Z městského opevnění budovaného od přelomu 13. a 14. století se toho mnoho nedochovalo. Za husitských válek bylo hodně pobořeno a i když pak došlo k zásadní přestavbě v půrběhu 18 a 19. století zaniklo téměř vše až na jednu ze čtyř bran a zbytky tří bašt. Jediná ze čtyř dochovaných bran stojí ve Velvarské ulici. První zprávy o ní jsou z roku 1443. Přestavěna na dnešní stavbu proběhla v letech 1460-1463, patrně s využitím původní brány. V druhé polovině 14. století a na počátku 16. století byla několikrát poškozena požáry. V roce 1795 sem byl přenesen zvon z vyhořelé věže radnice. V roce 1824 bylo zbořeno přebraní brány, které mělo cimbuří, vstupní bránu a patrně bylo chráněno baštou. Dnešní dochovaná brána je pětipodlažní, vysoká 38 m. Průjezd je valeně klenutý. Její vnější fasáda nese znak města a 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, sladovnický, postřihačský, hrnčířský, kolářský a jeden neidentifikovatelný). V levém rohu můžeme vidět torzo psa a poblíž hlavičku vousáče, snad portrét stavitele. V roce 1967 zde byla umístěna expozice Slánského muzea věnovaná městské fortifikaci, v současné době je brána přístupná jen příležitostně.

Břeclavská synagoga se nachází v ulici U tržiště. Byla vystavěna v roce 1868 jako náhrada za již nepostačující stavbu. O dvacet let později byla ještě renovována v novorománském slohu a za použití maurských prvků v interiéru. Svému účelu pak sloužila až do druhé světové války. Nacisté pak synagogu vyrabovali, ale naštěstí ji nezbourali jako velkou část z nich. Tato jim jako vhodný objekt se silnými zdmi posloužila pro sklad zbraní a munice. Podobný osud měla i po válce, kdy bohužel nebyla jako velká část synagog adaptováním pro jiný sbor, ale nadále sloužila jako sklad nejrůznějšího materiálu a potravin. Bohužel při bombardování na konci války byla silně poškozena a postupně se dostávala i vzhledem k nezájmu do vážného stavebního stavu. Velmi poškozen pak byl zejména strop, který se i z části zřítil. Po revoluci byla navrácena židovské obci, která však na její renovaci neměla finance. Objekt tak převzalo za symbolickou částku město a zavázalo se provést její renovaci, přesně na její původní vzhled. Ta proběhla v letech 1997-1999 a zpřístupnění pro veřejnost proběhlo 28.10.2000. Dnes synagoga slouží jako výstavní prostor s expozicí věnovanou židovskému osídlení břeclavska, galerie a koncertní sál. Synagoga je dvoupodlažní halová stavba s klasickou ženskou galerií, kam vedou boční schodiště se samostatnými vstupy. Tu pak podpírá deset sloupů s dórskými hlavicemi. Skvostem je plochý trámový strop s působivou výmalbou. Osvětlení zajišťují masivní lustry (synagoga byla elektrifikována v roce 1930).

Ve městě Bečov nad Teplou, které leží blízko Karlových Varů, stojí nezvykle vedle sebe zámek i hrad. Gotický hrad a barokní zámek Gotický hrad na skále nad údolím řeky Teplé byl postaven na počátku 14. století pány z Rýzmburka. Hrad měl strážit důležitou křižovatku zemských cest a sloužil také jako celní místo. Po 14. a 15. století, kdy se jeho majitelé rychle střídali, přišla jeho největší sláva. Roku 1495 ho totiž na 150 let získali Pluhové z Rabštejna. Ti sice sídlili ve Slavkově, ale hrad Bečov pro ně byl důležitou pevností, ze které mohli chránit své panství. Tento šlechtický rod zbohatl na těžbě stříbra a cínu. Bečov, hrad i město, prošly rozsáhlou dostavbou a přestavbou. Roku 1547 byl majitelem Bečova Kašpar Pluh z Rabštejna, který se postavil do čela odbojných stavů proti králi Ferdinandovi I. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku, odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se sice útěkem do Míšně, ale o bečevské panství přišel. Do třicetileté války sloužilo panství většinou jako zástava za poskytnuté finanční půjčky císaři. Konec rozkvětu a těžby cínu přišel se třicetiletou válkou. Panství bylo roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. Po válce byl hrad velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získali Kounicové. Ten rok se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím. Posledními šlechtickými majiteli se stal rod Beafort–Spontonu, kterému patřil hrad v letech 1813–1945. Relikviář sv. Maura V osmdesátých letech byl v podlaze hradní kaple za dramatických okolností nalezen relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt za 2. světové války. Byl vyroben v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památku ČR. Dnes je součástí expozice vedlejšího zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu je celkem jednoduchá, tvoří ji dvě hranolovité, k sobě spojené věžové budovy a novější renesanční palác, vystavěný za vlády Pluhů z Rabštejna. Ve východní věži byla později zřízena kaple Navštívení Panny Marie s unikátními gotickými nástěnnými malbami. Hrad byl sice zčásti v 19. století přestavěn v romantickém duchu, ale středověký ráz zůstal zachován. Je zde dochována řada pozdněgotických kamenických článků, například portálů. Na jihozápadě pak hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Na konci 90. let 20. století prošel bečovský hrad důkladnou rekonstrukcí. Tipy na výlet Nedaleko obce Prameny najdeme úpolínovou louku. V renesančním měšťanském domě najdeme Muzeum Horní Slavkov. Nedaleko Karlových Varů můžete vystoupit na Goethovu vyhlídku nebo na Šemnickou skálu. Ubytovat se můžete v Karlových Varech.

Kostel Navštívení Panny Marie byl vysvěcen 3.7.1989. Dal jej postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle projektu architekta Karla Weinbrennera. Stavba je nápadná volbou použitého materiálu, režnými cihlami a zeleně glazovanými střešními taškami. Na 200 druhů cihel, dlaždic a glazovaných keramických krytin dodaly místní knížecí keramické závody.