Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 … 184 185 186 Další Poslední
Bohnice
První záznamy o Bohnicích se dochovaly v ostatkové listině kostela sv. Petra v souvislosti s jeho vysvěcením vyšehradským proboštem Gervasiusem. Byla to také církev, která tuto ves vlastnila. Později přešla do majetku pražských měšťanů. V roce 1870 zde byla postavena první česká továrna na výrobu dynamitu. V zápětí k ní přibyla továrna na výrobu hnojiv. Snad nejznámější je pro Bohnice psychiatrická léčebna. Ta zde byla postavena v letech 1906 – 1911. Praze byly Bohnice připojeny v roce 1922. Název je odvozen od jména vyšehradského kanovníka Boemuse, kterému náležely výnosy ze zdejšího hospodaření. Název se postupně přizpůsoboval češtině. Od Bohemic to byly, Bohmice, pak Bohumice až konečně dnešní Bohnice.
Celý článekBohnické údolí
Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 4,6 ha a leží na katastru Bohnice. Údolím mezi Starými Bohnicemi a pravým břehem Vltavy protéká Bohnický potok a prochází tudy východní část Bohnické ulice. Údolí zarůstá listnatý les s typickou hajní květenou. Na okrajích skalních výběžků a na místech bývalých vinic vegetují teplomilná společenstva. Je zde bohaté zastoupení ptactva a drobných živočichů.
Celý článekBohnický park
Bohnický park se rozprostírá v areálu psychiatrické léčebny. Vznikl v první čtvrtině 20. století. Park má přímočarý vějířovitý rozvrh hlavních komunikací. Před kostelem sv. Václava vytváří velkorysý, ale vkusně koncipovaný parter. Jednotlivé části parku mají volné pojetí, některé části jsou zalesněné. Park dodává prostředí léčebny velmi přívětivý dojem.
Celý článekBohnický potok
Délka toku: cca 1 km.Povodí: cca 2,5 km2.Bohnický potok pramení v horní části Bohnic. Protéká Bohnickým údolím a u křižovatky ulic Bohnická a V Zámcích ústí zprava do Vltavy.Protéká katastrem Bohnice.
Celý článekBohnický zámek
Historie Bohnického zámku. Z původní stavby Bohnického zámku na Praze 8 se do současnosti zachovala pouze levá část s branou a také patrová střední budova z druhé poloviny 18. století. Průčelí Bohnického zámku z počátku pochází z 19. století a má klasicistickou úpravu. Ve 2. polovině 18. století byla vybudována pouze menší pozdně barokní část Bohnického zámku. Na počátku 19. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce Bohnického zámku. Další menší úpravy byly provedeny roku 1913. Současnost Bohnického zámku. Z původního zámeckého areálu se do dnešního dne dochovala pouze jednopatrová budova s mansardovou střechou a s věžičkou a přilehlá vstupní brána. Zámek je součástí psychiatrické léčebny v Bohnicích a je veřejnosti nepřístupný.
Celý článekBoj Pražanů se Švédy na Karlově mostě
Obraz doplněný scenérií je od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka. Z zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Je umístěn V Bludišti na Petříně.
Celý článekBoj sv. Jiří s drakem
Plastika na boku trojlodí kostela sv.Jiří v Jiřské ulici je kopií gotického reliéfu znázorňující souboj sv.Jiří s draky. Originál je uložen v Národní galerii. Plastika se stejným námětem, pocházející z počátku 16,století, je na východním průčelí na náměstí U sv.Jiří. Autor kopie: Kulhánek, 1934.
Celý článekBoj sv. Jiří s drakem
Plastika Boje sv.Jiří s drakem je umístěna na východní straně chrámu sv.Jiří na náměstí U sv.Jiří. Pochází z počátku 16.století, autor je neznámý. Plastika se stejným námětem, kopie od sochaře Kulhánka z roku 1934, je umístěna i na boku trojlodí kostela sv.Jiří. Lze jí vidět z Jiřské ulice.
Celý článekBolard Tomáš
Bolard Tomáš, ? – 1885. Český učitel. Kamenná textová deska s nápisem z roku 1897. Autorem desky je J.Hladký.
Celý článekBoreč
Vrch Boreč (446 m.n.m.) tvoří znělcová kupa, jejíž svahy pokrývají balvanové proudy, nebo menší suťová pole. Převážná část vrcholu je chráněna statusem Národní přírodní památka o ploše 18,66 ha. V létě je to kopec jako každý jiný, ale v zimě zvláště za mrazivých dnů z něj vystupuje pára. Dříve lidé tento úkaz považovali, že je sopečného původu. Odborníci nakonec zjistili, že jde o výron nahromaděného teplého vzduchu z nitra kopce. V četných puklinách se udržuje vlhký vzduch se stálou teplotou neklesající pod 11 oC. Místa kde se tento teplý vzduch dostává napovrch je v zimě beze sněhu či ledu. Na vrchol poskytující také částečný rozhled vede turisticky značená naučná stezka.
Celý článekBořeň
Tato nepřehlédnutelná přírodní památka se nachází nedaleko města Bíliny, až na vrchol je to přibližně tou nejkratší cestou 5 km.Mohutný znělcový vrch jehož vrchol se nachází ve výšce 539 m.n.m. připomíná sedícího lva. Magmatické těleso vyvřelo v třetihorách jako znělcový lakolit, tedy podpovrchová kupa. Při třetihorní vulkanické činnosti pronikl jeho masiv do souvrství křídových slínovců a později se pak vlivem eroze dostal napovrch. Ve starších čtvrtohorách dovršilo mrazové zvětrávání dnešní reliéf. Svůj podíl na utváření měla i řeka Bílina, která na západní straně vytvořila hlubší údolí. V horní části najdeme dobře patrnou sloupcovou odlučnost horniny, sloupy vysoké přes 10 m. Malebnost pak dotváří skalní jehly, jeskyně, suťová pole atd. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin: koniklec luční, hvězdnice alpská aj. Za dobrého počasí je nádherný výhled na velkou část Českého Středohoří, Mostecka, Teplicka.Podle pověsti jsou uvnitř kopce uschovány velké poklady, které hlídají skřítci. Objevit je prý může jen člověk čistého srdce a jen na Květnou neděli.
Celý článekBorovský Karel Havlíček
Autorem plastiky Karla Havlíčka Borovského na stejnojmenném náměstí je Josef Strachovský. Socha zde byla slavnostně odhalena 16.5.1911. V době německé okupace se podařilo českým vlastencům sochu ukrýt v Holešovicích na Maninách a tak mohla být po osvobození Prahy instalována znovu na své původní místo. Stalo se tak 16.7.1946. Na památníku je Havlíčkovo motto: „Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu“.
Celý článekBotanická zahrada na Novém Městě
Botanická zahrada v Benátské ulici je studijní zahradou Karlovy univerzity. Vznikla v roce 1775, původně na Smíchově, v dnešních Dienzenhoferových sadech. Do dnešní lokality byla přemístěna koncem 19. století. V zahradě je v několika pavilonech, především pro vědecké účely, pěstována řada vzácných a exotických rostlin. Zahrada je přístupná pro veřejnost a její název je dán jejím charakterem.
Celý článekBotanická zahrada v Troji
Venkovní expozice Botanické zahrady se rozkládá na ploše téměř 25 h a je přístupná celoročně. Součástí Botanické zahrady je i tropický skleník Fata Morgana. Skleník je také otevřen celoročně a to vždy od úterý do neděle. Kromě návštěvnicky dosud hojně navštěvované Ornamentální zahrady (tato nejstarší část venkovních expozic byla pro veřejnost otevřena již v roce 1992) a Japonské zahrady (založena v roce 1997) jsou od dubna zpřístupněny tyto expoziční celky: Stráň, na níž se dosud dochovaly fragmenty původních stepních společenstev, které byly typické pro Troju ještě do 20. let minulého století, kdy se na jejím katastru nacházely intenzivně spásané pastviny, orná pole a sady. Postupně zde vysazujeme také suchomilné dřeviny se zajímavými květy a plody. Pivoňková louka se sbírkou dřevitých a botanických druhů pivoněk patří k nejrozsáhlejším sbírkám těchto monumentálních trvalek u nás. Pivoňková louka hostí také kolekci magnolií, která je efektní zejména na přelomu března a dubna, kdy desítky těchto krásných dřevin kvetou. Celoročně je zpřístupněna i velice zajímavá sbírka stálezelených dřevin a stínomilných trvalek (hajniček)v expozici Stínomilné trvalky a stálezelené rostliny, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Velkým lákadlem pro všechny milovníky kaktusů a sukulentů je nepochybně sbírka zimovzdorných kaktusů v expozici Severoamerická polopoušť, která je zaměřena především na severoamerické zástupce rodu opuncie a juka. Mimo rostlin z čeledi kaktusových se zde návštěvníci seznámí i s mnoha severoamerickými trvalkami a jehličnany, které v přírodě tvoří v těchto společenstvech jejich kostru. Mokřad a jezero paří k jedněm z mála míst, kde mohou na jaře klást žáby svá vajíčka. Kromě zajímavých vodních, bahenních, ale i masožravých rostlin zde mohou návštěvníci po celé jaro sledovat vývoj našich domácích žab a čolků. V explozích Lesní biotopy východní Asie a Lesní biotopy Severní Ameriky se postupně vysazují desítky zajímavých dřevin; semena mnohých z nich byla sesbírána na expedicích v Číně nebo Severní Americe. Postupně zde dosazujeme také keřové a bylinné patro, takže za několik let budou tyto plochy navozovat dokonalou iluzi východoasijských či severoamerických lesních společenstev. Botanická zahrada v Troji spravuje i památkově chráněnou Vinici sv. Klára. Tato vinice patří k nejstarším v Praze. Kromě produkční části (víno z ní můžete ochutnat v místní vinotéce) se na vinařské naučné stezce mohou návštěvníci seznámit také s u nás povolenými stolními i moštovými odrůdami a ukázkami vedení révy vinné. K dominantám vinice bude od letošního jara patřit také historický viniční lis z roku 1801. Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem, zapuštěná do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 m2, která svým originálním řešením činí z Fata Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí jižní Afriky. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely. Zajímavosti / Tipy Na trávníky Botanické zahrady (mimo Japonské zahrady) je možné vstupovat, polehávat na nich a používat je k piknikům!!! Od 1. května si může (za vratnou zálohu 200,- Kč) zapůjčit zdarma u obou občerstvení na venkovní expozici piknikovou deku. Celoroční permanentku na venkovní expozici pro dospělého (platí 1 rok od data vydání) pořídíte již za 200,- Kč. Permanentka na venkovní expozici pro důchodce nebo děti nad 5 let vyjde na pouhých 100,- Kč, rodinná pak 400,- Kč. Celoroční permanentku na venkovní expozice pro svého pejska zakoupíte za 100,- Kč. Vinotéka na Vinci sv. Klára je otevřena pondělí – čtvrtek od 14 h, od pátku do neděle od 11 hodin. Zdejší vína, oceněná na mnohých soutěžích u nás i v zahraničí, zakoupíte pouze zde.
Celý článekBotič
Délka toku: cca 33,5 km, z toho na území Prahy cca 21 km. Povodí: cca 134,85 km2. Průměrný průtok u ústí: 0,47 m3 za sekundu. Botič pramení mimo území Prahy, cca 1,5 km od Křížkovského Újezdce, v nadmořské výšce 478 m. Je významnou součástí Průhonického parku, v jehož blízkosti vtéká na území Prahy. Do Vltavy se vlévá pod Vyšehradem v nadmořské výšce 186 m. Botič protéká několika rybníky, hostivařskou nádrží a část jeho toku je chráněným územím. V minulosti dával pohon třem desítkám, dnes již neexistujících mlýnů. Cca osmnáctikilometrový úsek od Průhonic do Záběhlic je využíván vodáky. Pojmenování Botiče je zaznamenáno již ve 12. století. V 15. století se nazýval Cebron, v 18. století se nazýval Potanka. Vyskytly se i názvy Podanka nebo Zasav. Protéká katastry Újezd, Křeslice, Petroviče, Hostivař, Záběhlice, Michle, Vršovice, Nusle, Vyšehrad.
Celý článekBoubín
Boubín je nejvyšším vrcholem Boubínské hornatiny nacházející se jižně od Vimperka. Jde o zalesněný rulový vrch (1362 m.n.m.). Na jeho vrcholu opět stojí dřevěná rozhledna, poskytující výhled i do vzdálenějšího okolí. Kromě toho můžeme najít v okolí vrchu Boubínský prales či Boubínské jezírko. Na vrchol vede několik turistických značených cest z různých stran.
Celý článekBožanovský špičák
Božanovský špičák je nejvyšším vrcholem Broumovských stěn (773 m.n.m.). Jeho vrchol je přístupný po značené odbočce z rozcestí Pánův kříž. Nejbližším přístupným městem je Božanov nebo Machov (obojí cca 6 km). Na jeho vrcholu se nachází vyhlídka poskytující rozhled na Broumovsko, Javoří hory, Polsko a další. Při cestě se pak nacházejí různé zajímavé skalní útvary jako Velbloud, Želva nebo Veverka.
Celý článekBoží koutek - Opava
Starobylý dům čp. 53 vznikl spojením dvou starších domů. Ten severní byl pozdně gotický a jižní renesanční s velkým mázhausem. V prvním patře domu se dochovala místnost s malovaným stropem ze 17. století.
Celý článekBožídarské rašeliniště
Kousek západním směrem od obce Boží Dar se nachází největší krušnohorské rašeliniště ve výšce cca 1000 m.n.m. Božídarské rašeliniště je přístupné po turisticky naučné stezce.
Celý článekBradáč
Hlava Bradáče na zdi pod Křížovnickým náměstím sloužila k posuzování výšky vody ve Vltavě.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 … 184 185 186 Další Poslední
