Muzeum východních Čech v Hradci Králové patří k jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje archeologické, historické a přírodovědecké sbírky. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference, kromě expozic a výstav pořádá i další kulturní a společenské akce.

Židovský hřbitov u obce Telice se nachází na kopci Valuška severním směrem od obce. Plněhodnotná přístupová cesta ke hřbitovu nevede. Nejlepší přístup je po silnici z Telice směrem na Milevo. Po cca 400 m za obcí v zatáčce silnice se dát lesní cestou vlevo. Po zhruba 150 m když končí po levé straně lesní porost se dát vlevo po okraji tohoto porostu, je zde i náznak polní cesty. Opět na dalším kraji lesa pak znovu vlevo a to již po cca 50 m dojdeme ke hřbitovu. Hřbitov byl založen někdy po roce 1700 a na ploše 2226 m2 se zachovalo přibližně 140 náhrobků z let 1767-1937. Hřbitov pak obklopuje nízká zídka na východní straně téměř zničená. V obci se nacházela synagoga, která byla patrně dřevěná a dnes po ní nejsou již žádné stopy.

Bývalé podzemní lomy ve kterých se těžil písek pro blízké brusírny zrcadel se nacházejí při silnici spojující obce Svitava a Velenice, zhruba necelý kilometr od obce Sviatava. Potřebné druhy písku byly získávány plavením, vytěženého z asi 1,5 m mocné vrstvy pískovce. Za zhruba 150 let těžby vznikly v pískovcových skalách u Velenic rozsáhlé labyrinty podzemních prostor, zajištěné proti zřícením skalními pilíři. Největší z podzemních lomů se nachází cca 150 m od zrcadlárny v severním svahu údolí. Prostory zasahují až 60 m do nitra skály, na šířku mají přibližně 140 m a výšku až 3,5 m. Strop jeskyně podpírá 30 mohutných pilířů. Za druhé světové války měla být do tohoto lomu přestěhována výroba leteckého koncernu Weser z polského města Kalisch. Aby se zde mohly vyrábět rychlopalná letecká děla, byly pozdemní prostory upraveny vybetonováním podlah a zděnými přepážkami prostor rozdělen do několika částí. Původně zde mělo pracovat několik set dělníků, ale nakonec zde pracovalo jen pár desítek lidí. Po válce až do konce 80. let 20. století sloužily prostory jako sklad zeleniny. V roce 2002 posloužily k netradiční oslavě svatojánské noci a o rok později zde byla otevřena motorkářská hospoda. Další rozsáhlý podzemní lom se nachází 250 m západně od Velenické zrcadlárny. Tento menší lom který je označován jako Pustý kostel si zachoval svoji původní podobu. Z okrouhlého prostoru se sestupuje do jeskyně, jejíž dno je 1,5 – 2 m pod povrchem. Snižující se strop podpírá 16 skalních pilířů. I zde se nacházejí zbytky zdí pocházející z doby, kdy byla část jeskyně upravena na sklad. Vpravo od vchodu na malé skalce se nachází vytesaný reliéf Ukřižování od neznámého autora.

Rozhledna stojí na nezalesněném vrcholu nesoucím příznačné jméno Rovnina, nebo též také Rochus (336 m). Najdeme ji v Uherském Hradišti, v městské části Mařatice. Rozhledna na Rovnině je další z řady těch, které vznikly díky rozvoji mobilní komunikace. Za její výstavbou, která byla započata v roce 2002, stojí mobilní operátor Eurotel a firma Exon. Radnice si přitom dala podmínku, že součástí ocelové konstrukce bude i veřejně přístupná vyhlídková plošina. Ta je umístěna ve výšce 24 metrů. Samotná věž dosahuje výšky 50 metrů. Rozhledna je v provozu od léta 2003 a je volně přístupná od dubna do října. Abyste se jím mohli pokochat, je nutné vystoupat 127 točitých schodů. Poté již můžete obdivovat kruhový výhled zahrnující okolí Uherského Hradiště, Chřiby, a na Bílé Karpaty.