Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 4,6 ha a leží na katastru Bohnice. Údolím mezi Starými Bohnicemi a pravým břehem Vltavy protéká Bohnický potok a prochází tudy východní část Bohnické ulice. Údolí zarůstá listnatý les s typickou hajní květenou. Na okrajích skalních výběžků a na místech bývalých vinic vegetují teplomilná společenstva. Je zde bohaté zastoupení ptactva a drobných živočichů.

Zřícenina gotického hradu Hazmburk stojící na čedičovém vrchu je nejznámější krajinou dominantou Českého středohoří. Najdeme ji v blízkosti vesnice Klapý, 3,5 km od města Libochovice. Hrad byl sídlem rodu Zajíců od roku 1335 do poloviny 16. století, kdy pozbyl významu. V době romantismu se stala zřícenina předmětem zájmu českých romantiků, např. Karla Hynka Máchy nebo Svatopluka Čecha. Zajícové z Hazmburka Mohutný kamenný hrad byl vybudován pravděpodobně v průběhu 14. století a jeho základ tvořil již dříve zde postavený malý kamenný hrad (spíše tvrz), zvaný Klepy, který koncem 13. století nechali postavit páni z Lichtemburka. V roce 1335 prodává Jan Lucemburský hrad panu Zbyňku Zající z Valdeka. Ten ho přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy Hase - „zajíc“). Hrad byl postupně přestavován a rozšiřován na pohodlnější sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Během husitských válek byl hrad na straně katolíků. Největší oporou krále Zikmunda byli právě Házmburská vojska. Roku 1424 pozorovali obyvatelé hradu dobytí Libochovic husity vedené Janem Žižkou. Husité také neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se o jeho dobytí pokusili v roce 1429, hrad také odolal i pozdějšímu třetímu pokusu. Kvůli jeho nedobytnosti tehdy královští stoupenci uvažovali, že zde uschovají kostelní poklady z chrámu sv. Víta. Kolem roku 1459 byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy. Posledním majitelem hradu z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal Lobkowiczům. V historii hradu se vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové, až v roce 1954 byl převeden pod státní správu. Dvě věže - Bílá a Černá Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Díky své poloze na vysokém kopci, byl prakticky nedobytný. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu jsou dvě věže - oválná (tzv. Černá) 25 metrů vysoká a hranolová (tzv. Bílá) o výšce 26 metrů. Jádrem hradu byl patrový palác s dvěma dalšími palácovými budovami odděleném od předhradí příkopem s padacím můstkem a obaleným mohutnou a vysokou zdí s cimbuřím a ochozem, částečně dochovanou. Novodobé dějiny hazmburské zříceniny jsou datovány rokem 1994, kdy začali sanační práce na jednotlivých dochovaných konstrukcích, proběhla i elektrifikace hradu a 31. prosince 1996 byla zřícenina otevřena veřejnosti. Z Bíle věže je neopakovatelný výhled do krajiny Českého středohoří. Kochat se můžete například výhledem na Milešovku, Kletečnou či Lovoš.  Tipy na výlet Dominantou obce Libochovice je barokní zámek. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Renesanční zámek v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, se nachází v centru města, na místě původního gotického hradu s hranolovou věží, založeného již ve 13. století. Renesanční perla Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pestrá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století, kdy byl založen gotický hrad šlechticem Borešem z Rýzmburka. Gotický hrad byl přebudován na renesanční zámek ve dvou přestavbách. Koncem 15. století a na začátku 17. století. Tedy v době, kdy byli vlastníky panství pánové z Boskovic a zejména Žerotínové, šlechtici velmi vzdělaní, zcestovalí a ovlivněni humanismem. Význačným mužem první přestavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek o čtyřech křídlech kolem čtvercového nádvoří. Z tohoto období pochází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp – zámecký pískovcový portál s nápisem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini (Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492). Brána je mimořádnou stavební památkou, je uznávána vedle ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portálu v Tovačovském zámku, jako nejstarší renesanční památka u nás. Moravská Třebová - centrum vzdělanosti Po vymření rodu Pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Tento moravský šlechtic po studiích na západoevropských univerzitách pobýval v Itálii a po návratu pozval ke svému dvoru řadu významných umělců, astrologů a filozofů. Renesanční podoba K dokončení renesanční přestavby zámku byl povolán stavitel J. Mottala de Bonamone z Horního Engadinu v severní Itálii. Přestavba navazovala na první stavební úpravy Boskoviců a dvěmi symetrickými patrovými křídly bylo vytvořeno přední nádvoří. Vstupní část zámku je převýšená, věžovitá s trojlodním, křížově zaklenutým vestibulem. Zatímco vnější průčelí zámku je dost strohé, bez členění, do nádvoří se otevírají velkolepě řešené bosované arkády v manýristickém duchu. Za velkým předním arkádovým nádvořím je menší nádvoří staré části s již zmíněným zachovalým pískovcovým portálem. Když se Ladislav Velen ze Žerotína stal hlavou moravského stavovského povstání, a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti, stal se zámek po zkonfiskování majetkem Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Roku 1840 zámek vyhořel a značná část zámku byla stržena nebo přestavěna. Zachovalo se manýristické arkádové předvoří, jedna pozdně gotická místnost a hodnotný portál z roku 1492. Od poloviny 20. století se zámek stal majetkem města.  Krásné expozice a bohatý kulturní život V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic. Návštěvníci v rámci jednoho prohlídkového okruhu mohou vidět středověkou mučírnu s největším počtem replik dobových mučících nástrojů v ČR. Nachází se v tajemném prostředí původního gotického sklepení. Návštěvníci mohou vidět nejrůznější a nejhrůznější nástroje, jako např. stoličku pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice, klec pro odsouzené a ukázky cel s odsouzenými. Vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. V dalších expozicích je k vidění měšťanský životní styl v 17. - 20. století, život na venkově nebo humanismus a renesance v Moravské Třebové. Nová expozice Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny vás zavede do laboratoře astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Nahlédněte do tajemství elixíru života nebo kamene mudrců. Zámek v Moravské Třebové tak pořádá mnoho kulturních akcí a netradičních prohlídek.  Tipy na výlet V Moravské Třebové si dále můžete prohlédnout radnici, Galerii umělecké fotografie, Městské muzeum, františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch, kostel sv. Josefa nebo městské opevnění. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Pastýřka.  Ubytování najdete přímo v Moravské Třebové.

Autobusová zastávka VYsočanská ve stejnojmenné ulici slouží pro dopravu ve směru Vysočany, Prosek, Střížkov, Žižkov.Pojmenování zastávky je odvozeno od stejnojmenné ulice, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!