Tip na výlet

Základní škola Tomáše Garrigue Masaryka v Újezdě nad Lesy, Praha 21.

Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho budova byla postavena v letech 1959–1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách z 9. století n. l. V době nedávno minulé prošel památník kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.  Památní spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.   Popis expozice Expozice je zaměřena především na velkomoravskou aglomeraci s centry v Uherském Hradišti (ostrov svatého Jiří), Staré Město (Na Valách, Špitálky, okolí kostela sv. Michala ad.), Uherské Hradiště - Sady (církevní komplex na Derflanské výšině) a na církevní stavby v Modré u Velehradu a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Návštěvník obdrží příjemnou formou informace o velkomoravském stavitelství. Zahrnuty jsou i rekonstrukce jednotlivých církevních i světských staveb. Další část expozice je věnována řemeslné práci té doby. Prezentovány jsou výtvory: šperkařství, kovářství, hrnčířství, výroba textilu, zpracování paroží a kostí, pěstování zemědělských plodin a chov dobytka. Vystavené exponáty doplňuje mnoho kresebných i trojrozměrných rekonstrukcí, které objasňují použití předmětů v praxi a také mapami i diagramy, které dávají lepší přehled o dané aglomeraci a jejím vazbám s blízkým i vzdáleným okolím. Návštěvník památníku se může seznámit rovněž s aktuálními výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně na zdejším teritoriu. V pokladně lze zakoupit literaturu, vztahující se k období Velkomoravské říše a repliky některých nálezů.

Muzeum v podskalské celnici patří pod Muzeum hlavního města Prahy. Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412 na Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původně farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavované po Vltavě. Z historie Výtoň byla starobylá instituce vybírající mýto ze dřeva připlaveného po Vltavě na pražský trh. Jméno vzniklo podle úkonu vytínání určitého množství dřeva ze svázaných vorů. V nejstarší době měla podobu ohrady na dřevo s jednoduchým objektem pro úřad výběrčích. Umístění celnice v dnešním objektu lze sledovat od 16. století. Objekt se stal celnicí, šenkovnou a útulkem pro plavce. Dnešní budova zůstala na úrovni původní zástavby a nachází se v blízkosti tzv. výtoniště. Je to z větší části roubená, omítnutá, pozdně gotická stavba ze 16. století, ozdobená v 17. století pískovcovým novoměstským znakem. O expozici V podskalské celnici se můžeme těšit na čtyři tematické okruhy. Jsou to Voroplavba na Vltavě, Z dějin Podskalí, Nákladní plavba na Vltavě a Pražská osobní paroplavba. Návštěvníci si mohou prohlédnout model z Podskalí z doby, kdy tam ještě nebyly žádné mosty ani nábřežní zdi. Část expozice je věnována také spolku Vltavan (založen v roce 1871), který podporoval plavce, rybáře a pobřežné. Postupně se jeho náplní stala také činnost společenská a vzdělávací. Spolek funguje dodnes – udržuje a propaguje podskalské tradice a každý rok pořádá tryznu za utonulé u sochy Vltavy v blízkosti mostu Legií. Expozice: Historie zaniklého Podskalí - vory a lodě na Vltavě (otevřena 2003) Voroplavba na Vltavě - dobové fotografie a dokumenty zachycují stavbu vorů, jejich cestu po Vltavě do Prahy a svérázný život vorařů — plavců. Ústředním exponátem je věrný model vorového pramene, dále zde nalezneme nástroje používané plavci a zejména unikátní dvojici původních vesel z voru, která byla náhodně objevena na půdě celnice při její nedávné rekonstrukci. Z dějin Podskalí - střed místnosti zaujímá model Podskalí v podobě, jakou mělo kolem r. 1870. Konečný zánik starého Podskalí nastal přibližně mezi roky 1905 a 1914. Po vystavění nábřeží a Vyšehradského tunelu byly zbořeny plavecké domy a ohrady se dřevem a na jejich místě vznikly moderní činžovní domy. Kromě obchodu se dřevem se Podskaláci živili jako plavci na vorech a lodích, v létě těžili ze dna řeky písek a v zimě si přivydělávali jako ledaři. Sdružovali se ve spolku Vltavan, který existuje od r. 1871 dosud. Podobu zaniklého Podskalí a život jeho obyvatel připomínají historické fotografie, původní nástroje dřevařů, ledařů a pískařů i stejnokroj Vltavanu. K unikátům patří pokladna z výtoňské celnice. Nákladní plavba na Vltavě - dějiny plavby na dolní Vltavě jsou dokumentovány především historickými fotografiemi vlečných parníků jednotlivých plavebních společností. Pozornost dále upoutá např. původní kotva vlečného člunu z r. 1913. Pražská osobní paroplavba - historie pražské paroplavby je podrobně zachycena nejen historickými dokumenty a fotografiemi , ale také modely parníků Bohemia a Vltava.

Hrad Loket je nádherný gotický hrad ležící ve stejnojmenném městečku, na ostrohu nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Gotický skvost Místo, kde hrad stojí, bylo osídleno již od pradávna. Nacházelo se zde staré slovanské hradiště zvané Starý Loket. Prvá písemná zmínka o Lokti pochází z roku 1234 kdy v českém státě vládl Přemysl Otakar I. Vzhledem k nálezu románské rotundy, která patří ke stavbám nejstaršího českého typu, je ovšem možné datovat vznik hradu dříve - asi do 3. čtvrtiny 12. století. Byl tedy původně vystavěn v románském slohu. Do gotické podoby, ve které ho můžeme vidět dnes, byl Loket přestavěn za vlády Václava IV. koncem 14. století. Loket nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sloužil jako hraniční pevnost a také jako správní centrum pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. Přemysl Otakar II. nechal vybudovat nové hradební zdi a bašty. Klíč ke Království českému Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a také Karel IV., který ač zde byl v útlém věku vězněn, na Loket nezanevřel a často v něm pobýval. Loket dokonce zařadil mezi města, která nesmějí být zcizena od české koruny. Po již zmíněném rozšíření za Václava IV. patřil Loket k nejpevnějším hradům ve střední Evropě. Přelom v dějinách hradu byly husitské války. Husité hrad několikrát marně dobývali, ale jeho hradby osvědčily svou pevnost a odolaly. Zikmund Lucemburský poté hrad i panství zastavil svému kancléři kašparu Šlikovi a v roce 1434 přešel tento majetek do rodu Šliků definitivně. Šlikové Loketsko drželi až do roku 1547 a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo. Vláda Šliků byla provázena neustálým bojem mezi nimi a městem, které se chtělo z panství vykoupit. Definitivně se jejich cesty rozešly roku 1547 za šmalkaldské války. Spojení s evangelíky přivedlo Šliky do tábora císařových odpůrců, naopak město zůstalo věrné králi. Loketsko bylo Šlikům zkonfiskováno a Loket se tak opět stal svobodným královským městem. Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky, a další úpadek přineslo i poničení za třicetileté války. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea. Dnes už je hrad Loket opět majetkem města. Středověká mučírna Prohlídka hradu Loket nabízí pohled na stavební vývoj hradu, s prvky ranně gotickými a pozdně gotickými a renesančními přístavbami. Tvoří ho komplex budov na oválném půdorysu, dominantou je hranolová věž z poloviny 13. století. Východní část tvoří palác se dvěma křídly a s baštami ze 16. století. Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Proti věži je hejtmanství a purkrabství. Návštěvníky jistě potěší prohlídka sbírek porcelánu. Hrůzy středověku lze zažít v expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem. Tipy na výlet V Lokti se nachází Muzeum knižní vazby. V nedalekém Sokolově můžete vystoupit na rozhlednu Hrad. Ve městě také najdete zámek Sokolov a v něm Krajské muzeum. Ubytovat se můžete v Sokolově nebo v Lokti.