Kostel sv. Petra a Pavla - Liteň, okres Beroun.

Kapucínský klášter v Horšovském Týně stojí na severovýchodním konci města a je veřejnosti nepřístupný. Snahy o založení kapucínského kláštera lze vysledovat již v roce 1646. Ovšem jeho základní kámen byl položen až roku 1650 a celý klášter byl dokončen o dva roky později, vyjma kostela, který byl vysvěcen až roku 1654. Donátorem kláštera se stal majitel panství Maxmilián z Trautmannsdorfu, jehož rod měl v klášterním kostele po několik generací využívané rodinné mauzoleum. Okolo roku 1702 byla v kostele vybudována panská oratoř a nová kazatelna. Koncem 18. století byl klášter rozšířen o kapli nemocných a knihovnu. Další velká přestavba konventu započala roku 1864 a o dvě léta později byla dokončena. Definitivní zánik klášterního života přinesl rok 1950 a klášterní areál byl posléze využíván jako skladiště potravin. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce. Klášterní areál je obdélného tvaru, v jehož čele vystupuje jednoduchý jednolodní kostel s dvěma bočními kaplemi a za ním se nacházejí konventní prostory s vnitřním dvorem. Věžovitá stavba lavatoria (umývárny) byla od konventu oddělená a přístupná po dřevěném můstku. M.K.

Kousek jihozápadním směrem od Třeboně, ukrývá menší nenápadný vrchol poutní místo zasazené do krásného přírodního prostředí. Najdeme zde poutní kapli z počátku 19. století. Její vznik je spojován s legendou, že ji nechal na vlastní náklady postavit jeden dunajovický sedlák jako pokání za svůj hřích. Během napoleonských válek totiž zabil důstojníka francouzské armády a jeho sluhu, kteří se ho ptali na cestu a to protože jim chtěl ukrást jejich truhlu, kde se jak domníval mohla být jejich kořist. K tomuto činu se pak měl doznat na smrtelné posteli. Další legenda pak praví, že kaple vznikla jako poděkování za uzdravení slepce ze zdejšího pramene. V roce 1885 poskytla Eufrasie Steinerová, matka představená sv. Karla Boromejského v Třeboni, dar na vybudování zdejší křížové cesty. K tomu se přidali i občané z okolí a tak kromě křížové cesty byla i přestavěna poutní kaple sv. Kříže. Slavnostní pouť s požehnáním novým stavbám se ukustečnila 27.9.1885. Obrazy křížové cesty zhotovil děkan Bedřich Kamarýt z Deštné. Na zdejším místě se pak konaly poutě, které byly slavnostní, dokonce v nedalekém objektu, který je od konce 80. let 20. století v soukromých rukou, vyhrávala dechová hudba a točilo se pivo. Tento objekt také posloužil jako kulisa ve filmu Svatby pana Voka. Během komunistického režimu byly až na jednu tříletou přestávku na konci 60. let poutě zrušeny. Obnoveny pak byly po roce 1989. Poutní místo prošlo v roce 2007 a 2009 rekonstrukcí a je tak dnes pěkně obnovené. Místo je volně přístupné, částečně jim prochází i turisticky značená cesta, parkování je možno na vyhrazeném místě kousek od poutního místa. Areál doplňují rekreační chaty a menší zatopený lom.

Kousek od Kopřivnice nedaleko na stejném hřebeni jako je zřícenina hradu Šostýna se při naučné stezce nachází rozhledna Bezručova vyhlídka. První vyhlídku zde nachal vybudovat již KČT v roce 1938. Ta však dlouhou dobu nevydržela. Další železobetonovou vyhlídku vybudoval v roce 1981 kopřivnický skautský oddíl. I její výška nebyla nikterak velká a tak ji brzo přerostly okolní stromy a stavba začala chátrat a v posledních letech své existence byla i nebezpečná. Během roku 2012 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna o výšce 13,2 m , se čtyřmi vyhlídkovými plošinami a na nejhornější vyhlídku krytou stříškou vede na 45 schodů. Rozhlednu otevřenou oficiálně 15.8.2012 provedlo stavitelství Daniel Stryk a investorem bylo město Kopřivnice. Svah před rozhlednou byl rovněž vykácen a tak rozhledna poskytuje výhled na město Kopřivnici, Bílou horu a blízké okolí. Stavba je volně přístupná.