Židovský hřbitov se nachází necelý kilometr severozápadně od obce, při turisticky značené cestě vedoucí z Neustupova na Větrov a dál do Votic. Hřbitov byl založen ve druhé polovině 17. století a pohřbívalo se zde až do doby krátce před druhou světovou válkou. V nedávné době (2002) byla opravena márnice. Na ploše přibližně 2431 m2 se nachází zhruba 120 náhrobků z doby od konce 17. století. Hřbitov zaplněný přibližně z poloviny je ohrazen cihlovou zdí a je volně přístupný.

Kostel sv. Václava je spolu se Slezskoostravským hradem nejstarší stavební památkou v Ostravě. Původní románský kostel pochází již z první poloviny 13. století (první zmínka je z roku 1297). Ve druhé polovině 14. století byla ke kostelu přistavěna obdélná loď a věž, jenž plnila zároveň strážní funkci. V 16. Století byla plochostropá loď nově zaklenuta a přestavěna na trojlodní. V roce 1556 se po velkém požáru dočkal kostel velký úprav, při kterých byla například zvýšena věž. Roku 1603 přibyla kruchta a do zdí byly zasazeny náhrobní kameny významných šlechticů a měšťanů. V 17. Století pak byly přistavěny na obou stranách dvě barokní kaple. V letech 1803-1839 je kostel přestavěn klasicistně, prakticky do dnešní podoby. Gotická okna byla rozšířena a snížena, cimbuří na věži vystřídala mohutná báň se dvěma makovicemi a lucernou, vysoká gotická střecha pak nahrazena sedlovou. V letech 1998-2004 prošel kostel rekonstrukcí. Nejstarší částí kostela je presybtář s žebrovou křížovou klenbou.

Zachovalý barokní zámeček stojí v městečku Manětín, které je pro množství barokních památek a soch nazýváno barokní perla západních Čech. Manětín se nachází asi 35 km na sever od Plzně. Sídlo Lažanských z Bukové Na místě dnešní zámku stál ve středověku pravděpodobně gotický hrad, který v 16. století nechali tehdejší majitelé panství pánové z Hrobčic přestavět na renesanční zámek. Hrad už v té době byl zříceninou a pro stavbu zámku byly využity jen přízemní klenuté místnosti. Dnešní barokní podobu získal manětínský zámek v roce 1712 za Lažanských z Bukové. Manětín předtím postihl velký požár a přestavba zámku byla vlastně nutností. Podle návrhu G.B.Santiniho vznikla patrová obdélná budova. Lažanští z Bukové vlastnili manětínský zámek v letech 1621-1945, kdy jim byl zkonfiskován. Barokní nádhera Zámek se táhne po celé délce náměstí a má půdorys obráceného U, k jehož ramenům se připojují vzadu sklepní budovy gotického hradu. Z druhé strany zámku je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou francouzskou barokní zahradu. Budova je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V objektu je klasická zámecká expozice s barokním mobiliářem a unikátní sbírkou obrazů zámeckého služebnictva z 1. poloviny 18. století, dochovanou knihovnou a freskovou výzdobou od F. J. Luxe v hlavním sále. Do patra vede zachované schodiště s alegoriemi Čtyř živlů a místnosti zdobí nástropní malby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete novogotický zámek Nečtiny. Najdete tu také zříceninu hradu Preitenštejn, zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů tamtéž. Zřícenina hradu Nevděk stojí za navštívení ve Žluticích. Ubytování najdete v Plzni.

První zprávy o Žižkově půocházejí z 11. a 12. století v souvislosti s popravištěm na zdejším Šibeničním vrchu. Ve 14. století se v písemnostech o založení Nového Města objevují zmínky o Vítkově hoře. Ve druhé polovině 14. století patřila část území benediktskému klášteru sv. Ambrože a Mikuláše z Olšan. Odtud místní název Olšany. V době vlády Karla IV. se na části strání pěstovalo víno. Mezi vinicemi bylo i popraviště. V 17. a 18. století byly vinice poničeny a pozemky byly využívány jako pole a zahrady. Vznikly zde usedlosti, jejichž některé názvy se objevují ještě dnes. Smetanka, Rožmitálka, Sklenářka, Ohrada,, či Pražačka. V roce 1860, za morové epidemie, byla část pozemků vyčleněna pro pohřebiště. V roce 1784 se začalo využívat jako centrální hřbitov pro celé území Prahy na pravém břehu Vltavy. V 19. století, podobně jako v některých dalších částech Prahy, se i na Žižkově začaly objevovat průmyslové podniky a rostla zde obytná výstavba určená především dělníkům. Žižkov se v té době zařadil mezi největší a nejlidnatější části Prahy. K Praze byl Žižkov přičleněn v roce 1922. Název je odvozen od jména vojevůdce Jana Žižky, který zde v roce 1420 v čele husitských vojsk porazil první křižáckou výpravu.