Jedna z našich nejstarších, ale také nejzapomenutějších rozhleden, stojí na vrchu Bučina (570 m) u lázní Kyselka. Tyto lázně, nacházející se asi 10 km od Karlových Varů po proudu řeky Ohře, se proslavily vynikající minerální vodou značky Mattoni.  O stavbu rozhledny, jméno minerálky i rozvoj lázní se zasloužil Jindřich Mattoni. Ten, roku 1873 koupil Kyselku s prameny, a s přilehlým okolím od rodu Černínů. Vybudoval lázně, zavedl železnici z Vojkovic nad Ohří a jeho Mattoniho minerální voda se stala světově proslulou. První zmínky o kamenné válcové rozhledně s otevřenou vyhlídkovou plošinou pocházejí z počátku 80. let 19. století.  Bučina se tehdy těšila velkému zájmu lázeňských hostů. Severní úbočí bylo protkáno lesními promenádními cestami, odpočívadly, altánky a vyhlídkovými místy. Z deset metrů vysoké rozhledny byl tehdy nádherný rozhled po celém údolí Ohře až ke Karlovým Varům na straně jedné, na pásmo Krušných hor na straně druhé. Po 2. světové válce byla věž postupně přerůstána stromy a chátrala. Po roce 1953 věž územně přešla do Vojenského újezdu Hradiště a přibližně do roku 1960 sloužila armádě jako pozorovatelna. Tento stav trval až do roku 2003, kdy ji nechal OÚ Kyselka opravit. V rámci této opravy věž získala i dřevěnou stříšku.

Malá zajímavá rozhledna se nachází necelý kilometr jižně od obce Ocmanice. Nevede k ní značená cesta, nachází se u malé asfaltové silničky spojující obci se silnicí Třebíč – Náměšť nad Oslavou. Rozhledna byla zpřístupněna v červnu 2004. Postavena na městském vodojemu ve výšce 427,5 m.n.m. Je kovové konstrukce, doplněné menším dřevěným opláštěním. Její celková výška je pouhých 15,2 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6,2 m nad zemí kam vede 50 schodů. Jelikož okolní okrajina je víceméně rovinatá a okolí nezalesněné, poskytuje i při své malé výšce dobrý kruhový rozhled do okolí, zejména pak na Náměšť nad Oslavou a jeho zámek. Přístup na rozhlednu je volný. Celkové náklady na stavbu dosáhly 420.000 Kč.

Nedaleko slezského města Opavy stojí bílý a červený empírový zámek Hradec nad Moravicí. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 5225 obyvateli, Moravskoslezský kraj. V polovině 11. stol. bylo na místě dnešního hradeckého zámku vystřídáno slovanské hradiště, které zde stávalo již v 9. stol., knížecím, a o dvě stě let později královským, přemyslovským hradem. V letech 1279 - 1281 zde měla svůj dvůr Kunhuta, ovdovělá manželka Přemysla Otakara II. Zřejmě zde ji okouzloval Záviš z Falkenštejna. Panství si zachovalo svůj středověký vzhled až do konce 16. stol., kdy, po nástupu rodu Pruskovských, se započalo s rozsáhlou přestavbou. Kašpar Pruskovský zahájil celkovou přestavbu hradu na pohodlnější renesanční sídlo. V té době také vzniklo východní a severní křídlo zámku, kde jsou nám dodnes dochovány pozdně renesanční klenby a štuková výzdoba. V roce 1778 koupili panství knížata Lichnovští z Voštic, kteří po požáru v roku 1795 nechali zámek přestavět v empírovém slohu. K úpravám zámku došlo také v 2. pol. 19. stol., tentokrát do novogotické podoby, která se nejvíce projevila v interiérech hradeckého zámku. Podle projektu Alexise Langera z Vratislavi byl přistavěn tzv. Červený zámek, kopírující středověký hrad, ve kterém se nacházely konírny a jiné hospodářské provozy.  Jako poslední byla u jižního zámeckého křídla postavena tzv. Bílá věž. Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou. Podoba zámku Prohlídka radeckého zámku zahrnuje tzv. Bílý zámek, ve kterém můžeme obdivovat nádherně zařízené pokoje, luxusní reprezentační salóny i pokoje hostinských apartmá, a přístavbu novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Červený zámek je dnes využíván jako hotel, restaurace a koncertní sál. Interiéry prohlídkové trasy nám dodnes připomínají i pobyty Ludwiga van Beethovena, Ference Liszta a N. Paganiniho. Na zámku si přijdou na své také milovníci obrazů. Zdejší galerie nabízí návštěvníkům skvosty výtvarného umění, zámecká obrazárna prezentuje sbírky původní knížecí galerie. Za hradeckým zámkem se rozprostírá rozsáhlý anglický park se vzácnými stromy, romantickým zákoutím a nádhernými vyhlídkami na řeku Moravici a na okolní přírodu. Tipy na výlet Kromě empírového zámku si zde může návštěvník prohlídnout kostel svatého Petra a Pavla, kapličku v Pivovarské ulici, Weisshuhnovu papírnu a kanál, Bezručovu vyhlídku, městské muzeum, vyhlídku Belárie a městské opevnění. V Opavě najdete celou řadu sakrálních památek, jako je minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Ale najdete zde i světské zajímavosti, jako je například Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hlásku. Dále můžete navštívit větrný mlýn v Cholticích. Ubytování najdete v Opavě nebo v Hradci nad Moravicí.

Téměř na konci malé vísky Vlčí u Chlumčan se nachází originální pseudorománská kaple sv. Václava. Kaple byla postavena v letech 1892-1900 na místě prosté dřevěné zvoničky. Podle nápisu na památce ji zbudovalo osm bratrů, synů po Václavu Sochorovi. Kapli projektoval Eduard Sochor a hlavní náklady na stavbu nesl Čeněk Sochor. K hranolovému jádru s válcovým tamburem je připojena rotunda s lucernou. Oltářní obraz sv. Václava namaloval akademický malíř Václav Sochor.