátých letech přenesen z Malého Rohozce. V současné době je na Dlaskově statku vystaveno zemědělské a řemeslnické nářadí, ukázka vesnického interiéru 19. století a stálá expozice Devatero řemesel - aneb dotek lidské ruky v tradičním materiálu.
Celý článekDlouhá míle
Místní název Dlouhá míle v Praze Ruzyni pochází z doby, kdy tudy vedla komunikace z Prahy na západ a v těchto místech byla přepřahací stanice.
Celý článekDlouhá Stoka
Jan Pluh, feudální pán na Bečově a Slavkově hledal v 16. století způsob jak zajistit zásobování vodou hornická města Slavkov a Krásno. Oslovil přistěhovalce Rössmeissela. V roce 1531 byla zahájena práce na výstavbě a vše bylo hotovo v roce 1536. Dlouhý 21,2 km jen ke stavidlu „Na Dílcích“ u Krásna (nedaleko kamenné rozhledny). Šíře kanálu byla 2 m. Stavba byla svým provedením ojedinělá v celé střední Evropě. Stoka nyní zajistila vodu pro mlýny a tlukací mlaty. Lidská energie byla znásobena vodní energií a tak se hornictví mohlo více rozvíjet. Místo ruční práce se mohly rozjet rudné mlýny a pucherny na vodní pohon. Od roku 1547 se začalo plavit na kanále dřevo, proto byl kanál obložen kmeny. V roce 1631 měla stoka 13 stavidel a 35 mostů. I po skončení težby byl kanál nadále udržován. Poslední větší úpravy proběhly v roce 1908. Tehdy byl kanál rekonstruován, kamenné mostky byly nahrazeny betonovými. V období meziválečné i po druhé světové válce došlo k částečné devastaci kanálu, stejně tak překotná porevoluční privatizace a s tím nekontrolované stavby malých vodních elektráren. V současné době dochází k nápravě, v některých případech se vraci do původního technického stavu. V roce 2003 byla Dlouhá stoka zapsána na seznam kulturních památek.
Celý článekDobrovský Josef
Busta národního buditele Josefa Dobrovského na Kampě stojí poblíž zahradního domku bývalé Komínkovské zahrady. Autorem plastiky z roku 1891 je T. Seidan. Původně, v roce 1902, byla umístěna u Národního muzea. V roce 1945, v době německé okupace, byla při náletu poškozena. Na dnešní místo byla plastika instalována v roce 1947.
Celý článekDobrý pastýř
Postavu Dobrého pastýře vytvořil v roce 1922 J. Kalvoda. Socha je umístěna na vyhlídkové terase ve východní části Rajské zahrady.
Celý článekDoerellova vyhlídka
Vyhlídkové místo se nachází na vrchu Výslunní (364 m.n.m.) a z tohoto důvodu se jí také někdy říká, Výslunní vyhlídka. Své jméno má podle malíře Ernesta Gustava Doerella, který přenášel zdejší výhledy na svá plátna. Je odsud polokruhový výhled východním směrem na protější vrcholky Českého Středohoří (Plešivec, Deblík, Kamýk, Lovoš a další). Místo je přístupné značenou odbočkou.
Celý článekDolní brána (Jihlavská) - Pelhřimov
Jedna ze tří dochovaných bran se nachází v Palackého ulici. Byla vystavěna na počátku 16. století jako součást městského opevnění. V roce 1769 byly na ní instalovány hodiny. Pětipatrová brána je 36 m vysoká a kryje ji stanová čtyřboká střecha s lucernou. V interiéru se nachází expozice muzea rekordů a kuriozit, zpřístupněné 30.6.1994.
Celý článekDolní brána - Domažlice
Dolejší brána jako jediná ze tří dochovaných hlavních bran stojí na východním konci náměstí Míru. Brána byla vystavěna v 60. letech 13. století jako součást opevnění. Před branou byl koncem 15. století při úpravách opevnění zbudován koridor zakončený další věžitovou branou (zbořeno r. 1843). V roce 1905 proběhla celková i když ne moc zdařilá rekonstrukce. Dvacet metrů vysoká brána má čtyři patra a bohatě profilovaný vstupní portál. Průjezd je sklenutý křížovou klenbou. V prvním patře je síla zdiva až 3 metry, v dalších patrech pak poloviční. Stavba je zakončena valbovou střechou s věžičkou a lucernou. Interiér brány je veřejnosti nepřístupný.
Celý článekDolní Chabry
Jako nevelká osada vznikly Dolní Chabry již v raném středověku. Našlo se zde několik kamenných nástrojů ze starší doby kamenné, jejichž stáří se odhaduje na 1,5 milionu let. Poprvé se ves připomíná v roce 1092 v listině Konráda Brněnského. Listina tu uvádí poprvé Chabry jako „ves Chrabercych" kterou Konrád Brněnský daroval Ostrovskému klášteru. Ostrovský klášter je založen roku 999 Boleslavem II. Někdy na přelomu 11. a 12. století tu vzniká rotunda, později přestavěná na dnešní kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Další nezpochybnitelná zmínka o Chabrech je z roku 1273 v listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter. Ta uvádí Chabry jako jejich majetek. V roce 1397 privilegium krále Václava IV. potvrzuje jejich vlastnictví. V roce 1436 zastavuje císař Zikmund Chabry Starému Městu. Samotný dvůr se vrací Strahovskému klášteru. V první polovině 16. století se poprvé Chabry dělí na Horní a Dolní. Od poloviny tohoto století se pak na řadu let opravdu oddělily a byly na sobě zcela nezávislé. Každá měla svého rychtáře a většinou i jinou vrchnost. V roce 1634 byly Dolní Chabry protestantským Černhausům zkonfiskovány a dány Albrechtu z Valdštejna. Posléze v roce 1639 jim byly navráceny. V roce 1651 kupuje Dolní Chabry hrabě Jan Hartvik z Nostic, který je pak po 11 letech prodává Starému Městu pražskému. V roce 1719 se opět obě dosud nezávislé obce Horní a Dolní Chabry spojují v jednu. V roce 1968 se obec Dolní Chabry stává součástí hlavního města Prahy a dnes je MČ Praha – Dolní Chabry součástí správního obvodu Praha 8.
Celý článekDolní Počernice
První zprávy o Dolních Počernicích se objevují v záznamech z 12. století. Již v roce 1200 zde byl postaven kostel. Obyvatelstvo Dolních Počernic se živilo zemědělstvím. K Praze byly Dolní Počernice připojeny v roce 1974. Název Počernice je odvozen od člověka tmavé pleti, kterému se říkalo počerný.
Celý článekDolní Šárka
Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 6,05 ha, rozkládá se na katastru Dejvice a tvoří jí tři menší lokality. Šatovka, Duchoňská a Žežulka. Masív je tvořen převážně starohorními břidlicemi a buližníky. Z rostlinstva se zde vyskytuje například kozlík lékařský, mařinka barvířská, devaterník penízkový, či bělozářka liliová.
Celý článekDolní Věstonice
Dolní Věstonice jsou známé především jako místo nálezu drobné plastiky, tzv. věstonické Venuše. Pochází ze starší doby kamenné, cca 24 000 let před naším letopočtem, z období tzv. gravettské kultury. V areálu obce se také nachází pozůstatek bývalého slovanského hradiště, tzv. Vysoká zahrada. Je z první poloviny 11. století, z období vlády knížete Břetislava. Na místě zvaném na Pískách bylo odkryto pohřebiště.
Celý článekDomek medvědáře
Domek medvědáře se nachází v západní části Jelení příkopu. Název získal v době úřadování prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Legionáři ho obdarovali medvědy z Ruska. Bylo třeba je někam umístit. Bylo vybráno místo u tohoto domku.
Celý článekDominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince - Klatovy
Barokní kostel sv. Vavřince v ulici Plánické byl vybudován v letech 1694-1709 na místě starší svatyně ze 14. století. Stavbu vedl Marco Antonio Gilmetti a kostel byl pak několikrát upravován. Po zrušení u něj přiléhajícího kláštera připadl městu a sloužil jako skladiště. Dnes je využíván pro kulturní účely.
Celý článekDominova skalka
Přírodní památka Dominova skalka se nachází trochu stranou turistického značení v blízkosti Nové Vsi zhruba 4 km jihozápadně od Bečova nad Teplou. Přírodní památka Dominova skalka byla vyhlášena v roce 1998. Pojmenována byla podle českého botanika Karla Domina, který zkoumal zdejší floru Slavkovského lesa. Odlesněný hadcový výchoz s prestencem hadcových borů je vegetačně kopií rozhlehlejší NPP Křížky. Kromě zbytků vřesovišť s vřesovcem pleťovým, zimostrázkem alpským a prhou arnikou jsou nejvýznamnějším biotopem skalky se sleziníkem hadcovým, sleziníkem nepravým, vratičkou měsíční a kriticky ohroženým svízelem sudetským.
Celý článekDomy na náměstí - Bechyně
Domy na náměstí - Bechyně, okres Tábor.
Celý článekDoppler Kristian
Doppler Christian Johann 1803 – 1853 Rakouský astronom, matematik a fyzik. Textová deska. Bílý mramor. Umístěna v roce 1903 na Karlově náměstí 20.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 … 184 185 186 Další Poslední
