Železniční přejezd přes Karlickou ulici v Praze Radotíně je součástí tratě Praha - Beroun.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži. Portál v jižní zdi této věže umožňoval spojení s obytnou budovou feudálního dvorce (tvrze), která stála v blízkosti kostela. Síla zdi v přízemí věže dosahuje 138 cm. Loď kostela bývala oproti té dnešní užší, stavěná v šíři věže a nižší. Společně s věží je pozůstatkem z tehdejší doby původní zdivo severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to zejména kvádr s kolovým křížem o průměru 28 cm. Dále se zde nachází kvádr opatřený reliéfem, symbolizující Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem Slunce a Měsíce. Reliéf vznikl bezpochyby v době stavby věže kostela. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšína se v české historii poprvé připomínají v roce 1175. Kostel byl již ve 14. století farním kostelem. Vedle něj stávala ještě kaple sv. Michala. Románský kostel byl v 17. století barokně přestavěn. Roku 1713 vypukl v kostele požár, který zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-66 byla postavena vedle kostela nová fara. Hřbitov nacházející se u kostela byl zrušen a zřízen nový za vsí. V polovině 18. století vznikla chodba z oratoře vedoucí do zámku. V roce 1912 byl interiér kostela renovován.

Bývalé loupežníkovo sídlo a nyní jen skromné pozůstatky strážního hradu Hus se nacházejí asi 7 km jihozápadně od okresního města Prachatice. Přímo na hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí turistu zavede turistická značka, nejbližší obce se nazývají Blažejovice a Křišťanovice. Historie hradu Strážní hrad v místech zvaných „Na husi“ postavili čtyři bratři z Janovic na základě povolení krále Jana Lucemburského z roku 1341. Hrad měl chránit okolo vedoucí Zlatou stezku a v případě potřeby měl panovník právo jej využít při napadení této oblasti nepřítelem jako svůj opěrný bod. V 60. letech 14. století král hrad získal do svých rukou a dosazoval na něj své purkrabí. Jedním z nich byl stoupenec husitů Mikuláš z Pístného, který se později stal i zástavným držitelem hradu a psal se po něm „z Husi“. Roku 1420 Mikuláš zemřel a hradu se ujal další husitský přívrženec Jan Smil z Křemže, velký nepřítel svého souseda, katolického pána Oldřicha z Rožmberka. Jejich spor skončil zajetím Jana na hradě Krumlov a jeho úmrtím po pětiletém věznění. Opuštěného hradu se zmocnil protřelý loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a počal ohrožovat okolí. Byl natolik nebezpečný, že musel být jeho hrad dobyt zemskou hotovostí a následně rozbořen. Stalo se tak roku 1441. V roce 1491 je hrad nazýván zříceninou. Podoba hradu Konkrétní podobu hradu doposud neznáme, z hradu se do dnešních dnů dochovalo jen několik střepů zdiva. V jádře se pravděpodobně nacházela mohutná obytná věž a do hradu se vcházelo věžovitou branou. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhacích prací z roku 1441. Zřícenina hradu je volně přístupná. Po okolním kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Libín u Prachatic. V Prachaticích také najdete výběr ubytování. Navštívit můžete také nedaleké Volary, kde je i krytý plavecký bazén. M.K.

Zdejší restauraci s 25 metrů vysokou vyhlídkovou věží v podobě romantického hrádku postavil v letech 1900-1901 továrník Heinrich Liebig. Nacházela se zde stylová restaurace s vinným sklípkem. Stejně stylový byl objekt, pro jehož výstavbu nechal stavebník dovézt zvětralé kamenné kvádry a zčernalou střešní krytinu ze zbořených domů v Norimberku. Vše pro dokonalou iluzi starého kamenného hrádku. Po smrti továrníka byl objekt převeden na město Liberec a správcem objektu se stal Liberecký horský spolek. Po druhé světové válce začíná objekt chátrat. V letech 1960-1969 sice prošel přestavbou, spíše než o zlepšení stavu přišel o některé cenné prvky. Ani po roce 1990 se situace objektu nelepší. Na počátku dvacátého století vypisuje město výběrové řízení. V roce 2002 se majitelem stává firma Dorint za částku 4,1 milionů korun. V roce 2007 získává stavební povolení na inženýrské sítě. Dne 2.2.2013 se zpřístupnění stává skutečností. Po rekonstrukci, která přišla na 63 milionů korun, je objekt opět přístupný veřejnosti. Nachází se zde restaurace pro 100 hostů, menší ubytování pro cca 14 osob a přístupná je rovněž i vyhlídková věž. V rámci rekonstrukce byl obnoven také vodní příkop, most a jezírko, které se dlouhou dobu skrývalo pod skládkou odpadů.