Rychnov se stal v polovině 18. století význačným poutním místem, „Nový Mariazell“ jak byl tehdy nazýván. Jeho vznik je opředen legendou o zázračném uzdravení. Nenmocný kovář Jakob Franz z Lubníku se při své cestě do Mariazell zastavil v Rychnově, kde vysílen usnul v lese. Zdálo se mu, že ho někdo dotýká a nabádá aby svou pouť dokončil. Po probuzení zjistil, že bolesti zmizely. Vykonal pouť a z Mariazell si přinesl obrázek Panny Marie, který připevnil na strom pod nímž se uzdravil. Obrázek se časem poškodil, a tak ho nahradila dřevěná soška Panny Marie od moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Mnoho poutníků před soškou vykonalo pobožnost a zázračně se uzdravilo. U stromu byl později nalezen pramen vody a studánce se začalo říkat Mariánská. V roce 1749 celou událost prozkoumal olomoucký biskup a vyhlásil Rychnov na Moravě poutním místem. Soška Panny Marie byla přenesena do farního kostela sv. Mikuláše v obci. Tradice poutí pokračovala až do 20. století. Po letech útlumu došlo k obnovení v roce 2000.

Opět jedna z vyhlídkový plošin zbudovaných na místním vodojemu. Tento se nachází na vrchu Holý kopec (374 m.n.m.), zhruba 1 km severně od obce Bohdalice, nedaleko silnice vedoucí na Manerov. Vyhlídkovou plošinu jen pár metrů nad terénem tvoří železná konstrukce přistavěná k vodojemu, při jeho nedávné rekonstrukci. Výstup je tak volný, parkování je možné krátkodobé přímo u vodojemu. Sem k němu odbočuje ze silnice Bohdalice-Manerov cesta z panelových bloků. Díky vcelku okolnímu rovinatému terénu je dobrý kruhový výhled do okolí.

Mezi obcemi Krhanice a Lešany u Týnce nad Sázavou, v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren, se od roku 1996 nachází expozice Vojenského technického muzea. V současné době ji tvoří více než 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti. Sbírky jsou široké veřejnosti prezentovány v deseti halách, pod šesti přístřešky a na volném prostranství. Rozsahem a složením svých sbírek, v nichž je zastoupen nejeden světový unikát, se toto muzeum řadí mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. Unikátní je zejména sbírka československých vojenských dopravních prostředků (tanků, motocyklů, nákladních a velitelských automobilů) z období let 1918–1939 a kolekce kanonů systému Škoda. Z období studené války patří mezi jedinečné exponáty raketová technika a také tanky (jak z výzbroje Varšavské smlouvy, tak z výzbroje NATO). Expozičním pojetím se muzeum hlásí k moderním trendům prezentace sbírek technické povahy. Vzorem jsou od samého počátku britská muzea, která udávají tón současnému vývoji v této oblasti muzejnictví. Každoroční obměna i poutavé představování exponátů v pohybu a postupné zdokonalování výstavních prostor muzea tak návštěvníkům umožňuje lépe nahlédnout do tajů nejen čs. historické vojenské techniky. V rámci jarního zahájení výstavní sezony probíhají každoročně v muzejní aréně akce s prezentací historické techniky v pohybu. Největší událostí roku bývají tzv. Tankové dny, které se konají vždy poslední srpnovou sobotu. Nutná rezervace na tel.: 973 204 951 nebo na museum@army.cz Stálá expozice 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti Spojení: Vlakem: stanice Praha Hl.nádraží směr Týnec nad Sázavou do stanice Krhanice a dále 500 m pěšky přes most.Autem: Praha – Jesenice – Krhanice – Lešany; Praha D1 – V.Popovice – Babice - Lešany   Vojenský historický ústav, jenž muzeum spravuje má pod patronací také: Armádní muzeum v Praze Letecké muzeum Kbely  

Ostrov Císařská louka leží při levém břehu Vltavy s kterým je v jižní části spojen jedním mostem mostem. Kovový most slouží pro pěší a automobilovou dopravu. Původně zde byla louka, jak vyplývý z názvu, která byla v roce 1902 od břehu oddělena a za účelem vybudování přístavu pro vory, které splavovaly po Vltavě dřevo. V severní části přístavu byl ještě koncem 20. století mezi ostrovem a smíchovským břehem v provozu přívoz. V roce 1297 se zde konala slavnost spojená s korunovací krále Václava II. Proto se louka a později ostrov, nazývala Císařská. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreaci a vodní sporty. Pražský ostrov Císařská louka je prvním pojmenovaným ostrovem po toku Vltavy. Dále pak následuje Veslařský ostrov,  Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov  (Žofín), Střelecký ostrov, Kampa. ostrov Štvanice, Rohanský ostrov, Libeňský ostrov a Císařský (Trojský ostrov). Ostrov je v místním slangu nazýván také jako "Cinda".