Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

První Předchozí 1 2 3 … 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 … 184 185 186 Další Poslední
Dačice


Městečko Dačice leží na samé hranici Čech a Moravy, na horním toku Moravské Dyje asi 10 km jižně od Telče v okrese Jindřichův Hradec. Dačice jsou historicky spjaté Moravou, byly její součástí po celá staletí, v dobách své největší slávy byly dokonce centrem jihozápadní Moravy. Dnes je tomu ovšem jinak. V roce 1960 byly při komunistické správní reformě se svým okolím začleněny do Jihočeského kraje. Dačice mají velmi dlouhou historii a krásné historické jádro města je městskou památkovou zónou. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje.Prastará tržní osada Dačice vznikla na křižovatce důležitých obchodních cest, spojujících Čechy a Moravu s rakouskými zeměmi. První písemná zmínka o Dačicích pochází z roku 1183 z kroniky Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku, kdy si nechal znojemský kníže a moravský markrabě Konrád Ota vysvětit v Dačicích kostel olomouckým biskupem Pelhřimem. V druhé polovině 14. století získal ves do majetku mocný rod pánů z Hradce, kteří tu na křižovatce dvou významných obchodních cest založili nové město s rozlehlým náměstím ve tvaru trojúhelníka. Páni z Hradce povýšili Dačice na město, v listinách doložené poprvé roku 1378. Dlouhé dědické spory po smrti Oldřicha z Hradce a později i husitské války zbrzdily rozvoj města na více než sto let. Nová kapitola historie Dačic je od roku 1459 spojena s rodem Krajířů z Krajku, který se za vlády Jiříka z Poděbrad dostal mezi přední moravské rody. Krajířovské panství sahalo od Nové Bystřice po Bítov a Dačice si noví páni vybrali za sídelní město. Za jejich vlády, podporující vlašské stavitele a kameníky, se gotická tvář města změnila v renesanční. Právě za jejich vlády dosáhly Dačice svého největšího významu, staly se centrem celého regionu. V jejich době ve městě vyrostla spousta staveb - městská radnice, Panské obydlí a Starý zámek, kde dnes sídlí radnice města. Na konci 16. století byl postaven i Nový zámek, rovněž v renesančním stylu, jehož krásu můžeme dodnes obdivovat. V průběhu staletí se majitelé panství a zámku často měnili a zámek postupně měnil svou tvář. Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně. Další majitelé, rod Dalbergů, po sobě zanechal úpravu v empírovém slohu, ve 20.století ještě proběhly úpravy secesní. V roce 1945 však byl zestátněn a zpřístupněn veřejnosti.Kromě dvou zámků mají Dačice i další památky. Dominantou Dačic je mohutná renesanční věž vystavěná nad náměstím v letech 1586 - 1592. Ta přiléhá k barokně-klasicistnímu kostelu svatého Vavřince, který byl postaven v místech původního románského kostela. Na levém břehu řeky Moravské Dyje je v bývalém františkánském klášteře umístěno městské muzeum a galerie. K baroknímu klášteru, který byl založen v šedesátých letech 17. století, patří jednolodní kostel svatého Antonína Paduánského. Před zámkem na náměstí stojí tzv. Loreta, barokní mariánský sloup z první poloviny 18. století, a empírová kašna ze začátku století devatenáctého. Po velké morové epidemii, jež postihla Dačice koncem 17. století, tu byla vystavěna při cestě směrem na Telč kaple svatého Rocha. Město světově proslulo svojí cukrovarnickou výrobou, neboť právě tady byl v roce 1841 poprvé na světě (podle vynálezu J. K. Rada) vyroben a zaveden do výroby kostkový cukr. U kostela svatého Vavřince je památník ve tvaru kostky připomínající zmíněnou událost.ZámekPrvní zmínka o novém zámku se objevuje roku 1591 v souvislosti s se stavbou domů na horním náměstí. Původně byl postaven ve slohu renesančním, po požáru byl roku 1732 barokně přestavěn dnešní empírovou podobu dostal v 19.století. Zámeckým čtyřkřídlím je uzavřeno čtvercové nádvoří, kolem zámku se rozprostírá rozlehlý anglický park s jezírkem a s okrasnými dřevinami, upravený na přelomu 18. a 19. století. V interiérech zámku je cenný nábytek, je zde umístěna velká secesní knihovna čítající téměř 30.000 svazků a rozsáhlé přírodovědné sbírky.
Celý článekDalejský potok


Délka toku: cca 9,2 km. Délka toku na území Prahy je cca 12 km.Povodí: cca 28,12 km2.Dalejský potok pramení mimo území Prahy u obce Chrášťany v okrese Praha – východ v nadmořské výšce 384 m..Ústí do Prokopského potoka v Hlubočepích.Protéká katastry Třebonice, Řeporyje, Holyně, Jinonice a Hlubočepy.
Celý článekDavidová Otilie


Davidová Otilie. Otilie Davidová byla setra spisovatele Franze Kafky. Usmrcena německými okupanty. Pamětní deska Otilie Davidové. Pamětní deska je umístěna na Novém židovském hřbitově na Olšanech, na rodinném hrobě. Hrob je také uctíván jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky.
Celý článekDejvice


Nejstarší zpráva o Dejvicích pochází ze druhé poloviny 11. století a to ze zakládací listiny vyšehradské kapituly. Na přelomu 13. a 14. století na území dnešních Dejvic existovala ještě osada zvaná Újezdec. Zmínky o ní se dochovaly z roku 1334. Její název se v průběhu 14. století změnil na Šárka. V 16. století na území Dejvic vznikla třetí osada, která dostala název podle vrchu Bába Podbaba. Na území Dejvic byla řada dvorů, vinic, usedlostí a mlýnů. V roce 1830 byla zprovozněna koňská železnice k Buštěhradu, která sloužila převážně pro přepravu dřeva. V roce 1853 byl koňský pohon nahrazen parním strojem. V 19. století zde vznikly také první průmyslové podniky. K Praze byly Dejvice připojeny v roce 1922. Od té doby také začal jejich výraznější urbanistický rozvoj, který se do té doby soustřeďoval pouze na vilovou výstavbu směrem k Bubenčí a ke Střešovicím. Původně se Dejvice nazývaly Dehnice. Výraz dehna ve staročeštině znamenal ďábel nebo také zlý duch.
Celý článekDěkanský chrám sv. Mikuláše - Znojmo


Kostel sv. Mikuláše souvisí s kupeckou osadou Újezdec, která se kolem něj rozkládala. Tehdy byl vybudován jako románský kostelík někdy na počátku 12. století. Roku 1190 je darován nově vzniklému louckému opatství. Při obrovských požárech v první třetině 14. století byl zničen. Následně již jako gotický byl postupně budován v 14. a 15. století. Od roku 1569 se vzrůstajícím rozmachem protestantů, zde začali působit jako katolický kněz tak luteránský pastor. Ovšem soužití protestantů a katolíků vedlo k řadě neshod. V roce 1576 ukradli protestanti chrámový poklad a o tři roky později vyvolali při procesí Božího těla výtržnosti. Situace se vyhrotila na konci 16. Století natolik, že v kostele začal kázat sám loucký opat. Roku 1619 byl kostel předán do správy protestantům a loucký opat byl uvězněn. Dlouho to však netrvalo, zlom nastal po Bílé hoře v roce 1620. Opat byl propuštěn a kostel navrácen do správy premonstrátům. Později pak byli všichni protestanti vyhnáni. V polovině 19. století byla přistavěna věž a to netradičně na východní straně za kněžištěm. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1996-2007. Kostel je tak jedinečnou ukázkou gotické sakrální architektury v celé jihozápadní Moravě. Hlavní část gotického kostela tvoří vysoké trojlodí členěné vysokými válcovými sloupy se síťovou klenbou. Hlavní oltář sv. Mikuláše pochází z konce 17. století. Jeho dřevěná konstrukce byla zhotovena v roce 1679. Obraz sv. Mikuláše namaloval v roce 1754 J.L.Deyssinger. V nástavci se nachází obraz Boží Trojice a oltář dále doplňují sochy sv. Václava, sv. Leopolda, sv. Cyrila a Metoděje. Vrcholek oltáře pak tvoří Kalvárie s postavami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. V kněžišti se nachází zajímavé gotické fresky namalované někdy po roce 1425, objevené roku 1897. Znázorňují Bolestného Kristuse s důtkami a ratolestí vystupujícího z tumby, Veroničinu roušku s otiskem obličeje mučeného Krista nesenou anděly, Poslední večeři Páně a namalovaný oltář sv. Aichla. Poblíž hlavní oltáře najdeme další vzácnou památku: do zdi zapuštěné gotické sanktuárium z let 1470-1490. Deset metrů vysoká schrána v podobě gotického sloupu s fiálami na ukládání nejsvětější svátosti oltářní. Dalšími památkami v kostele jsou gotická plastika bičovaného Krista u kůlu z první třetiny 15. století, barokní kazatelna z roku 1760 v podobě zeměkoule, oltář Nanebevzetí Panny Marie z první třetiny 17. století, oltář sv. Rodiny, na kůru novogotické varhany a další. Mezi kostelem a blízkou Svatováclavskou kaplí stával karner kruhového půdorysu, dnes vyznačen odlišnou dlažbou. Šlo o hřbitovní stavbu s podzemní prostorou sloužící jako kostnice (dochovaná), kde byly ukládány kosti vykopané ze hřbitova. Horní část pak sloužila jako kaple, kde byly slouženy mše za zemřelé. Tato část byla zbourána při výstavbě Svatováclavské kaple. Kostel je tradičním místem konání Hudebního festivalu Znojmo - krásné přehlídky historické hudby.
Celý článekDekorativní váza


Dekorativní váza v Seminářské zahradě na Petříně byla vytvořena sochařem Celdou Kloučkem u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1901. Je provedená v novobarokním stylu a je zdobená dvěma putti. Spatřit jí lze i při jízdě lanovkou těsně u stanice Újezd.
Celý článekDělostřelecká bašta


Dělostřelecká bašta pod Černou věží Pražského hradu byla vybudována v roce 1568 jako součást hradebního opevnění. V roce 1848 byla opatřena zubatou zdí.Dnes bašta slouží především turistům. Poskytuje krásný výhled na Prahu.
Celý článekDětské hřiště nad letohrádkem Kinských


Hřiště se nachází severozápadně od letohrádku Kinských. Vstoupit do něho lze i z této zahrady.
Celý článekDětské hřiště pod Seminářskou zahradou


Hřiště leží pod svahem Seminářské zahrady. Je volně přístupné a malé zaujme kuriózními dřevěnými plastikami.
Celý článekDětské hřiště pod zahradou Kinského


Hřiště leží severně od vstupu do zahrady Kinského z náměstí Kinských.
Celý článekDětské hřiště v ulici Kolátorova


Dětské hřiště v ulici Kolátorova v Praze Břevnově.
Celý článekDětský ostrov


Dětský ostrov leží při levém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Původně patřil maltézskému klášteru a až do současnosti vystřídal řadu majitelů. Severní část ostrova byla v letech 1924 – 1928 upravena podle návrhu F. Sandera a zdobí jí socha Vltavy od J.Pekárka. Mezi ostrovem a Janáčkovým nábřežím je plavební komora Smíchov. Současný název ostrova je odvozen od dětského hřiště, které zde bylo postaveno v šedesátých letech 20. století. Ostrov dříve měnil názvy podle majitelů. Jmenoval se Maltézský, Funkovský, Hykyšův, či Židovský. Dětský ostrov je v jižní části spojen s Janáčkovým nábřežím lávkou a v jeho těsném sousedství leží také Petržílkovský ostrov.
Celý článekDevět skal


Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec, na turisticky značené cestě vedoucí z Herálce do Sněžného. Devět skal je nejvyšším vrcholem centrálního hřbetu Žďárských vrchů tvořeného migmatitickými a biotitickými rulami. V jeho kulminační části byly procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách vypreparována skupina tří oddělených skalních hřebenů, podél puklin rozčleněných v řadu skalních bloků s 9 většími a 3 menšími vrcholy, s výškou stěn až 15 m. Na tento skalní komplex navazuje na východním ukloněném svahu pásmo 11 dalších skalních útvarů v délce více než 1 km. V okolí skal jsou po svazích mrazovým zvětráváním rozvlečené balvanité suťové pokryvy. Na vrcholu vede značená odbočka na vyhlídku situované na jedné z skal, která poskytuje téměř kruhový výhled do okolí.
Celý článekDeyl Rudolf


Deyl Rudolf 1876 – 1972 Český herec. Deska s bustou. Deska černá žula. Busta bronz. Umístěna v roce 1979 v Anenské ulici na domě č. 3. Autor: Š.Malatinec.
Celý článekDienzenhoferovy sady


Dienzenhoferovy sady, nazvané po jednom z nejvýznamnějších pražských stavitelů, jsou v místě, kde bývala botanická zahrada. Po jejím přestěhování Na Slupi byl její pozemek rozparcelován. Část byla využita jako veřejná městská zeleň. Dnešní Dienzenhoferovy sady.
Celý článekDietrichsteinský palác - MZM


Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně je jedním ze stálých expozičních prostor Moravského zemského muzea. Palác je zajímavý nejen svými sbírkami, ale zejména samotnou budovou.Barokní palác nechal vystavět v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Původně byl za autora stavby považován italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Dnes se tato domněnka považuje za málo pravděpodobnou. Ve své historii hostil palác několik osobností evropského významu. Pobývali v něm mj. „Zimní král“ Fridrich Falcký, císařovna Marie Terezie či ruský vojevůdce M.I. Kutozov. V 19.století byl palác adaptován na justiční účely a v letech 1927 – 1929 proběhle necitlivá rekonstrukce, kdy na budovu přibylo třetí patro. V té době Dietrichsteinský palác sloužil již pro muzejní účely. Původní barokní podoba byla paláci vrácena na konci 80. let 20.století a v roce 1991 byl palác zpřístupněn veřejnosti.Dnes je palác centrem činnosti MZM a nabízí několik stálých výstav zaměřených na ranné dějiny Moravy. Působí zde také Dětské muzeum, jež pořádá mnoho výstav a akcí pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti, prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory. Stálá expozice Zaniklý život na Moravě (paleontologická expozi-ce dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér) Svět nerostů (mineralogická expozice představující nerostné bohatství u nás i ve světě) Pravěk Moravy (archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů) Morava ve středověku (historicko-archeologická expozice kladoucí důraz na život ve středověké vesnici) Velká Morava (archeologická expozice přibližující příchod Slovanů a vznik prvního státu) Dětské muzeum (interaktivní výstavy pro školy i veřejnost a komponované programy ke školní výuce i pro volný čas). Památník Prof. Karla Absolona - památník přibližuje život a dílo Karla Absolona (1877-1960), významného archeologa, geografa a speleologa, dlouholetého pracovníka Moravského zemského muzea a profesora Karlovy univerzity v Praze. Hlavní část památníku tvoří jeho rekonstruovaná pracovna. Dietrichsteinský palác je stálou expozicí Moravského zemského Muzea
Celý článekDitrichova lékárna a lékárenská expozice Národního muzea - Hospitál Kuks


V Hospitálu Kuks, v okrese Turnov, je umístěna jedna ze stálých expozicí Národního muzea. V Českém farmaceutickém muzeu, jež nese název Kouzlo apatyky, prezentuje v této expozici Národní muzeum Dittrichovu lékárnu z domu U zlatého lva čp. 219 v Nerudově ulici na Malé Straně.Lékárník Vincenc Dittrich ji pořídil roku 1821. Vybavil ji nábytkem a lékárnickými nádobami a provozoval ji až do roku 1845. Poté ji zdědil syn Josef, jenž byl jedním ze zakladatelů Farmaceutické společnosti v Praze. Další osud lékárny byl spojen s Františkem Grimem, lékárníkem z Týna nad Vltavou. Ten ji vlastnil od roku 1907. Po něm byl majitelem jeho syn. V roce 1948 byla znárodněna. Zařízení však zůstalo v jejich soukromém majetku a v roce 1972 ho odkoupilo Národní muzeum. V současnosti oficína Dittrichovy lékárny šťastně doplňuje stávající expozici a dokumentuje svým umístěním mezi barokní lékárnou kukského špitálu a funkcionalistickou lékárnou z Berouna důležitou etapu vývoje českého lékárenství. Popis expozice Jedná se o mobiliář ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru. V prvním patře je ve třech místnostech instalována Lékárenská expozice, ve které je vystaveno velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Historického muzea-Národního muzea.Lékárenské stojatky všech druhů, destilační přístroje, nádoby na theryaky, nádoby na pijavice, hmoždíře, váhy, homeopatické lékárničky a další předměty věnovali Národnímu muzeu uvědomělí čeští lékárníci nebo pocházejí z řádových lékáren kapucínů, cisterciáků a milosrdných bratří. Na co se můžete těšit Dittrichova lékárna a Lékárenská expozice Národního muzea v Českém farmaceutickém muzeu v Hospitálu Kuks Mobiliář lékárny z domu U zlatého lva z Nerudovy ulice čp. 219 z Prahy Malé Strany ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru z roku 1821 Velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Národního muzea
Celý článekDivadélko JoNáš - Měšťanská beseda


Divadelní scéna, jež součástí Měšťanské besedy. Komorní scéna s kapacitou 80 míst v suterénu přední části budovy. Při slavnostním otevření 1. října 2002 byl přítomen i herec Jiří Suchý, který se stal kmotrem divadélka. Schodiště, které nás do divadélka zavede, vzniklo až nově při celkové rekonstrukci budovy.
Celý článekDivadlo Archa


Jedno z mladších pražských divadel, založené v 90. letech 20. století. Původní budova byla přestavěna dle návrhu architekta Ivana Plicky. Součástí divadla je i divadelní kavárna a bar.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 … 184 185 186 Další Poslední


