Barokní zámek Dětenice se nachází ve stejnojmenné obci s přibližně 736 obyvateli, okres Jičín, Královohradecký kraj. O původu jména Dětenice První písemná zmínka o obci je již z roku 1052. Podle pověsti vznikla obec Dětenice za vlády knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců, který prý lovil ve zdejších lesích a našel opuštěné děti. Ujal se jich, nechal jim postavit ves a pojmenoval ji Dětenice. Barokní krása v Českém ráji Zámek v Českém ráji byl původně vystavěn jako gotická tvrz synem Jaroslava z Hruštice Benešem v roce 1295. V 15. stol. se zde vystřídali rytířské rody Okořských, Smečků, Blektů, Valkounů a Černínů. Pak v roce 1503 vlastnil Dětenice panský rod Křeneckých z Ronova. Koncem 16. stol. přestavěl Bohuslav Křinecký tvrz na renesanční zámek. Na jeho připomínku je v zámku umístěna náhrobní deska, kde je jeho erb i jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, podle pověsti nejkrásnější šlechtičny v Čechách. Po bitvě na Bílé Hoře byl veškerý majetek Jiřího Křineckého zkonfiskován Habsburky pro podporu Fridricha Falckého. V roce 1622 získal zámek Albrecht z Valdštejna. Slavné časy pro zámek nastaly když Dětenice koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Nechal v letech 1762-1765 přestavět renesanční zámek na pozdně barokní sídlo, a tak se nám zachoval dodnes. Později vlastnil Dětenice baron Jakub Wimmer z Wiemmersbergu. K jeho smůle se ovšem nechal zlákat mámivou vidinou snadného a rychlého zbohatnutí na burze. Špatně investoval a o panství přišel. Následně zde sídlil Jan Filip Wessenberg, který byl ministerským předsedou Habsburské monarchie a po revolučních událostech v roce 1848 našel v Dětenicích útočiště. Po něm se stali majiteli zámku Maltézští rytíři, které v roce 1903 vystřídala rodina židovského průmyslníka Adolfa Blocha. Ovšem jakoby zdi zámku přinášeli smůlu burzovním spekulantům. Blochův syn investoval celý rodinný majetek do jakéhosi pochybného obchodu s drahými kovy a přišel úplně o vše. Když se v roce 1948 stal majitelem Dětenic stát byl v útrobách zámku zřízen internát. V roce 1998 koupili zámek manželé Ondráčkovi, kteří vlastní dětenický zámek dodnes a také ho zrekonstruovali do současné podoby podle dochovaných pramenů. Středověká krčma a hotel V současnosti žije zámek vlemi pestrým kulturním životem - konají se zde historické programy, rokokové plesy a středověké hostiny. Zámecké interiéry jsou vybaveny převážně barokním a klasicistním nábytkem a dalšími předměty uměleckého řemesla. Stěny a stropy jsou zdobeny freskami a nástěnnými malbami, některé ještě rokokovým nebo klasicistním štukem. Je zde sbírka obrazů, zbraní a děl z námořní bitvy Maltézských rytířů s Osmanskými Turky. V prvním patře shlédneme sál na pořádání oslav a taneční zábavy, kde nás jistě zaujme vycpaný tygr. V této místnosti jsou také vystavené mince a předávací listiny zámku. Byli nalezeny při rekonstrukci v zámecké věži, která je původní. Vedle zámku je park, kde můžeme vidět kašnu s kentaurem. Součástí dětenického areálu je také zámecký pivovar se staročeskou krčmou, hotel a zámecká stáj. Tipy na výlet V Dětenicích najdete také Památník rodu Foersterů. Nedaleko odsud můžete najít renesanční zámek Staré Hrady, barokně upravený zámek Rožďalovice, Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich. Ubytovat se můžete přímo v Dětenicích.

Ojedinělou stavební památku opevněného kostela někdy také nazývanou jako kostelní tvrz najdeme na severním okraji centra Velké Bíteše. Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene. Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda. I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. T.A.

Synagoga - Slaný

ovenecká