Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 … 184 185 186 Další Poslední
Doprava na Karlově mostě
Karlův most byl až do 19.století jediným mostem v Praze. Byla to tedy nesmírně důležitá komunikace po které se pohybovali lidé a zboží z jednoho břehu Vltavy na druhý. Tomu vycházela vstříc řada opatření upravujících pohyb po mostě. Z roku 1707 pochází nařízení pro chůzi vpravo a v roce 1723 most osvítilo olejové osvětlení, nahrazené v roce 1866 plynovým a ještě později elektrickým. Od r. 1883 jezdila po mostě koňská tramvaj, tzv. koňka, kterou nahradila r. 1905 elektrická dráha. Elektrický proud byl přes most veden mostovkou po speciálních kolejnicích, které zkonstruoval František Křižík. To proto, aby nebyl narušen umělecký vzhled mostu trolejemi. Po třech letech se ukázalo, že těžké tramvaje most dosti porušují a tak byly nahrazeny v roce 1908 autobusy. Ty se však také neosvědčily. Následující rok byl autobusový provoz zrušena a obnoven až roku 1932. Veřejná doprava zde fungovala až do II. světové války, provoz automobilů skončil roku 1965. Od té doby složí most jen pro pěší. Různé povrchy, které se v průběhu let na mostě střídali završilo položení dlažby v 70.letech 20. století.
Celý článekDOX - Centrum současného umění
Otevírací doba: Po 10.00 – 18.00 hÚt zavřenoSt -Pá 11.00 – 19.00 hSo - Ne 10.00 – 18.00 h Vstupné: Dospělí 180,- KčStudenti, děti od 12 let, senioři 90,- KčRodinné vstupné (2 dospělí a děti) 300,- KčŠkolní vstupné 60,- Kč(skupina studentů nad 15 osob v doprovodu učitele)Studenti výtvarných uměleckých škol, architektury a designu 40,- Kč(na základě předložení platného studijního průkazu) Vstup ZDARMA: Děti do 12letHendikepovaní s doprovodemDržitelé ZTP průkazůNovinářiDržitelé průkazu CIMAM, ICOM, AICAČlenové centra DOX Centrum současného umění DOX v Praze je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design. Výstavy předních světových umělců jsou prezentovány v unikátním multifunkčním prostoru o rozloze 6000m2, který se řadí mezi nejzajímavější světové architektonické projekty posledních deseti let. Pestré spektrum akcí zahrnuje komentované prohlídky, přednášky, panelové diskuze, performance a rodinné a vzdělávací programy. Jedinečný zážitek umocňuje stylová kavárna, knihkupectví a designshop oceněný v rámci Czech Grand Design Awards. Milovníci umění se mohou stát členy Klubu přátel centra DOX. Motto „Dnes, kdy stále více lidí myslí nebezpečně stejným způsobem, schopnost umění znejistit naše obvyklé způsoby vnímání může být jeho největším přínosem“. Leoš Válka Cíle Podporovat prezentaci české umělecké scény v mezinárodním kontextu a poskytnout platformu pro dialog mezi místní a mezinárodní uměleckou scénou.Rozvíjet výměnu a přesahy mezi různými uměleckými odvětvími a obory, od malířství a sochařství k fotografii, designu, architektuře, filmu, videu či novým médiím. Vytvořit prostředí, jež umožňuje střetávání, rozvíjení a inspiraci prostřednictvím rozdílných pohledů. Historie Centra DOX Zakladatelé, iniciátoři centra Vznik centra DOX inicioval Leoš Válka spolu se svými partnery (Robert Aafjes, Richard Fuxa a Václav Dejčmar). Cílem této iniciativy je služba široké veřejnosti, vytvořit živé kulturní centrum, které by se stalo platformou pro prezentaci současného českého a mezinárodního umění.Leoš Válka odešel z tehdejšího Československa v roce 1981 do Austrálie, kde žil až do roku 1995, kdy se již natrvalo vrátil zpět do Prahy. Podniká v oblasti stavebnictví a interiérového designu. Jeho celoživotním zájmem je architektura a současné umění. Dnes působí jako ředitel centra DOX. V roce 2011 byla Leoši Válkovi udělena Cena Ministerstva kultury za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění.PhDr. Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX, je autorem četných výstav a publikací věnovaných modernímu a současnému umění doma i v zahraničí. Kavárna Příjemné posezení s šálkem chutné kávy a drobným občerstvením nabízí kavárna s terasou nacházející se v druhém patře centra DOX. Bezbariérový vstup a WIFI, dětský koutek.Více info o kavárně ZDE Designshop DOX by Qubus Prezentace a prodej prací předních českých i zahraničních designerských studií i jednotlivých umělců. Více info o Designshopu ZDE Knihkupectví Bendox Jedinečné knihkupectví s rozsáhlou nabídkou knih o moderním umění, architektuře a designu. Více info o knihkupectví ZDE
Celý článekDračí vrch
Dračí vrch s výškou 676 m.n.m. se tyčí nad obcí Fojtka nedaleko Liberce. Na vrchu se nachází skalní vyhlídka ze které je velmi dobrý (kruhový) výhled do okolí. Skalka byla v roce 1902 zpřístupněna libereckým horským spolkem. Do skalky bylo vytesáno na 70 schodů a osazeno zábradlí. Výstup je možný dodnes.K dračímu vrchu se váže pověst, podle které se ve skalách usadil mohutný drak, který vždy na svátek čarodějnic musel mít lidskou oběť. Každý rok svobodné dívky z okolí sem posílaly lístky se svými jmény. Lístky byly dány do obětní mísy (prohlubně) na vrcholu skály. Drak je pak rozfoukal a jen jeden lístek zůstal jakoby tajemnou mocí přikovaný ke kameni. Jednou toto losování padlo na děvče z blízké hájenky, která marně čekala na návrat svého ženicha z daleké cesty. Když už stoupala k Dračímu vrchu, její milý se vrátil, těsně před skalkou ji předběhl a jediným šípem draka zabil.
Celý článekDrahaň
Chráněné území Drahaně se rozkládá na pravém břehu Vltavy od Troje po Drahanskou rokli, kterou prochází severní hranice Prahy. Vyhlášena byla v roce 1990 Národním výborem hlavního města Prahy jako oblast klidu. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny pak převedl všechny oblasti klidu do kategorie Přírodních parků. Území Drahaně je chráněno stavební uzávěrou. Veškeré zásahy do tohoto prostoru jsou podmíněny souhlasem Magistrátu hlavního města Prahy. Za hranicí Prahy navazuje na přírodní park Drahaň - Troja přírodní park Dolní Povltaví, který se rozkládá v okresech Praha - východ a Mělník. Chrání pravý břeh Vltavy od Prahy až po jižní okraj Kralup.
Celý článekDrahaňský potok
Délka toku: cca 3,3 km.Povodí: cca 4,5 km2.Drahaňský potok pramení na severním okrají Dolních Chaber. Část jeho toku tvoří hranici Prahy a Středočeského kraje. Do Vltavy se vlévá zprava severně od Bohnic. Místo ústí potoka do Vltavy je nejnižším místem Prahy – 176 m. n. m.Protéká katastry Dolní Chabry a Bohnice.
Celý článekDrátenická skála
Drátenická skála se nachází asi 3 km východním směrem od obce Sněžné nedaleko osady Blatiny. Skalní útvar tvořený migmatitickými a biotitickými rulami vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zforomována mohutná 200 m dlouhá skalní hradba rozčleněná podél puklin do několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší dosahuje výšky 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanitá plošina – kryoplanační terasa na kterou navazuje balvanový proud 50x16 m, přecházející v rozvlečné nesouvislé balvanovité pokryvy na svazích. Na skalách a sutích roste mech, lišejníky a chudý bylinný podrost s kapradinami, borůvkou a metlicemi. Okolí skály je volně přístupné a vedem sem turistická značka.
Celý článekDražického náměstí
Dražického náměstí se rozkládá v lokalitě, kam bylo v roce 1182 přemístěno pražské biskupství. Rozkládalo se zhruba mezi dnešní Letenskou, Josefskou a Mosteckou ulici. Nevětšího rozkvětu dosáhlo pod vedením arcibiskupa Jana IC. Z Dražic. Odtud také název náměstí. Biskupství, jako církevní instituce, mělo vliv na mnoho událostí města i státu. Konaly se zde například první promoce Karlovy university, různé sněmy a soudy. Historie zdejšího biskupství má co do činění s Mistrem Janem Husem, který na jeho vrata 26.8.1414 připevnil veřejné prohlášení, jímž vyslovil svou ochotu hájit své učení před kostnickým koncilem. Stalo se tak a Jan Hus byl 14.7.1415 upálen. Katolická církev se s touto křivdou doposud nevyrovnala. Pozůstatkem po zdejším biskupství jsou i dnešní Vojanovy sady, které jsou považované za nejstarší dochovanou pražskou zahradu. Dražického náměstí je pojmenované podle pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který žil v letech 1301-43. Už ve 12. století tady byl biskupský dvůr, jeho prostor je vymezen ulicemi Mosteckou, Josefskou a Dražického náměstím. Největšího rozkvětu dosáhl právě za tohoto biskupa, kdy byl dvůr přebudován že měl spíše charakter tvrze než dvora. Byl důkladně opevněn a patřilo k němu území sahající až ke kostelu sv. Tomáše v Letenské ulici. Zabíral místo v dnešní ulici U lužického semináře a dnešní Vojanovy sady, které jsou malým pozůstatkem rozsáhlých biskupských zahrad. Po založení Karlovy univerzity v roce 1348 se ve dvoře konaly první promoce a až do roku 1366 většina slavnostních aktů. Probíhaly tady i duchovní soudy, kněžské synody, sněmy a sjezdy a různá církevní řízení. Když vypukly husitské války, husité nenáviděný biskupský dvůr vypálili a pobořili. Do našich časů se zachovala jen čtyřhranná věž ve dvoře domu čp. 47/16 v Mostecké ulici. Uprostřed náměstí stojí starý kandelábr veřejného plynového osvětlení z 18. století, takové jsou v Praze už jen tři. A nyní něco krátce k domům. Dům čp. 4/60 „U nejsvětější trojice“, stojí na místě někdejšího biskupského dvora, podal hmotné svědectví o době prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Při výkopu výtahové šachty zde byly objeveny fragmenty podlahových dlaždic s erbovním reliéfem pánů z Pardubic. Také při stavbě domu čp. 6/62 byla objevena vrcholně gotická dlažba, identická s dlažbou procházející věží biskupského dvora.
Celý článekDřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého - Klepáčov
Dřevěný kostelík sv. Jana Nepomuckého se nachází na kraji místní časti Klepáčov, patřící obci Sobotín. Kostelík postaven v roce 1783 jako soukromá kaple místního rychtáře. Po druhé světové válce se stavba dostala do velmi vážného stavebního stavu, zachránila ji až generální rekonstrukce na počátku 90. let 20. století. Jednolodní stavba stojí na kamenné podezdívce. Prostor uvnitř je přepažen příčkou, která odděluje prostor kaple od předsíně. Z ní je pak vstup do sakristie a schody vedoucí na kruchtu. Ta přesahuje i do prostoru kaple a vyplňuje téměř polovinu půdorysu stavby. Střechu kryje štípaný šindel. Stavba je v soukromých rukou. Parkování je možné krátkodobé nedaleko kaple.
Celý článekDřevěná krytá lávka v Českém Krumlově
Naše nejdelší dřevěná krytá lávka se nachází přes Vltavou na jižním okraji města v místní části Nové Spolí. Dřevěná lávka v neobvyklém tvaru písmene L s valbovou šindelovou střechou je dlouhá 110 m, vysoká 4,1 m a 2,7 m široká. Sloužila k zadržování splavovaného dříví, dnes již jako komunikace pro pěší. Lávka z roku 1798 byla v letech 1986-1987 rekonstruována a zpevněna pomocí ocelových nosníků.
Celý článekDřevěný evangelický kostel - Velká Lhota
Prostý dřevěný toleranční kostelík ve Velké Lhotě byl postaven v období po vydání Tolerančního patentu (1781). První bohoslužba se konala v roce 1783. Objekt je srouben ze smrkových klád, interiér je stejně prostý jako stavba sama, bez obrazů a soch. Nemá vytápění ani elektrické osvětlení. Přesto je ojedinělý a to svými zachovanými typickými rysy tolerančních kostelíků. Zejména pak v interiéru se zachovalo původní uspořádání lavic kolem oválného stolu a umístění kazatelny na té široké straně proti vchodu. Kostel svým bohoslužebným účelům slouží dodnes.
Celý článekDřevěný kostel Božího Těla - Guty
Dřevěný kostel Božího Těla stojí na okraji lesíka kousek severně od obce Guty. Byl vystavěn nákladem obce v roce 1563 a sloužil jako protestantský až do roku 1654. Poté byl předán katolíkům. Ke stavbě byly použity staleté stromy, některé mají v průměru až 60 cm. V přední části se nachází krytý ochoz. Ve věž je jeden zvon pocházející z roku 1565. Uvnitř je pak nejvýznamnější částí nástavec bývalého hlavního oltáře (z roku 1591). V kostele se konají mše v neděli a ve středu, jinak je přístupný po telefonické dohodě.
Celý článekDřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje - Hrčava
Dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje v obci Hrčava patří mezi ty nejmladší v kraji, je z roku 1936. Každoročně se tu na svátek patronů setkává mnoho lidí ze tří států a to tím, že obec leží v tzv. trojmezí a blízko se nachází hranice se dvěma státy. V interiéru vyniká zejména křtitelnice, vynikající řezbářská práce dnes již nežijícího místního rodáka Zogaty.
Celý článekDřevěný kostel sv. Jana Křtitele - Lipná
Přesný vznik v současné době jediného dřevěného kostela v Oderské oblasti není známý, patrně pochází ze 17. století. Kostel v průběhu let prošel několika opravami a drobnými úpravami. Jednolodní kostel je dlouhý 17 m, v lodi 9 m široký a uvnitř 3,5 m vysoký. Byl postaven z trámů spojených polokřížovou vazbou, zvenčí pokryt šindely a uvnitř omítnut maltou a vybílen. V prostoru chóru byla přistavěna sakristie. Kostel je prostý bez výraznějších vnitřních i vnějších prvků, podlahu kryjí rozměrně desky z černé břidlice. Vybevením je kromě lavic, malované obrazy křížové cesty a barokní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Kostel není běžně přístupný.
Celý článekDřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře
Počátky kostela nejsou prakticky známé, založen byl někdy před polovinou 14. století. Ve druhé polovině 14. století byl farním kostelem a jeho patrony byly vladykové sídlící na Loučné Hoře. V roce 1513 kostel vyhořel. Obnoven byl roku 1678, z inventáře roku 1770 je zřejmé že dřevěný kostel krytý šindelem je téměř na spadnutí, dřevo zpuchřelé, vnitřní úprava chudá, pouze nejnutnější bohoslužebné věci, prkenný strop, podlaha bez dlažby, jen z upěchované hlíny atd. Kostel tak byl v roce 1778 od základů postaven znovu a dokončen v roce 1780. Inventář z roku 1825 uvádí velký dřevěný a štafírovaný oltář s oltářním obrazem, kazatelnu z měkkého dřeva, 11 lavic a jiný drobnější inventář. V roce 1837 došlo k další úpravě, kostel byl nově omítnut, uvnutř obílen, hliněná podlaha nahrazena cihlami, vyspravena vazba a střecha pobita šindelem. Následně probíhají další úpravy a opravy, kostel však přesto chátrá a v roce 1927 je již poukazováno na jeho žalostný stav. Pověstná zima roku 1929 jeho stav dále zhoršila. Roku 1934 byly provedeny některé nejnutnější zabezpečovací práce za 11.987 Kč. Dále pak občas probíhaly drobnější opravy. Stavba kostela je usazena na podezdívce z pískovcových kvádrů. Na ní je založena také roubená konstrukce stěn vázaných na zámky. Trámy jsou kladeny tak, aby vytvořily vnější hladký líc. Uvnitř tvoří rozdíly v tloušťce až 5 cm. Použité dřevo je různého druhu. Ve spárách se dochovaly zbytky původní omazávky (jemná hlína s velkým množstvím slámy). Na stěnách se omazávka zajiťovala natlučením tzv. floků (dřevěných kolíčků). Na ni pak byla následně nanesena vrstva vápenné omítky. Vnitřní členění stavby je velmi jednoduché. Západní část lodi vyplňuje hudební kruchta, na kterou se vstupuje dřvěným zalomeným schodištěm, které se obtáčí kolem hladkého dřevěného sloupu. Ve východní části se dochoval jen vyvýšený stupeň z tesaného pískovce s římsovým profilem. Zde byla umístěna chórová přepážka v podobě kuželkového barokního zábradlí, které se nedochovalo. Podlaha je tvořena cihlovými dlaždicemi zvané topinky.Pár metrů od kostela stojí dřevěné zvonice, kterou tvoří čtyři sloupy, mezi nimiž jsou zavětrovací ondřejské kříže a vodorovné rozpěry. Spodní část zvonice má kónický tvar. Ve zvonici se nachází dva velké staré zvony a jeden malý.
Celý článekDřevěný kostel sv. Martina - Žárová
Dřevěný kostel sv. Martina se nachází téměř na konci obce ve směru na Velké Losiny. Kostel byl vystavěn okolo roku 1611 a v této podobě v podstatě dochován dodnes. Vybavení z jeho počátků se nedochovalo. V roce 1789 byl odstraněn oltář a ponechán pouze oltářní obraz sv. Martina. Okolo roku 1837 proběhly větší opravy objektu a v roce 1845 vydláždění čtvercovými kameny. Dřevěný kostel je podélného půdorysu s polygonálním závěrem, předsíní a obdélnou sakristií. Kostel není volně přístupný, jeho otevření zprostředkuje na požádání určená osoba, jejíž kontakt je vyvěšen na nástěnce. Tam je také prodej turistických známek.
Celý článekDřevěný kostel sv. Michala - Řepiště
Dřevěný kostel sv. Michaela je jedním z dochovaných dřevěných slezských kostelů. Názory na jeho založení se různí (1484 nebo 1485). Do roku 1652 byl farním, pak patřil protestantům, kterým byl po dvou letech odňat. Ještě v roce 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. V letech 1867-1891 prošel vnitřními úpravami a menší přestavbou. Další úpravy proběhly v letech 1931-1932 a kolem roku 1950. Jednolodní plochostropý, dřevěný filiální kostel stojí na cihlové a kamenné podezdívce. Střecha a boční stěny jsou zvnější stěny kryty šindelem. Na západní straně se nachází menší čtverhranná věž. Kněžiště na východní straně je uzavřeno trojboce, po stranách jsou přistavěny čtvercové prostory. Na levé straně je to sakristie, na pravé straně oratoř tvořená předsíní a nad ní tribunou. V zadní části lodi se nachází kruchta, podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Podlaha je kamenná, pod lavicemi z cihel. V interiéru se z původního vybavení dnes nachází jen velmi málo. Kostel je přístupný při nedělních bohoslužbách a nebo lze prodhlídku domluvit na farním úřade.
Celý článekDřevěný kostel sv. Mikuláše - Veliny
Dřevěná centrální stavba pochází z roku 1752. Na počátku 20. století prošla velkou rekonstrukcí poté co se dostala do velmi špatného stavu. Poslední oprava proběhla v roce 1983. Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a malou předsíňkou je krytý trojúhelníkovou valbovou střechou krytou šindelem a s malou věžičkou. Trámy jsou snoubeny tzv. copovým stylem, což znamená, že do sebe zapadají způsobem připomínající cop. Strop kostela je rovný, dřevěný. Téměř veškeré vybavení je novodobé a pochází z počátku 20. století, kromě lavic, jež jsou původní. Hlavní oltář s centrální sochou sv. Mikuláše doplňují ještě sochy sv. Cyrila a Metoděje. Dřevěnou kazatelnu zdobí vyobrazení pěti církevních Otců. Z lípy původně rostoucí před kostelem je zhotovena socha sv. Mikuláše v životní velikosti. Na kruchtě podepřené sloupky se nacházejí varhany zhotovené v polovině 19. století Josefem Jirouškem. Při kostele stojí ještě dřevěná márnice s valbovou střechou z roku 1750. Je zde umístěna unikátní „josefínská“ rakev z 80. let 18. století. Používala se za doby císaře Josefa II. v době epidemií. Má odklopné dno, kterým propadl nebožtík po ukončení obřadu přímo do hrobu. Dělo se tak za účelem úspory dřeva, odpor lidí, ale byl tak veliký, že tato praxe neměla dlouhého trvání. Dalším objektem je dřevěná zvonice na podezdívce osmiúhelníkového půdorysu z druhé poloviny 18. století. Ze čtyř původních zvonů se dochovaly dva, jeden větší z roku 1588 a druhý menší (umíráček) z roku 1468. V kostele patřící v současné době obci se kromě bohoslužeb konají také pro dobrou akustiku koncerty a přes sezónu prohlídky pro veřejnost.
Celý článekDřevěný kostel sv. Ondřeje - Hodslavice
Současný kostel sv. Ondřeje stojící v blízkosti centra obce byl postaven v roce 1551 na místě dřívějšího kostela o němž je zmínka z první poloviny 15. století. Až do roku 1624 sloužil jako protestantský, pak jej převzali katolíci. Dne 20.6.1895 poškodil kostel úder blesku, ale naštěstí jej nezapálil. V letech 1975-1978 prošel důkladnou opravou. V květnu 1992 byly z kostela odcizeny nenávratně tři sošky ze 17. století, po této události dostal kostelík nové zabezpečení. Kostelík je jednolodní, loď od kněžiště odděluje nenápadný nepravidelný triumfální oblouk. Patrová oratoř byla přistavěna dodatečně. Vstup od západu je chráněn podsíní, jež chrání věřící před případnou nepřízní počasí. V interiréru se nachází vyřezávaný barokní oltář z roku 1658, masivní tesaná kamenná křtitelnice v podobě kalicha, raně barokní kazatelna, gotická soška Hodslavické Madony a kopie ztracených sošek sv. Ondřeje, sv. Josefa a sv. Ondřeje. K bohoslužbám kostelík slouží jednou ročně na svátek sv. Ondřeje. Jinak je možno návštěvu domluvit s místní farností.
Celý článekDřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory - Kunčice pod Ondřejníkem
Dřevěný kostelík pocházející z konce 17. století nebyl postaven zde v Kunčicích, ale v podkarpatské obci Hliňanka. Z této obce jej zakoupil pane Šebela ředitel Báňské a hutní společnosti v Ostravě. Údejně za něj zaplatil zhruba 24.000 Kč, ale šlo spíše o účat za dopravu rozloženého kostelíka. Tady v Kunčicích byl opět složen, drobně opraven a zprovozněn kolem roku 1931. Jako první obřad se zde konala svatba Šebelovy dcery s hrabětem Larischem. V 80. letech 20. století prošel kostelík náročnou opravou, při které byl navíc zvednut a opatřen podezdívkou. Dřevěný kostelík s krytým ochozem má tři nejstejně velké věže, které označují tři původně oddělené části. Původní kněžiště dnes slouží jako sakristie, loď má téměř čtvercový půdorys s pyramidální dřevěnou klenbou. Naproti kruchtě se nachází bohatě vyřezávaný ikonostas.
Celý článekDřevěný kostel Všech svatých - Sedliště
V centru obce Sedliště stojí dřevěná kostel Všech Svatých. Současná stavba je již třetím dřevěným kostelíkem na tomto místě. První pocházel z roku 1305, který v roce 1447 nahradila druhá stavba a současný kostel byl vystavěn roku 1638, zřejmě za použití zdravých částí z předchozí stavby. Kostel má šindelovou střechu a kolem lodě se nachází zvenčí krytý ochoz. K tomu ještě ke stavbě přiléhá boční sakristie. Původně samostatná věž byla roku 1680 rozebrána a zakomponována do objektu. Uvnitř se nachází zpovědnice a kazatelna z roku 1680, varhany pocházejí z roku 1862. Kostel spolu s již nefunkčním hřbitovem obepíná dřevěný plot.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 … 184 185 186 Další Poslední
