Renesanční zámek Přerov nad Labem nalezneme přibližně uprostřed stejnojmenné obce na mírném návrší, v těsné blízkosti skanzenu lidových staveb. Historie zámku Přerovský zámeček vznikl přestavbou původní vodní tvrze ze 13. století. Po roce 1437 byla tvrz částečně rozšířena a goticky přestavěna. Roku 1524 je již Přerov uváděn jako zámek. Koncem 14. století byla tvrz rozšířena na honosné zámecké sídlo. To bylo zkonfiskováno po roce 1547 pražským měšťanům a přešlo do majetku krále. Král Ferdinand I. dal objekt přestavět podle návrhu M. Borgorelliho. Proběhla tak v letech 1560 – 1585 rozsáhlá přestavba, která změnila zámek v nádherně vyzdobené renesanční sídlo. Po dostavbě zámku se pozornost stavebních plánů zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků. Během 30leté války byl přerovský zámek značně poničen, došlo jenom k opravám východního a jižního křídla, které se společně s částí zřícenin císařských pokojů dochovaly dodnes. V roce 1671 provedl opravu zdevastovaného zámku stavitel Santino de Bossi. Obec Přerov nad Labem společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zdědil zámek jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho zásluhou bylo značně zanedbané panství v letech 1872–1873 obnoveno do původní podoby ze 16. století. Po smrti Ludvíka Salvátora koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem, během druhé světové války jej koupil německý lékař Faifar. Po osvobození v roce 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné době byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek v Přerově je dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Dodnes se nám zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. Uvnitř zámecké budovy jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí. Zámek je nádherně vyzdoben renesančními figurálními sgrafity a rustikou. Kolem objektu je vyzděný příkop s kamenným mostem a části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V přerovském zámku, skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. V nedalekém okolí můžete navštívit například městské muzeum v Čelákovicích a expozici košíkářství. Ubytovat se můžete v Lysé nad Labem.

Původně zřejmě provizorní dřevěné opevnění bylo v letech 1343-1364 nahrazena dodnes zčásti dochovaným kamenným opevněním z červeného permokarbonského pískovce, například z lomu při Tismicích. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a po roce 1656 opraveno. Se vzrůstající zástavbou pak bylo postupně ubouráváno. Do města se vstupovalo třemi branami a jednou fortnou. Do dnešní doby se dochovaly pásy opevnění na západní, jižní a východní straně i s několika baštami. Nejlépe dochované je jihovýchodní cíp při Šafaříkově ulice. Kromě toho se dochovala část Kouřimské brány.

Vrch Oškobrh (285 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem v této oblasti asi 7 km východně od Poděbrad. Je tvořen svrchnokřídovými slínovci a spongility. I když je vrchol víceméně plochý, z určitého pohledu vypadá jako dvojhrbý kopec. A má skutečně dva vrcholy. Na jižním zřejmě kdysi bývala keltská osada, na severním byly zase odkryty zbytky středověké svatyně. Přímo na vrchol turistická značka nevede, ale prochází po jeho úpatí. Při dobrém počasí se dá alespoň vystoupat mimo značku k jižnímu vrcholu, jinak značnou část vrcholu zaujímá obora.

Dodnes stojící budova dnes již bývalé synagogy se nachází ve dvoře domu čp. 25 v ulici Tůmy Přeloučského. Novorománská synagoga byla postavena v letech 1860-1861 a svému účelu sloužila až do roku 1937. Po druhé světové válce v letech 1949-1952 byla rekonstruována církví čs. husitskou, která zde koná své bohoslužby dodnes.