Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 184 185 186 Poslední

Cikánka I.

KrajPraha
MěstoPraha

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 4.55 ha a rozkládá se na katastru Radotín. Přírodní výtvor tvoří vápencový výchoz na kterém je skalní step.

Celý článek

Cikánský hrad - Čertovo kopyto

Skalní útvar Čertovo kopyto se nachází na modré značce pod Medvědí horou zhruba kilometr od lipenské nádrže. Skalní útvar je tvořen střednězrnitou až drobnozrnitou muskovit-biotitickou žulou. Svůj název dostala podle svého tvaru který připomíná čertovo kopyto. Na patě skály se nachází starý nápis „Tecelin felsen Gruppe“, jenž připomíná její pojmenování po opatovi vyšebrodského kláštera Tecelínu Jakschovi. Zdejší celý komplex útvarů se pak také nazývá Cikánský hrad a to podle pověstí o zdejších cikánech.Zhruba 0,5 km po modré značce od tohoto skalního útvaru ve směru k lipenské nádrži narazíme na značenou odbočku, která nás dovede k poustevně, kterou pravděpodobně založili poustevníci z vyšebrodského kláštera.K poustevně se váže tento příběh: Koncem 17. století se na nedalekém Uhlířském (Cikánském) vrchu utábořila skupina cikánů. Postupně se pro celý kraj stali pohromou. Byli mezi nimi i lidé, kteří se z různých důvodů skrývali. Jedním z nich byl i Godoš, syn německého uprchlíka z Porýní. Ten zde vyrůstla společně s Mandou, dcerou náčelníka Wolfa. Oba se do sebe zamilovali. Dne 25.5.1715 byl cikánský tábor obklíčen vojskem. Při následné přestřelce přišlo o život 13 obyvatel tábora (někdy je uváděno 11), raněna byla i Manda. Podařilo se jí však s Godošem uniknout. Postupně se uzdravila a v květnu roku 1716 měli s Godošem svatbu v nedalekém kostelíku sv. Prokopa v Loučovicích. Živili se výrobou a podomním prodejem krejčovských výrobků. Po čtyřech letech však Manda na následky svého dřívějšího zranění zemřela a byla pohřbena vedle zdi kostela sv. Oldřicha. Godoš se vrátil do Porýní, přesto však po několika letech navštěvoval hrob své ženy. Když zestárl usídlil se zde nastálo. V zimě žil v domě rybáře v Loučovích, kde již dříve žil s Mandou. V létě pak obýval tuto starou poustevnu, kterou dříve objevil již jako chlapec. Zde pak také byl jednoho dne nalezen mrtev. Podle jeho přání byl pochován vedle své ženy Mandy.Nedaleko od poustevny stával na skále velký dřevěný kříž. Pravděpodobně sloužil vorařům jako signál, aby ukončili plavbu před dravými Čertovými proudy. Vory se zde rozebíraly a převážely pomocí povozů do Vyššího Brodu, kde byly opět smontovány. Jiné vysvětlení existence kříže je v legendě vyšebrodském opatovi, jehož kočár byl nedaleko odtud přepaden lapky a kříž vznikl jako díkuvzdání Bohu za záchranu.

Celý článek

Čimice

KrajPraha
MěstoPraha

Původ jména je odvozován od osobního jména Čám, později se změnilo na Čiemice a Čímice. První písemná zmínka pochází z roku 1334, kdy patřila pražskému proboštovi. Za husitských bouří ji zabrali Pražané od nich ji získal Bohuněk z Bohunic. Dále se majitelé často střídali. V roce 1592 kupuje Čimice Jan Bryknar z Brukštejna a připojil je k libeňskému panství. Čimice v rámci tohoto panství zůstaly jen malou vískou. V polovině 19. století kdy vznikaly moderní politické obce měly Čimice velmi málo obyvatel a to nestačilo na samostatnou obec. Proto byly připojeny katastrálně k Dolním Chabrům. V roce 1921 bylo z Čimic vyčleněno 62 ha území a připojeno k Bohnicím. Již od 30. let 20. století se začalo v Čimicích intenzivně stavět a to zejména v jižní části území. V roce 1960 byla zhruba tato oblast připojena k Praze. Byla to však zhruba jen polovina Čimic. Severní část katastru stále zůstala součástí Dolních Chaber. V letech 1976-1986 bylo postaveno v jižní části Čimic nové sídliště. Poté bylo postaveno sídliště i v severní části. Čimice jako další katastry kde probíhala intenzivní panelová výstavba neoplývá mnoha památkami. Prakticky jedinou čimickou památkou je kaplička sv. Jana Nepomuckého. Čimice jsou spíše bohaté na přírodní památky. Těmi jsou Čimické údolí a Drahaňské údolí.

Celý článek

Čimické údolí

KrajPraha
MěstoPraha

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1968. Má rozlohu 11,23 ha a rozkládá de na katastru Čimice. Údolí se svažuje od Čimic na západ k Vltavě a je porostlé smíšeným lesem. Protéká jím Čimický potok. Vyskytují se zde buližníkové suky s vřesovišti. Flóra zahrnuje i teplomilné rostliny a společenstva údolní nivy.

Celý článek

Čimický potok

KrajPraha
MěstoPraha

Délka toku: cca 2,5.Povodí: cca 3,5 km2.Čimický potok prameni na jihozápadním okraji Čimic. Protéká chráněným územím Čimického údolí a vlévá se zprava do Vltavy na území Bohnic.Protéká katastry Čimice a Bohnice.

Celý článek

Cinema City Galaxie

KrajPraha
MěstoPraha

Cinema City Galaxie patří mezi moderní multiplexy. Nabzí devět klimatizovaných sálů (1728 sedadel). Parkování je zajištěno ve třech patrech garáží, návštěvníci kina mají 4 hodiny parkování zdarma, bezbariérový přístup je v celé budově.

Celý článek

Cinema City Novodvorská

KrajPraha
MěstoPraha

Cinema City Novodvorská, otevřené roku 2006, se nachází v 1. patře Nákupního centra Novodvorská Plaza. Kino nabízí pět klimatizovaných kinosálů s více než osmi sty sedadly.

Celý článek

Činoherní klub

KrajPraha
MěstoPraha

Činoherní klub byl vyhlášen Divadlem roku 2002. Divadelní inscenace jsou tak oblíbené, že divadlo má stále vyprodaný divadelní sál…

Celý článek

Císařská louka

KrajPraha
MěstoPraha

Ostrov Císařská louka leží při levém břehu Vltavy s kterým je v jižní části spojen jedním mostem mostem. Kovový most slouží pro pěší a automobilovou dopravu. Původně zde byla louka, jak vyplývý z názvu, která byla v roce 1902 od břehu oddělena a za účelem vybudování přístavu pro vory, které splavovaly po Vltavě dřevo. V severní části přístavu byl ještě koncem 20. století mezi ostrovem a smíchovským břehem v provozu přívoz. V roce 1297 se zde konala slavnost spojená s korunovací krále Václava II. Proto se louka a později ostrov, nazývala Císařská. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreaci a vodní sporty. Pražský ostrov Císařská louka je prvním pojmenovaným ostrovem po toku Vltavy. Dále pak následuje Veslařský ostrov,  Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov  (Žofín), Střelecký ostrov, Kampa. ostrov Štvanice, Rohanský ostrov, Libeňský ostrov a Císařský (Trojský ostrov). Ostrov je v místním slangu nazýván také jako "Cinda".

Celý článek

Císařský znak - Křížovnické náměstí čp. 193

KrajPraha
MěstoPraha

Císařský znak je umístěn na nároží domu čp.193. V původním stavení sídlil úřad hor viničních založený Karlem IV. v roce 1358. Zrušil ho v roce 1783 císař Josef II. Do roku 1850 zde také sídlila správa mostu pražského.

Celý článek

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě

V malebné jihočeské krajině nalezneme mnoho pozoruhodných historických památek, mezi nimiž se z hustých a romantických šumavských lesů zjevuje jedna z perel gotické architektury na našem území – cisterciácký klášter Vyšší Brod. Toto místo protknuté stoletou touhou po každodenním setkávání s Bohem objevujeme necelých třicet kilometrů na jih od dalšího architektonického skvostu, Českého Krumlova a to na pravém břehu pokojně plynoucí Vltavy.Legenda o založení kláštera jakoby zapadala do mystického prostředí obklopujícího klášter samotný. Šlechtic Vok I. Rožmberk se prý v polovině 13. století ocitl na pokraji smrti, když se jeho tělo zmítalo ve vlnách rozbouřené Vltavy a zachránit se mu podařilo prý jen zázrakem. Jako vyjádření díků Bohu za toto znamení zde roku 1259 zakládá klášter, který nechává osídlit cisterciáckými mnichy z nedalekého rakouského kláštera Wilhering. Zároveň činí z kláštera rodové pohřebiště, kde je postupně pohřbeno deset generací rodiny Rožmberků od 12. do 17. století, mezi nimiž najdeme významné osobnosti našich dějin v čele se Závišem z Falkenštejna (byl v klášteře pohřben jako první), či mecenášem Petrem I. Rožmberkem. Stavba klášterního kostela trvala více než sto let a byla dokončena v 80. letech 14. století. Velkou cenností je deskový oltář, obsahující malby tzv. Mistra oltáře vyšebrodského. Ve spojení s Vokem I. se podařilo místním cisterciákům vybudovat rozsáhlé panství, které mělo jako jedno z mála štěstí během husitských válek, kdy nebylo závažněji poničeno. Takové štěstí již neměl klášter samotný, který husité v roce 1422 dobyli, ale ani on nebyl závažněji poškozen. Období nastupující reformace a protestantismu v 16. století se odrazilo mezi poddanými i na tomto vyšebrodském panství, ovšem ze záznamů se dozvídáme, že bylo poměrně násilně potlačeno opatem Trollem. V 17. a 18. století se v klášteře poměrně klíčově přistavuje, vzniká např. první kostelní věž (1671), přestavují se dvě menší stavby ze 14. století, či vzniká zásadní knihovní sál (1757). Svou novogotickou podobu klášter získává mezi lety 1830 – 1862 pod vedením opata Leopolda Wackarže. Odlehlost celého areálu zabezpečila možnost nepřerušeného architektonického vývoje a to i v napjatých, válečných dobách.Když se klášteru podařilo přečkat nelehkou dobu vlády Josefa II., došlo ke stabilizaci a nárůstu počtu klášterních bratří. Těžké časy započaly v období po mnichovském diktátu, kdy byl klášter v rámci sudet připojen k říši a o dva roky později dokonce zrušen a řeholníci se rozprchli po okolních farách. Ani osvobození a obnovení činnosti kláštera nepřineslo klid pro jeho správce, neboť v rámci odsunu sudetských němců bylo mnoho cisterciáků vyhnáno z republiky. Tragické období kláštera se uzavřelo v roce 1950, kdy komunisté v rámci jejich násilného tažení proti věřícím klášter zrušili a jeho obyvatele vyhnali. Zadostiučinění tak přišlo až v roce 1990, kdy se do kláštera ve Vyšším Brodu navrátil život i cisterciáčtí mniši. Pro návštěvníky nabízí klášter mnoho zajímavostí, počínaje nádhernými gotickými exteriéry i interiéry, obrazovou galerií jenž obsahuje díla Petra Brandla, Norberta Grunda či Kašpara Hirschellyho nebo kapli panny Marie, která má na svém novogotickém oltáři vystaven obraz Milostné Panny Marie, známý jako Vyšebrodská madona. Vrcholem celého komplexu je však zcela unikátní knihovní komplex, který obsahuje přes 70 tisíc svazků a je třetím největším v České republice. Knihy jsou rozčleněny po knihovní chodbě (novější odborná literatura), filosofickém sále ( především filosofické spisy) či sále teologickém (nejrozsáhlejší sál s převážně teologickou literaturou a unikátní sbírkou biblí) a pro návštěvníka jen korunují dojem z nádherného místa protknutého chodem dějin.

Celý článek

Čížkovy kameny

MěstoTrutnov

Východně od Bohuslavic nad Úpou se nachází zajímavá přírodní památka Čížkovy kameny. Tvoří ji bílé pískovce z období mladších druhohor (křídy). Vytvařely se dlouhá léta z původního pískového dna moře, které až sem zasahovalo (stejně tak jako Teplicko-Adršpašské skály a další místa ve Východních Čechách). Celek tvoří dlouhá skalní hradba různě členěná skalami a různě velkými balvany. Jinak se dělí na severní a jižní část. Severní tvoří spíše obrovské balvany a téměř na konci této části se nachází zajímavá jeskyňka, kde se za prusko-rakouské války roku 1866 schovával poříčský průmyslník Welzel. Jižní část pak tvoří hlavně vysoké skalní masivy. Některá místa jsou využívána horolezci. Převážou část skal zakrývá lesní porost. V severní části jsou již některá místa odlesněna a ze žluté turisticky značené cesty se tak otvírají hezké výhledy na tyto skály. Zároveň tak horní plošina skal poskytuje místy výhledy na část Krkonoš (Černá hora, Sněžka a jiné) a Podkrkonoší (Trutnov a okolí), přístupné rovněž po turisticky značené cestě. Z Bohuslavic nad Úpou od železniční zastávky vedou do této oblasti rovněž zajímavé kamenné schody.

Celý článek

Ctěnický potok

KrajPraha
MěstoPraha

Délka toku: cca 2,8 km. Na území Prahy cca 1,2 km.Povodí: cca 7 km2.Ctěnický potok pramení ve Ctěnicích. Protéká zámeckým parkem. V délce cca 1,6 km opouští území Prahy na které se vrací na severním okrají vinoře, kde se vlévá do Vinořského potoka. Protéká katastrem Vinoř.

Celý článek

Ctěnický zámek

KrajPraha
MěstoPraha

Historie zámku Ctěnice Zámek Ctěnice byl postaven v polovině 16. století Mikulášem Hrzánem z Harasova na místě bývalé gotické tvrze ze 14. století. Najdeme ho v městské části Praha - Vinoř. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji od Gery, vdovy po Volflinu Galmovi, koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Stavbu tvořil palác a hranolová věž s bránou, areál byl pětiúhelníkový, opevněný jednoduchou hradbou a příkopem. Přestavby zámku Mikuláš přestavěl tvrz v renesanční zmek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří a úpravou vstupní věže. I na zdejším sídle se majitelé často střídali, žili zde např. Házmburkové či Valdštejnové. Důležité bylo zejména období vlády Windischgrätzů, kteří drželi panství až do roku 1803. Windischgrätzové nechali ve 2. polovině 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Od roku 1803 se majitelé Ctěnic často měnili, až je v roce 1849 získal velkopodnikatel a velkoobchodník Alexander Schöller, který koupil celou pozůstalost. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů zestátněn, kdy zámek nepravidelnou údržbou značně zchátral. Roku 1995 převzala objekt Pražská informační služba, která započala s rozsáhlou rekonstrukcí, čímž Ctěnice zachránila a zpřístupnila veřejnosti. Dispozice zámku Zámecká budova je patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová stavba, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede přes příkop klenutý most, který se dodnes částečně zachoval.  Zámecká expozice Zámek nabízí unikátní sbírku kočárů a saní, expozici o životě Habsburků v českých zemích v letech 1791 – 1914, expozici o historii a rekonstrukci zámku a o historii a současnosti obce Vinoř. V areálu zámku je dále jízdárna, dětský koutek, stylová kavárna a zámecký park s rozlehlým lesoparkem v okolí. Ctěnický zámek patří mezi nejnavštěvovanější zámky v Praze. Navštívit můžete i nedaleký Vinořský zámek. Ubytování naleznete v okolí Prahy.  

Celý článek

Čtrnáctiletá

KrajPraha
MěstoPraha

Plastiku Čtrnáctiletá vytvořil v roce 1928 sochař Karel Dvořák. Byla umístěna v Kinského zahradě po pravé straně pěšiny vedoucí od náměstí Kinských k letohrádku Kinských. Socha byla poškozena a také ukradena. Podařilo se jí nalézt. V současné době je v depozitáři Muzea hlavního města Prahy. Na původní místo má být umístěna kopie. Na fotografii je Jihovýchodní část zahrady, kde byla socha umístěna.

Celý článek

Čtyři palice

MěstoSněžné

O vskutku přiléhavý název se postaral největší ze tří zdejších skalních bloků – Čtyřpaličatá skála, jejíž vrchol se podle svislých puklin vytvaroval do podoby čtyř kyjovitých útvarů, lidově zvaných „palice“. Všechny skalní útvary jsou tvořené rulou, vymodelovanou mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách, s charakteristickými skalními mísami na vrcholkových plošinách. Svahy pod nimi pokrývají haldy sutí a balvanové proudy. Vrcholek Čtyřpaličaté skály, asi 50 m dlouhé a až 33 m vysoké, je přístupný.

Celý článek

Curia Vítkov - velmožské sídlo

MěstoChrastava

Projekt Curia Vítkov si dal za cíl vybudovat repliku venkovského velmožského sídla, neboli kurie, z 12.století. Na kopci nad vsí Horní Vítkov, která je vzdálena 5 km od města Chrastavy a asi 15km od Liberce, vzniká dvorec s objekty, které byly typické pro tento typ raně středověkého sídla na přelomu 12. a 13. století. Cílem je rekonstruovat objekt, který se na našem území nedochoval - typ panského sídla předcházející mladším gotickým hradům a tvrzím. Tato raná šlechtická sídla plnila funkci hospodářskou, správní, ale také rezidenční. Typově jde o jakési malé opevněné hradiště. Projekt Curie Vítkov je zamýšlen jako muzeum v přírodě, které je v letní sezóně zpestřeno mnoha historicko - kulturními akcemi.Návštěvníkům je přiblížena doba raného středověku, mohou shlédnout ukázky života tehdejších lidí, jejich dobová obydlí, vybavení, starobylá řemesla a dovednosti. Mnohé si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Celý areál vzniká pod záštitou sdružení pro živou historii Curia Vitkov. Dvorec se nachází v krásné přírodě na pomezí Jizerských a Lužických hor, lze ho navštívit zejména během akcí, které jsou inzerovány na webu.Servis pro návštěvníkyV současné době pravidelné prohlídky skanzenu neprobíhají. Pokud ale zájemci o prohlídku tohoto nevšedního místa do Vítkova zavítají mimo některou z akcí, členové sdružení je po velmožském hradišti rádi provedou. V těchto případech je vstupné většinou dobrovolné či zcela zdarma. V blízké budoucnosti se ovšem pravidelné prohlídky plánují. Jiné je to samozřejmě během mnoha akcí, které se zde během roku konají. Tehdy se divákům dostane prohlídky i výkladu, mají možnost shlédnout různá tématická scénická představení, řemesla i vybavení domů. Výše vstupného je odvislá od povahy a délky akce.

Celý článek

Cyrilov

KrajPraha
MěstoPraha

Cráněné území Cyrilov.

Celý článek

Ďáblice

KrajPraha
MěstoPraha

Původně se obec jmenovala Dawlice, pravděpodobně po prvém slovanském usedlíkovi, který se jmenoval Davel. To, že se jedná o velmi prastarou obec, dokazují různé nálezy. Své jméno si obec udržovala až do třicetileté války. Kým a proč bylo změněno, se neví. Třeba takový kopec Ládví se původně jmenoval Hledví. K tomuto názvu se vážou hned dva výklady. Za prvé jméno kopce může být odvozeno od pozorovati (hleděti či strážiti), neboť stejně jako dnes, byl i dříve velkolepou rozhlednou zvlášť na kraje severní. Za druhé své jméno může mít od bohyně Lady, které naši pohanští předkové na vrchu Ládví obětovali své dary. První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům (křižovníkům s červenou hvězdou). Vše se značně vleklo, a tak až o téměř dvacet let později, v roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Velmi se dotkla obce třicetiletá válka. Ves byl řádu křížovníků zabavena a vše tedy ves, tvrz a statek koupil Jan, nestarší Petrášek z Vokounštejna, který ale na základě rozsudku Ferdinanda III. musel vše vrátit a patrně odešel do vyhnanství. Část Ďáblic byla připojena k Praze již roku 1960, samotná obec pak od roku 1968. Dnes je MČ Praha – Ďáblice součástí správního obvodu Praha 8.

Celý článek

Ďáblická hvězdárna

KrajPraha
MěstoPraha

Hvězdárna se dvěmi kopulemi se nachází na kopci zvaném Na vyhlídce v nadmořské výšce 328 m. Byla vybudována Astronomickým kroužkem v tzv. „Akci Z“ v letech 1955 – 1961.

Celý článek

První 1 2 3 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Základní škola Tomáše Garrigue Masaryka v Újezdě nad Lesy, Praha 21.
Doporučujeme
Památník Velké Moravy
Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho budova byla postavena v letech 1959–1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách z 9. století n. l. V době nedávno minulé prošel památník kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.  Památní spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.   Popis expozice Expozice je zaměřena především na velkomoravskou aglomeraci s centry v Uherském Hradišti (ostrov svatého Jiří), Staré Město (Na Valách, Špitálky, okolí kostela sv. Michala ad.), Uherské Hradiště - Sady (církevní komplex na Derflanské výšině) a na církevní stavby v Modré u Velehradu a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Návštěvník obdrží příjemnou formou informace o velkomoravském stavitelství. Zahrnuty jsou i rekonstrukce jednotlivých církevních i světských staveb. Další část expozice je věnována řemeslné práci té doby. Prezentovány jsou výtvory: šperkařství, kovářství, hrnčířství, výroba textilu, zpracování paroží a kostí, pěstování zemědělských plodin a chov dobytka. Vystavené exponáty doplňuje mnoho kresebných i trojrozměrných rekonstrukcí, které objasňují použití předmětů v praxi a také mapami i diagramy, které dávají lepší přehled o dané aglomeraci a jejím vazbám s blízkým i vzdáleným okolím. Návštěvník památníku se může seznámit rovněž s aktuálními výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně na zdejším teritoriu. V pokladně lze zakoupit literaturu, vztahující se k období Velkomoravské říše a repliky některých nálezů.
Muzeum v podskalské celnici patří pod Muzeum hlavního města Prahy. Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412 na Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původně farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavované po Vltavě. Z historie Výtoň byla starobylá instituce vybírající mýto ze dřeva připlaveného po Vltavě na pražský trh. Jméno vzniklo podle úkonu vytínání určitého množství dřeva ze svázaných vorů. V nejstarší době měla podobu ohrady na dřevo s jednoduchým objektem pro úřad výběrčích. Umístění celnice v dnešním objektu lze sledovat od 16. století. Objekt se stal celnicí, šenkovnou a útulkem pro plavce. Dnešní budova zůstala na úrovni původní zástavby a nachází se v blízkosti tzv. výtoniště. Je to z větší části roubená, omítnutá, pozdně gotická stavba ze 16. století, ozdobená v 17. století pískovcovým novoměstským znakem. O expozici V podskalské celnici se můžeme těšit na čtyři tematické okruhy. Jsou to Voroplavba na Vltavě, Z dějin Podskalí, Nákladní plavba na Vltavě a Pražská osobní paroplavba. Návštěvníci si mohou prohlédnout model z Podskalí z doby, kdy tam ještě nebyly žádné mosty ani nábřežní zdi. Část expozice je věnována také spolku Vltavan (založen v roce 1871), který podporoval plavce, rybáře a pobřežné. Postupně se jeho náplní stala také činnost společenská a vzdělávací. Spolek funguje dodnes – udržuje a propaguje podskalské tradice a každý rok pořádá tryznu za utonulé u sochy Vltavy v blízkosti mostu Legií. Expozice: Historie zaniklého Podskalí - vory a lodě na Vltavě (otevřena 2003) Voroplavba na Vltavě - dobové fotografie a dokumenty zachycují stavbu vorů, jejich cestu po Vltavě do Prahy a svérázný život vorařů — plavců. Ústředním exponátem je věrný model vorového pramene, dále zde nalezneme nástroje používané plavci a zejména unikátní dvojici původních vesel z voru, která byla náhodně objevena na půdě celnice při její nedávné rekonstrukci. Z dějin Podskalí - střed místnosti zaujímá model Podskalí v podobě, jakou mělo kolem r. 1870. Konečný zánik starého Podskalí nastal přibližně mezi roky 1905 a 1914. Po vystavění nábřeží a Vyšehradského tunelu byly zbořeny plavecké domy a ohrady se dřevem a na jejich místě vznikly moderní činžovní domy. Kromě obchodu se dřevem se Podskaláci živili jako plavci na vorech a lodích, v létě těžili ze dna řeky písek a v zimě si přivydělávali jako ledaři. Sdružovali se ve spolku Vltavan, který existuje od r. 1871 dosud. Podobu zaniklého Podskalí a život jeho obyvatel připomínají historické fotografie, původní nástroje dřevařů, ledařů a pískařů i stejnokroj Vltavanu. K unikátům patří pokladna z výtoňské celnice. Nákladní plavba na Vltavě - dějiny plavby na dolní Vltavě jsou dokumentovány především historickými fotografiemi vlečných parníků jednotlivých plavebních společností. Pozornost dále upoutá např. původní kotva vlečného člunu z r. 1913. Pražská osobní paroplavba - historie pražské paroplavby je podrobně zachycena nejen historickými dokumenty a fotografiemi , ale také modely parníků Bohemia a Vltava.
Doporučujeme
Hrad Loket
Hrad Loket je nádherný gotický hrad ležící ve stejnojmenném městečku, na ostrohu nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Gotický skvost Místo, kde hrad stojí, bylo osídleno již od pradávna. Nacházelo se zde staré slovanské hradiště zvané Starý Loket. Prvá písemná zmínka o Lokti pochází z roku 1234 kdy v českém státě vládl Přemysl Otakar I. Vzhledem k nálezu románské rotundy, která patří ke stavbám nejstaršího českého typu, je ovšem možné datovat vznik hradu dříve - asi do 3. čtvrtiny 12. století. Byl tedy původně vystavěn v románském slohu. Do gotické podoby, ve které ho můžeme vidět dnes, byl Loket přestavěn za vlády Václava IV. koncem 14. století. Loket nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sloužil jako hraniční pevnost a také jako správní centrum pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. Přemysl Otakar II. nechal vybudovat nové hradební zdi a bašty. Klíč ke Království českému Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a také Karel IV., který ač zde byl v útlém věku vězněn, na Loket nezanevřel a často v něm pobýval. Loket dokonce zařadil mezi města, která nesmějí být zcizena od české koruny. Po již zmíněném rozšíření za Václava IV. patřil Loket k nejpevnějším hradům ve střední Evropě. Přelom v dějinách hradu byly husitské války. Husité hrad několikrát marně dobývali, ale jeho hradby osvědčily svou pevnost a odolaly. Zikmund Lucemburský poté hrad i panství zastavil svému kancléři kašparu Šlikovi a v roce 1434 přešel tento majetek do rodu Šliků definitivně. Šlikové Loketsko drželi až do roku 1547 a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo. Vláda Šliků byla provázena neustálým bojem mezi nimi a městem, které se chtělo z panství vykoupit. Definitivně se jejich cesty rozešly roku 1547 za šmalkaldské války. Spojení s evangelíky přivedlo Šliky do tábora císařových odpůrců, naopak město zůstalo věrné králi. Loketsko bylo Šlikům zkonfiskováno a Loket se tak opět stal svobodným královským městem. Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky, a další úpadek přineslo i poničení za třicetileté války. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea. Dnes už je hrad Loket opět majetkem města. Středověká mučírna Prohlídka hradu Loket nabízí pohled na stavební vývoj hradu, s prvky ranně gotickými a pozdně gotickými a renesančními přístavbami. Tvoří ho komplex budov na oválném půdorysu, dominantou je hranolová věž z poloviny 13. století. Východní část tvoří palác se dvěma křídly a s baštami ze 16. století. Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Proti věži je hejtmanství a purkrabství. Návštěvníky jistě potěší prohlídka sbírek porcelánu. Hrůzy středověku lze zažít v expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem. Tipy na výlet V Lokti se nachází Muzeum knižní vazby. V nedalekém Sokolově můžete vystoupit na rozhlednu Hrad. Ve městě také najdete zámek Sokolov a v něm Krajské muzeum. Ubytovat se můžete v Sokolově nebo v Lokti.