Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 184 185 186 Poslední

Chotkovy sady

KrajPraha
MěstoPraha

Chotkovy sady na západě navazují na Královskou zahradu a na východě na Letenské sady. Jižní část sousedí s Jelením příkopem, severní je ohrazena Mariánskými hradbami.Sady byly vybudovány v letech 1833 – 1841 v anglickém stylu a staly se prvními veřejnými sady v Praze. V letech 1887 – 1899 prostor upravil pražský zahradní architekt F. Thomayer.Chotkovy sady jsou součástí dlouhé „zahradní“ cesty vedoucí z Pražského hradu přes Královskou zahradu, Chotkovy sady a letenské sady do Holešovic. Jižní část sadů poskytuje krásný výhled na jižní část Prahy.Park nese pojmenování po hraběti Karlu Chotkovi.

Celý článek

Chrám Nanebevzetí Panny Marie - Tachov

MěstoTachov

Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie se nachází v severní části historického centra Tachova. Přístupný je příležitostně. V Tachově se od založení města nacházel kostel sv. Václava, který důsledkem rozrůstání města přestal stačit. Proto byl založen nový farní kostel, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1329 předán do správy křížovníků s červenou hvězdou. Bohužel o sto let později se kostel uvádí již jako zpustlý, patrně důsledkem husitských válek. V následujících letech probíhaly opravy i se přidaly další pohromy – kostel dvakrát vyhořel a roku 1618 byl vyrabován protestanty. Obnova přišla s polovinou 17. století, kdy byl kostel opraven a nově zařízen. Dalších úprav se stavba dočkala na poč. 20. století, kdy byly realizovány návrhy Josefa Mockera. Kostel tak dostal novou střechu s gotizujícími vikýři a v novogotickém stylu byla upravena i věž. V dalších desetiletích proběhlo ještě několik oprav, z nichž jedna byla uskutečněna z důvodu poškození stavby během náletu v únoru 1945. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je trojlodní gotickou stavbou, zakončenou pětibokým závěrem. Vnitřní zařízení pochází převážně ze 17. století.   A. Š.

Celý článek

Chrám Narození Panny Marie - Turnov

MěstoTurnov

Chrám Narození Panny Marie se nachází při velkém městském hřbitově u Havlíčkova náměstí. Stojí v místech kde po polovině 13 století založili zřejmě Havel z Lemberka a jeho žena Zdislava dominikánský klášter s velkým chrámem. V roce 1424 klášter vypálili husité, přitom zahynuli i mniši žijící v klášteře. Chrám byl obnoven, ale roku 1643 opět vyhořel. V dalších letech byl sice opraven, ale opět zanedbáván. Za josefínských reforem mu hrozilo odsvěcení a zánik. Na přímluvu dvorního knihovníka, turnovského rodáka Fortunáta Durycha byl zachráněn. Ve 20. letech 19. století přistoupili noví držitelé hruboskalského panství k přestavbě chrámu. Podle projektu vídeňského architekta Martina Hausknechta, vznikla čistá, až strohá monumentální trojlodní stavba s hlavní lodí dlouhou 57 m a vysokou 28,5 m, sklenutá žebrovou klenbou. Věž ve východním průčelí se během stavby začala naklánět a tak oproti projektu zůstala nižší o dvě patra. Hlavní křídlový oltář provedl Josef Ondřej Kranner. Do výklenků po stranách svatostánku byly vsazeny jaspisové desky vybroušené ze zdejší suroviny. Hlavní oltářní obraz namaloval Rudolf Miller podle předlohy Kristiána Rubena. Krásný interiér dotváří freska Korunování Panny Marie na klenbě prebytáře.

Celý článek

Chrám Narození Panny Marie, Augustiniánský klášter - Roudnice nad Labem

Kostel Narození Panny Marie s bývalým klášterem augustiniánů byl založen roku 1333 za Jana Očka z Vlašimi. Za hustiských válek byl pobořen. V roce 1594 vymohla probošství Polyxena, manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz Objekt několikrát podlehl požárům. V letech 1725-1750 proběhla barokní gotická přestavba podle plánů Octavia Broggia. Tehdy této přestavbě podlehlo severní křídlo do té doby původně čtyřkřídlého konventu kolem rajského dvora. s kapitulní síní na východě. Trojlodní bazilikální stavba je dnes v jádru gotická, zbytky románského zdiva se nacházejí v sakristii. K chrámu dnes příléhá trojkřídlý konvent bývalého kláštera. V interiéru můžeme najít hlavní oltář od J.I.Königa z konce 18. století, od stejného autora pak pochází i kazatelna (1777) s rokokovou výzdobou. V postranních lodích se nacházejí dva oltáře a dále dva boční oltáře, všechny z druhé poloviny 18. století. V presbytáři série  12 deskových obrazů od Hanse Heese zobrazující „Pašijový cyklus“. Ve všední dny je možno do chrámu nahlédnout přes mříž. V sezoně o víkendech se konají prohlídky kostela i bývalého kláštera.

Celý článek

Chrám sv. Barbory - Kutná Hora

Dominantou města je pozdně gotický katedrální chrám sv. Barbory, který je společně s historickým jádrem města a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Byl založen již roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře. Za husitských válek byla stavba přerušena, a to až do roku 1482, kdy se stavby ujal další slavný stavitel Matěj Rejsek. Když poklesla těžba stříbra byl v roce 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Roku 1626 byl chrám předán do správy jezuitům a částečně přestavěn v barokním slohu. Poté zůstal více než 300 let nedokončen. Až v období let 1884 – 1905 byl chrám dostavěn do podoby, ve které ho můžou návštěvníci vidět dnes. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou.

Celý článek

Chrám sv. Ducha - Hradec Králové

Nejvýznamnější památku a dominantou historického centra je chrám sv. Ducha stojící na západní straně Velkého náměstí.Počátky stavby se datují do přelomu 13. a 14. století. Ještě ve výstavbě byl kostel poškozen požárem v roce 1339. Přesné dokončení stavby není známo, ale patrně se tak událo někdy mezi léty 1360-1378. Během 14. století tak vzniklo trojlodí s dvojicí věží, sakristie a původní jižní vstup tvořící královský vchod s předsíní (dnes se vstupuje do kostela novějším západním vchodem). V roce 1407 byl kostel poškozen požárem a při opravě byla vystavěna podélná kaple. Roku 1463 vystavěna kruchta a zasazeny nové okenní kružby. Následně kostel poškodily další požáry v letech 1484, 1509, 1533 a v letech 1639-1640 byl zpustošen Švédy. Roku 1664 byl povýšen na katedrální kostel. V letech 1783-1784 proběhly barokní úpravy, kterých se kostel zbavil při regotizaci a velké rekonstrukci v letech 1864-1874. Stavba gotického chrámu je cihel většinou glazovaných, kamenické detaily jsou provedeny z bílého poískovce. Chrám je dlouhý 56 m, široký 25 m a výška hlavní střední lodi činí 21 m. Trojlodní chrám má převýšenou střední loď a mimořádně dlouhý pětiboce ukončený presbytář. Po stranách presbytáře stojí téměř 40 m vysoké věže. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby, nad sakristií jsou to čtyři křížová pole, jejichž klenební přípory navazují na klenební sokly. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkádové pilíře. Velkou vzácností je gotický krov i když některé části byly v průběhu existence stavby vyměněny. Presbytář je osvětlen vysokými okny zdobenými vitrážemi. Na pravé straně se zachovala gotická sedile. Hodnotnou částí je kruchta se svorníkem klenby kde je vyobrazen nejstarší městský znak.Hlavní oltář je pískovcový novogotický z roku 1940. V jižní lodi se nachází pseudogotický oltář s malovaným triptychem (1494). Uprostřed je tvoří obraz sv. Rodiny a po stranách čtyři mariánské výjevy. V severní lodi stojí rovněž pseudogotický oltář (1881) s obrazem sv. Antonína Poustevníka od Petra Brandla (1730). Další výbavou kostela je schránka na nádobu s hostiemi tzv. pastoforium z konce 15. století, pískovcová kazatelna s reliéfy čtyř evangelistů od J.V.Myslbeka, cínová gotická křtitelnice (1406) přinesená sem husity z vyrabovaného podlažického kláštera. V kněžišti můžeme vidět nástěnné malby pocházející z roku 1898 a znázorňující Zvěstování, Nanebevstoupení, Klanění Tří králů a Zmrtvýchvstání. Na klenbě jsou pak vymalovány erby hradeckých biskupů a města (1940).

Celý článek

Chrám sv. Jiljí - Moravské Budějovice

Původně románský kostel byl vystavěn v první polovině 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. V barokním období pak byl rozšířen do dnešního trojlodí a v roce 1714 přistavěna 50 m vysoká věž. Oltářní obraz namaloval Ignác Dullinger. Ochoz věže ve výšce 26 m je přístupný veřejnosti od května do září.

Celý článek

Chrám sv. Máří Magdalény - Karlovy Vary

Na náměstí Svobody se nachází barokní chrám sv. Máří Magdalény. Dnešní stavba byla vybudována v letech 1732-1736 na místě staršího gotického kostela, který spravoval řád křížovníků s červenou hvězdou. Stavbu ve stylu vrcholného baroka byla postavena podle plánů K.I.Dientzenhofera. V roce 1759 byl kostel poškozen požárem, zejména obě jeho věže. V interiéru najdeme dvě gotické Madony, ústřední oltářní obraz od E. Dollhopfa, postranní oltář s obrazem Máří Magdalény od Josefa Kramolína a barokní oltářní plastiky. Pod kostelem se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory, kam byly přemístěny pozůstatky ze zrušeného hřbitova. Původně se zamýšlelo vybudování kostnice, k tomu však zatím nedošlo. Přístup do těchto prostor zajišťuje informační centrum.

Celý článek

Chrám sv. Mikuláše - Louny

MěstoLouny

Stavba vrcholné české pozdní gotiky v podobě kostela sv. Mikuláše se nachází v ulici Beneše z Loun. Dnešní stavba vyrostla na místě staršího kostela tehdy zasvěceného jako sv. Kříže, poprvé zmiňovaného v roce 1332 a v 80. letech přestavěna a zasvěcena na sv. Mikuláše. V roce 1517 vyhořela a na jejím místě vznikla v letech 1519-1538 dnešní nádherná pozdně gotická stavba, na které se podílel významnou měrou architekt Benedikt Ried. Koncem 19. století byla ještě novogoticky upravena Josefem Mockerem a následně Kamilem Hilbertem. Z původního vyhořelého kostela se zachovala jen dnešní 60 m vysoká masivní věž. Pozdně gotický kostel tvoří síňové trojlodí s krouženou klenbou a trojitou jehlancovou střechou. V interiéru se nachází cenný oltář od Jeronýma Kohla z let 1701-1706, pozdně gotická kazatelna (1540) a cínová křtitelnice (1518). Vstup do kostela je volný, na věž otevřenou celoročně se platí vstupné. Výstup se doporučuje, z ochozu je krásný výhled na město a zejména při dobrém počasí pak na nedaleké vrcholky Raná, Oblík, Stříbrník a jiné.

Celý článek

Chrám sv. Petra a Pavla - Čáslav

MěstoČáslav

Dnešní novogoticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla stojí nedaleko náměstí a se svojí věží je dominantou města. Původně zde stál románský kostelík zasvěcený sv. Michalu, vystavěný na počátku 12. století jako panský tribunový. Ve 13. století vzniklo raně gotické presbyteriuma v následujícím století gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století vystavěna věž. Po zhoubných požárech v letech 1452 a 1522 následovaly drobné přestavby kostela. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova. Trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která obsahuje původní románský kostelík. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Lodě odděluje tři páry osmibokých pilířů. Hlavní loď je sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami. Presbytář má křížovou klenbu se žebry hruškového profilu. V sakristii najdeme původní románský portál z roku 1130. V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Jinak je většina vybavení pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od fitmy Petr z Prahy. Vně i uvnitř kostela najdeme na 37 kamenných náhrobků ze 16-18. století. Věž kostela je veřejnosti přístupná a umožňuje pohled na město z výšky. Vstup zajišťuje městské informační středisko.

Celý článek

Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny

KrajPraha
MěstoPraha

Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Celý článek

Chráněný strom v bažantnici v Satalicích

KrajPraha
MěstoPraha

Chráněný strom v bažantnici v Satalicích.

Celý článek

Chráněný strom v Kinského zahradě

KrajPraha
MěstoPraha

Chráněný strom v jihovýchodní částí Kinského zahrady.

Celý článek

Chrudim

MěstoChrudim

Chrudim je okresní město v Pardubickém kraji. Ve městě žije kolem 24 tis. obyvatel. Bývalé královské město věnné, známé rovněž jako "Athény východních Čech" leží na řece Chrudimce na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny. Město se pyšní krásnou městskou památkovou zónou.    Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. V letech 995 až 1055 vzniká první přemyslovské hradiště. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město.  Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. Hospodářský úpadek byl i odrazem jezuitského tmářství, ze kterého se město vymanilo až na rozhraní 18. a 19. století, kdy vzniká Wiesnerova strojírenská továrna a v roce 1876 Popperova továrna na obuv.     Mezi nejznámější památky Chrudimi patří Wiesnerův dům, komplex muzejních budov (1898-1901), bývalý koželužský mlýn, rodný dům Josefa Ressla, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, kapucínský klášter se zahradou, bašta Prachárna, kostel sv. Michaela, romantické náměstíčko U Vodárny, Mydlářovský dům (1573-1577) s Muzeem loutkářských kultur, Myší díra a kostel sv. Kateřiny či Kotěrova vila. Dochovaly se také zbytky opevnění z roku 1349.     Chrudim nabízí rozličné kulturní aktivity kterým vévodí Loutkářská Chrudim- unikátní mezinárodní festival loutkářských souborů.

Celý článek

Chuchelský tunel

KrajPraha
MěstoPraha

Chuchelský železniční tunel byl vybudován v letech 1952 – 1954. Spojuje nádraží Praha Krč (na pravém břehu) a na levém břehu je zaústěn do železniční stanice Praha Radotín. Je 500 m dlouhý, 9 m široký a 7,2 m vysoký. Poloměr oblouku má 302 m.  

Celý článek

Churchill Winston

KrajPraha
MěstoPraha

Bronzová socha Winstona Churchilla je dílem anglického sochaře Roberta Ivora Jonese. Byla odlita slévárnou Meridian Foundry a osazena na Parlamentním náměstí v Londýně. V Praze, na náměstí Winstona Churchilla, byla instalována kopie této sochy v roce 1999 při příležitosti 10. výročí listopadové revoluce v roce 1989. Slavnostního odhalení se zúčastnila i britská premiérka Margaret Thatcherová. Zároveň bylo přejmenováno náměstí Antonína Zápotockého na náměstí Winstona Churchilla.  

Celý článek

Chvalský zámek v Horních počernicích - stálá expozice Národního muzea

KrajPraha
MěstoPraha

Nová expozice Národního muzea s názvem Galerie umění - Z odkazu Ludmily Jiřincové Národnímu muzeu je umístěna v prvním patře Chvalského zámku v Praze - Horních Počernicích.  Chvalský zámek byl původně gotická tvrz se zachovalými klíčovými střílnami, renesančně a barokně upravená pražskými jezuity. V současné době je provozovatelem zámku Městská část Praha 20 - Horní Počernice. Popis expozice Návštěvníci si mohou prohlédnout zrekonstruovaný pražský ateliér ak. mal. Ludmily Jiřincové, „první dámy české grafiky“ (historický mobiliář, obrazy, osobní předměty), galerii děl a sbírek L. Jiřincové (grafika, ilustrace, unikátní historické předměty). Na co se můžete těšit Expozice Národního muzea – Galerie umění Rekonstrukce ateliéru ak. mal. Ludmily Jiřincové, „první dámy české grafiky“ (historický mobiliář, obrazy, osobní předměty) Galerie děl a sbírek ak. mal. L. Jiřincové (grafika, obrazy, ilustrace, unikátní historické předměty) Krátkodobé výstavy s výtvarnou tematikou  

Celý článek

Chýnovská jeskyně

MěstoChýnov

Chýnovská jeskyně se nachází na úbočí Pacovské hory na okraji místního lomu, asi 3 km severovýchodně od Chýnova. Z této obce sem také vede turistická značka. Jeskyně postrádající klasickou krápníkovou výzdobu je však unikátní svoji svéráznou modelací a také mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů. Je také největším zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Je složitým krasovým systémem, vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích i nekrasových horninách. Vznikla převážně korozní činností podzemního toku. Byla objevena při těžbě vápence v jednom bývalém selském lomu v roce 1863 a již od roku 1868 je první zpřístupněnou jeskyní pro veřejnost v ČR. Objeveno byla v délce 1400 m, čtvrtina známých chodeb je trvale zatopena vodou a jen 260 m je přístupné veřejnosti. Průměrná teplota je 5-9 oC, vlhkost 96-100% a v některých místech jeskyní teplota klesá v zimním období i pod bod mrazu. Návštěvnický okruh je dlouhý 260 m (40 min.): Dopředu je potřeba upozornit, že zdejší návštěvnický okruh je fyzicky náročnější, návštěvníci musejí zdolat 400 schodů a převýšení 42 m. Začíná se hlubokým (32 m) sestupem, schody byly vyrobeny z kamenů pocházejících z jeskyně. Stěny chodeb tvoří pestrý, šedobíle smouhovaný mramor s vložkami zelenočeného amfibolitu. Žižkova střelba: místo dostalo své jméno podle prohlubní ve stropě, jež připomínají tvory pod dělových koulích.Kaple sv. Vojtěcha: pouští se zde úvodní část toccaty a fugy d moll od J.S.Bacha. Ve skále je umístěn kovový kříž, jež nahradil původní dřevěný. Nad ním je zachován podpis jednoho z objevitelů jeskyně Jana Strnada. Vrchol kaple vytvořilo velké množství útvarů zvaných „hrnků“ v několika úrovních nad sebou. Purkyňova jezírka: jsme v hloubce 51 m pod povrchem, je zde slyšet vodopád podzemního potoka, jenž se asi po dvou dnech dostane vývěrem na povrchDračí hlava: nevšedně modelovaná kulisaOhniště čarodějnic: místo kde prosvícené drůzy budí dojmem skutečně hořícího ohně. Najdeme zde umístěné dva velké krápníky, které pocházejí z místa zničeného těžbou lomu. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Celý článek

Cibulka

KrajPraha
MěstoPraha

Jméno staré usedlosti připomíná rod Cibulků z Veleslavína, kteří toto místo vlastnili v 15. a 16. století. Samotný dvorec který prý býval sídlem majitele Košíř, existoval už ve 14. století. Ve 14. století patřil dvorec panu Jindřichu Nasovi který byl dohlížitelem kuchyně samotného císaře Karla IV. a nebyl to žadný chudák. Vedle Cibulky vlastnil dům na Perštýně, obec Strašnice a další statky v pražském okolí. V roce 1817 koupil Cibulku pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein za 112.000 zlatých a dal ji upravit na pěkný empírový zámeček. Kolem ústředního dvora zůstaly obytné budovy a hospodářské objekty. Nad průjezdem jedné z těchto budov je vztyčena věžička se čtvercovým půdorysem, zakončená dosti mohutnou cibulovitou bání s lucernou a makovicí. Dnes je ovšek jako celý objekt v dezolátním stavu. Zde jsou také umístěny věžní hodiny. Nad branou byl osazen thunovský znak s atributy dosažených církevních hodností hraběte Thuna. Populární bylo na usedlosti také kamenné poprsí muže, které bylo umístěno v jednom úmyslně slepém okně hospodářské budovy, nazývané též zahradnický domek. Oficiálně byla tato plastika pojmenována zahradník. Lidová pověst je ovšem jiného mínění. Jednalo se prý o zdejšího šafáře, který nejenže odmítl dát starému, nemocnému žebrákovi almužnu, ale vykláněje se ještě před tím z okna, hrubě mu spílal. Stalo se to co se v pověstech obvykle stává, šafář na místě zkameněl a zůstal tak zde pro výstrahu kolemjdoucím. Po smrti hraběte začala Cibulka pomalu, ale jistě chátrat. Ve snaze zabránit další devastaci koupila pražská obec v roce 1922 objekt Cibulky s parkem. Proces zmaru se tím však jen zpomalil a usedlost byť snah na její záchranu nebylo málo chátrá dál.Na okolních pozemcích založil hrabě Thun přírodní anglický park, doplněný drobnou architekturou a plastikou. Dnes už z něj mnoho neuvidíme, zničil ho jak se eufemistiky říká „zub času“. Přesnější by však bylo hovořit o lidech, nevšímavosti a vandalství. V zájmu spravedlnosti je však nutno říci že některé sochy byly restaurovány v roce 1972. Jak park vypadal si řekneme z této jedné z mála dochovaných staveb, romantické zříceniny hradu. U jezírka už dnes nenajdeme chrámek s kupolí, v němž byla umístěna socha antické bohyně Diany se dvěma loveckými psy. My stojíme teď na nejvyšším bodě parku na značně sešlé vyhlídkové věži v podobě umělé hradní zříceniny, zřícené víc než byla zřícena jako nová. V objektu zříceniny stála figurína rytíře s brněním a s mečem. Když se zatáhlo za skrytou páku, postava se dala do trhavého pohybu. Na kraji lesíka návštěvníka kdysi lákala imitace gotické poustevny. Po sešlápnutí pera ukrytého pod podlahou se vztyčila postava poustevníka a udílela požehnání. Romantický lesopark plný cestiček a stezek zdobily další drobné stavbičky a plastiky, například dodnes ještě trochu zachovalý i když zchátralý osmiboký čínský pavilon na jehož vrcholu střechy stála postava Číňana s deštníkem. Figurka byla vytepána z měděného plechu, pomocí vodorovně uložených lopatek v jejím základu se působením větru otáčela. Dále tu byla umělá jeskyně „Dantovo peklo“ se sochou Jitra, socha Jova s blesky, čtverice Číňanů, rybníky a můstky. Na počátku 21. století je stav nejen parku ale i samotné usedlosti velmi žalostný a určitě by si zasloužila větší ochranu a pozornost. Formování parku vycházelo z přirozených dispozic místa, Cibulky a zároveň naplňovalo osobní nostalgii zakladatele. V sešlém parku  je dodnes patrný jeho původní koncept. Ve východní části, zastavěné dvěma vstupními osmiúhelníkovými altány, stojí pomník biskupa Thuna. V torzu zahrady přiléhající k zámečku je dosud patrná vyhlídková terasa, původně zdobená zmíněnými Číňany. Žalostné zbytky subtilních schodišť, zídek a kašny smutně vyprávějí o původním klasicistním členění tohoto romantického parku, do něhož byl situován toskánský sloup z roku 1824 na památku návštěvy císaře Františka I. Pravidelně členěná byla i původní růžová zahrada s překrásnou slunnou jihozápadní dispozicí, jejíž torzo přiléhá k dvoru ze západní strany.

Celý článek

Čihadla

KrajPraha
MěstoPraha

Chráně území Čihadla.

Celý článek

První 1 2 3 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Tvrz Černá věž - Drahanovice, okres - Olomouc.
Poutní místo zvané taktéž jako „Moravské Lurdy“ se nachází v hlubokém a lesními stráněmi obklopeném údolí řeky Odry nedaleko obce Spálov. Nejdeme zde skalní sluj s kamenným oltáříkem, plastikou P.Marie a pramenem kvalitní pitné vody. Historie místa se začala psát v období třicetileté války. Tehdy zde podle legendy byl zázračně zachráněn švédský voják, kterému se zjevila Panna Marie a zachránila ho pramenem pitné vody. Událost se brzy rozkřikla po okolí a mlynář z nedalekého Spálovského mlýna sem pořídil a zavěsil obraz Panny Marie. Jelikož byl chromý, chodil se sem modlit a pečovat o toto místo, neboť do Spálova to pro jeho zdravotní potíže bylo daleko. Postupně sem začali přicházet další poutníci z celého okolí. Plastika Panny Marie sem byla umístěna v 90. letech 19. století. Zajímavou památkou je kamenná kruhová nádržka na vodu vytékající z jeskyně. Údajně je to původní kamenná křtitelnice ze spálovského kostela, sloužící v něm až do roku 1619, kdy byla nahrazena nynější renesanční cínovou.
Renesanční Žerotínský zámek se dvěma unikátními věžičkami zaujme každého návštěvníka Nového Jičína. Historie zámku Zámek je původně dřevěná tvrz z konce 14. století, která přešla řadou přestaveb. Jedná se o trojkřídlou budovu se dvěma nádvořími. Při západním křídle se dochoval zbytek atiky s dvojící nárožních věží.                          Počátky panského sídla v Novém Jičíně spadají do konce 14. století. Za Voka z Kravař došlo k výstavbě městských hradeb a součástí opevnění se stal i panský kamenný dům. Přesnou podobu domu dnes již neznáme. Po vymření pánů z Kravař v roce 1434 se panství stalo majetkem pánů z Cimburka. Za Cimburků došlo pravděpodobně k rozšíření dosavadního domu v opevněnou tvrz. V roce 1476 se majitelem tvrze stává uherský gróf Peter z Pezinka a Svatého Jura. Z této doby pochází střední trakt dnešního zámku s pozdně gotickým ostěním a bránou na prvním zámeckém nádvoří. V roce 1500 se dostává město Nový Jičín do rukou pěti bratřím ze Žerotína. Výstavbu pozdně gotického paláce ve druhém a koníren v prvním zámeckém nádvoří provedl po roce 1513 Viktorin ze Žerotína. Po jeho smrti roku 1535 se majitelem zámku stává synovec Bedřich. Pro něj bylo vytvořeno zcela nové panství Nový Jičín - Štramberk, které vzniklo odtržením od panství Starý Jičín. Bedřich dal přednost Novému Jičínu a dostal od císaře svolení zbourat štramberský hrad a postavit v Novém Jičíně nový zámek. Bedřich a jeho nová manželka Libuše stojí za jeho současnou podobou. Trvalé turecké nebezpečí ovlivnilo výstavbu vysokých atik s řadami střílen a kulatých obranných věží po obvodu zdí. Po roce 1558 se dostává novojičínské panství pod městskou obec. Odchodem šlechty ze sídla končí výstavba Žerotínského zámku. Po této době budova ztrácela svůj původní význam. V roce 1590 se zde přesunula novojičínská radnice, zámek byl tehdy značně zpustlý, a po roce 1624 se stal sídlem nové vrchnosti, hejtmana novojičínského jezuitského panství. Na zámku pobývali v minulosti vzácní hosté jako polský král Vladislav IV. a jeho manželka. Po roce 1786 byla část zámku změněna na vojenský špitál, do zámku se nastěhovali i další úředníci, spravující rozsáhlý majetek akademie. Určitou dobu zde sloužil bratr známého rakouského dramatika Franze Grillparzera - Camillo, kterého zde slavnější bratr v roce 1813 navštívil. Pravidelně novojičínský zámek navštěvoval i rakouský ministerský předseda baron Paul Gautsch von Frankenthurn. 19. století je obdobím stavebních změn na zámku, kdy ztratil svůj původní pevnostní charakter. Ten dnes pouze připomíná střední křídlo a nároží západního traktu s dvěma věžemi. Poslední velkou návštěvou na zámku se stal manželský pár arcivévody Karla s chotí Zitou, pozdějších posledních rakouských monarchů v roce 1912. Ve 30. letech 20. století se dokonce uvažovalo o demolici zámku, k čemu naštěstí nedošlo. Po roce 1945 se Žerotínský zámek stal sídlem muzea, dnes zde sídlí Muzeum Novojičínska. Zámecká expozice         Interiéry zámku nesou pozdně gotické a renesanční prvky. Expozice zámku poskytují přehled o vývoji kloboučnické módy, je zde instalována výstava klobouků a pokrývek hlavy (A. Jiráska, F. Palackého, atd.), a historie města. Pravidelné muzejní a výtvarné výstavy se konají v Rytířském sále, Kamenné síni a Nové galerii. Tipy na výlet V Novém Jičíně dále najdete kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk, zřícenina hradu Starý Jičín nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.
V roce 1680 postihla Liberec epidemie moru, jelikož byl nedostatek míst k pohřbení, byl zřízen nový hřbitov zde v prostoru dnešního Malého náměstí, a na něm v roce 1696 menší kostelík na půdorysu kříže podle autora M.A.Canevalla. V letech 1753-1756 proběhla velká přestavba objektu na daleko rozsáhlejší stavbu podobnou svatyni v Hejnicích. Roku 1759 tu byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci. V interiéru se zachovala různá umělecká díla, mezi nimi soška Matky Boží. Na klenbě se pak nacházejí nástropní fresky.