Veletržní palác byl postaven podle projektu O. Tyla a J. Fuchse v letech 1925-1929. Do roku 1951 se zde konaly vzorkové veletrhy, později palác sloužil jako sídlo několika podniků zahrančního obchodu. V roce 1974 byla tato funkcionalistická stavba zničena požárem. Budova byla rzekonstruována a od roku 1995 jsou zde umístěny sbírky moderního a současného umění Národní galerie.Stálá expozice:Umění 19. a 20. století a expozice zahraničního umění. Ve stálé expozici zahraničního umění se veřejnost seznámí se soubory děl rakouského, německého, italského, britského, ruského a španělského umění. Mezioborová expozice umění uvádí díla klíčových tvůrců českého výtvarného umění 19. a 20. století. Její druhá část představuje ve 2. patře díla významných osobností umění 20. století od 30. let do současnosti, zahrnuje Sbírku Pro Lidice s díly současných německých umělců a laboratoř mladého umění. Expozici doplňují ukázky architektury, designu a uměleckého řemesla, fotografie a filmové dokumenty ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního muzea, Národního technického muzea a Národního filmového archivu.

Kostel sv. Jiljí byl založen zřejmě se založením obce ve 13. Století. Jeho existence je doložena k roku 1279. Byl pod správou cisterciáků z Vyššího Brodu. Za husitských bouří sice nebyl katolický, ale roku 1461 je opět pod správou vyšebrodských mnichů. Nynější kostel vznikl na místě původního, dostavěn z větší části roku 1488. Úplně dokončen a vysvěcen byl 11.7.1507. Trojlodní kostel má v dlouhém lodním prostoru a kněžišti zachovaou žebrovou síťovou klenbu. Trojlodí je zakončeno pětobice uzavřeným presbyteriem. Na severní straně se nachází sakristie. V presbyteriu i trojlodí se nachází gotická lomená okna s kružbami a dochovaly se rovněž gotické portály. Nejhodnotnější jsou žulové části vybavení jako pokladnička, polygonální křtitelnice, sanktuář a kazatelna na šroubovitě točené noze. Kostelní varhany pocházejí z roku 1765.

Kostel Panny Marie Sněžné byl založen společně s klášterem karmelitánů jako klášterní a korunovační chrám Karlem IV. Podle původního projektu měl sahat až do míst, kde dnes stojí pomník Josefa Jungmanna. V roce 1397 však byl dokončen pouze chór. I tak je kostel Panny Marie Sněžné nejdelším kostelem v Praze. V 16. století kostel zchátral tak, že se zřítila jeho klenba a průčelí. Poškozená stavba byla opravena řádem františkánů, který kostel získal v roce 1606. Do kostela se vstupuje z Jungmannova náměstí nádvořím vyzdobeným sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa z Alkantary. Průčelí kněžiště je nad portálem vyzdobeno mozaikou Madony od V. Foerstera z roku 1715. Interiéru kostela dominuje hlavní oltář, který je největší v Praze. Jeho raně barokní architektura pochází z let 1649 – 1651. Při stěnách kostela jsou rozmístěny sochy františkánských světců. Jejich autorství je přisuzováno řezbáři A. Heidelbergovi. Cínová křtitelnice pochází z roku 1459. Kaple sv. Antonína je vyzdobena freskou K. Kováře z poloviny 18. století. Boční oltář na levé straně kostela je vyzdoben obrazem Zvěstování Panny Marie od V. V. Reniera z roku 1724. Na oltáři sv. Kateřiny je obraz světce od J. V. Neunherse z roku 1724. V interiéru kostela také bývala klášterní knihovna, která zde byla zřízena již v polovině 17. století.Kostel Panny Marie sněžné je významně spojen s historií Čech, s husitským hnutím. V letech 1419 – 1422 zde kázal kněz Jan Želivský, který byl nekompromisním a odvážným kritikem nepravostí katolické církve a nespravedlnosti ve společnosti. Soustředila se kolem něj pražská chudina. 30.7.1419 vedl na Novou radnici skupinu svých stoupenců, kteří vyhodili několik katolických konšelů z okna. Tato událost se do dějin zapsala jako první defenestrace. V roce 1422 byl Jan Želivský umlčen popravou. Jeho ostatky byly uloženy právě do kostela Panny Marie Sněžné.

Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.