Tvrz Vrchotice se nachází zhruba pět kilometrů jihovýchodně od obce Sedlec-Prčice. Historie tvrze V písemných pramenech se připomíná k roku 1370 tehdy je poprvé zmiňováno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic. Rod Vrchotů vymřel po meči okolo roku 1530. Dalšími vlastníky se stali páni z Loutkova. Po nich se střídají Bechyňové z Lažan a Lažanští z Bukové. Někdy v této době je původně gotická tvrz přestavěna na renesanční sídlo. V roce 1613 získává Vrchotice pán ze sousedních Mitrovic. Začíná úpadek tvrze, je opuštěná, nikdo se o ní nestará a rychle chátrá. V 17. století se v písemných pramenech uvádí jako pustá. Kolem roku 1700 je část tvrze zbořena. V druhé polovině 20. století slouží k potřebám místního zemědělského družstva. V roce 1989 ji koupila firma Forest-Fish, která chce tvrz opravit a využít jako své sídlo. Tvrz dnes Do dnešní doby se zachovala obdélná patrová budova k níž přiléhá mohutná hranolová věž z lomového kamene se čtvercovou nástavbou. Věž má stanovou střechu krytou šindelem. Interiéry tvrze jsou nepřístupné. Mnoho turisticky zajímavých míst nabízí přírodní park Český Merán. Můžete zde navštívit Čertovo břemeno, zámek Jetřichovice. V zimě je často vyhledávaný Ski areál Monínec, kde jsou nejen uměle zasněžované svahy pro sjezdové lyžování, ale i upravované běžecké tratě. Ubytovat se můžete například v nedalekém Sedleci-Prčicích.

Klášter s kostelem byl postaven za městskými hradbami v 17. století za podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. V roce 1949 byl klášter zrušen a objekty zásadně přestavěny. Kostel je jednolodní stavba, zaklenutý valeně s loretánskou kaplí a Božím hrobem (podzemní sakrální prostor s chodbami). Loretánskou kapli a Boží hrob vyzdobil Josef Cereghetti freskami. V loretánské kapli to byly výjevy ze života Panny Marie, v Božím hrobě pak ze života Krista. Nad vchodem se nachází pískovcová socha sv. Josefa. Z vnitřního vybavení se dochovaly jen zlomky. Konvent přiléhající ke kostelu zprava tvoří tři křídla a spolu s chodbou ambitu u kostela uzavírají obdélný dvůr. V současné době byly objekty adaptovány a kostel bude sloužit jako Muzeum barokních soch.

Záluží leží na okraji Borkovických blat asi 5 km západně od Soběslavi v okrese Tábor. V Záluží se dochovala řada mimořádně zachovalých selských usedlostí vystavěných ve stylu selského baroka s vysokými, bohatě zdobenými štíty a průčelími. Zde bylo zřízeno i soukromý skanzen blatska, které přibližuje návštěvníkům způsob života lidí tohoto území. Pan Vaněk zde provede zvídavé návštěvníky dobovou kovárnou se zařízením a sbírkou nářadí, klasickou blatskou světnicí, černou kuchyní a expozicí starých betlémů a loutek, které sám také vyrábí. Možnost ubytování ve dvoulůžkové selské ložnic (samostatná lůžka), stylová zděná kamna, moderní sociální zařízení. Cena: 300 Kč, 350 Kč vč. snídaně. Ve skanzenu se nachází také prodejna loutek, pohlednic a suvenýrů.

Benešov je okresní město ve Středočeském kraji. Leží v mírné pahorkatině přibližně 40 km jihovýchodně od Prahy. Díky atraktivní poloze v krajině mezi řekou Sázavou a Vltavou je Benešov a jeho okolí turisticky vyhledávanou lokalitou. Svoji zásluhu na tom má i okolí, kde lze navštívit celou řadu památek, nejznámější z nich je zámek Konopiště. Město Benešov je kulturním centrem okresu a žije v něm více jak 16 000 obyvatel.Historie města Benešova začala v 11.století  kdy na vyvýšenině nazývané Karlov byl založen panský dvorec a kolem něj osada s kostelíkem. V průběhu let se osada změnila v tržní místo, které stávalo v místech dnešního Masarykova náměstí. Počátkem 13.století byl na Karlově vybudován minoritský klášter a majitelem panství se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Osada se rozrůstala, byl v ní založen špitál, obdržela tržní právo a stala se městysem. Po vymření Benešovců se roku 1327 stali majiteli panství spolu s Konopištěm Šternberkové, z jejichž rodového erbu vznikl znak města Benešov (zlatá osmicípá hvězda ne modrém poli). Za husitských válek táhl přes Benešov na prahu Jan Žižka a vypálil minoritský klášter. V druhé polovině 15. století se v Benešově konaly zemské sněmy. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, vydrancované město bylo na mnoho let v útlumu. Nejvýznamnější úsek Benešovských dějin se váže k období, kdy se vrchností stali na sklonku 17.století šlechtické rody Přehořovských a Vrtbů. V této době vznikla barokní piaristická kolej, která byla významným střediskem vzdělávání a kultury celého kraje.  V průběhu 19.století se Benešovu i nadále dařilo. Vykoupil se z poddanství roku 1802 a jakožto ryze české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha - České Budějovice. Ke konci 19.století, koupil konopišťské panství František Ferdinand Rakouský - d´Este, a přeměnil je na sídlo hodné následníka habsburského trůnu.     Významnými památkami Benešova jsou zřícenina minoritského kláštera, která byla ještě po zničení husity obnovena, ale švédská epizoda během třicetileté války znamenala pro klášter definitivní konec. Na Karlově dosud stojí gotický kostel sv. Mikuláše, vystavěný ve 13.století, další sakrální památkou je barokní kostel sv. Anny. Turisté by neměli opomenout návštěvu secesní budovy muzea a dva židovské hřbitovy. Dnešní Benešov je městem s bohatým zázemím pro rekreaci, s mnoha atraktivními cíli a rozmanitou krajinou v okolí, což zaručuje příjemné turistické zážitky. Nejnavštěvovanější památkou okolí je samozřejmě zámek Konopiště, ale za vidění stojí i hora Blaník, památník Josefa Lady, hrad Zbořený Kostelec a zámek Jemniště.