Zámek Hrádek u Nechanic je neogotický objekt ležící na mírné vyvýšenině nedaleko vsi Hrádek a je skryt v lesoparku, který u zámku přechází v park (dnes golfové hřiště). Zámek je nejmladší novogotickou stavbou tohoto typu na území České republiky a svojí architekturou je ojedinělou a výjimečnou památkou ve střední Evropě. Historie zámku Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839–1854 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako hlavní, reprezentativní sídlo rodu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky, byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a přepracoval významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré zámecké interiéry, na kterých se podíleli i kameník Josef Kranner a sochař Josef Max. Kromě vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení místností. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Významné osobnosti na zámku Z majitelů zámku je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea Království českého. V minulosti navštívila nechanický zámek řada význačných osobností, v roce 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové (Sadová), zde pobýval korunní princ Albert Saský nebo také v 19. století se zde po lovu zastavil arcivévoda František Ferdinand d´Este. Z osobností kulturního života zde žili například Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy i architekt Koula. Šlechtický rod Harrachů vlastnil Hrádek u Nechanic až do roku 1945, kdy byl zámek znárodněn a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou. Zámecké interiéry Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenován od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih, kde je více jak polovina v češtině a slovenštině. Raritou je zdejší unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie namalované neznámým malířem v 18. století. V prvním patře jsou obývací apartmány, obrazárna a hostinské pokoje. Prohlídka je ukončena v zámecké kapli sv. Anny. Dispozice zámku Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno V. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. V levé části zámku siluetu doplňuje věž. Jeho půvab oslovil také řadu filmařů, kteří si jej vybrali k natáčení svých filmů. Odehrává se zde např. známá pohádka Princ a Večernice. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je Hrádek nejvýznamnější stavbou romantické architektury s prvky anglické gotiky. Tipy na výlet   Prohlédnout si můžete ve Všestarech pravěkou vesnici, barokní zámek Neděliště nebo vystoupit na rozhlednu Chlum. Památník Václava Hanky je možné navštívit v Hoříněvsi. V nedalekém Hradci Králové najdete Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, Muzeum východních Čech, ale také synygogu, bývalý pivovar nebo se můžete projít přes secesní můstek a po Gočárově schodišti.  Ubytovat se můžete v Nechanicích.  

Evangelický kostel - Humpolec

Skalní hrádek neznámého jména, kterému se nyní říká Brtnický, stával v severovýchodním cípu NP Českého Švýcarska přibližně 3 km jihozápadně od obce Brtníky. Do volně přístupného hradního areálu vede z Brtníků turistické značení. Historie hrádku Dřevěný a zčásti do pískovce vyhloubený hrádek byl založen koncem 13. století, v době, kdy zdejší kraj patřil Berkům z Dubé. Hrádek měl pravděpodobně za úkol střežit obchodní stezku. Písemné prameny o něm mlčí, tudíž i jeho původní jméno nám není známo. Předpokládá se, že zanikl ve 14. nejpozději v 15. století. Někteří odborníci dokonce zastávají názor, že se nejednalo o hrádek, nýbrž jen o obytné stavení bez hradní funkce. Místu se též říká Loupežnický zámek. Cestou na skalní suk, který nesl hrádek, je třeba překonat čtveřici skalních rozsedlin – přírodních příkopů, z nichž poslední, uměle člověkem rozšířený, dosahuje hloubky 8 metrů. Jádro hradu dnes tvoří do skály vysekaný prostor, možná sklepení bývalé věže. Zadní část suku pak nese stopy po ukotvení dřevěných částí hrádku. Tipy na výlet Nedaleko Brtníků najdete křížovou cestu na Křížovém vrchu. Rozhlednu Vlčí hor, zříceninu hradu Kyjovský hrádek, Muzeum českého Švýcarska nebo zříceninu hradu Krásný Buk najdete u Krásné Lípy. V Rumburku zase můžete navštívit loretu nebo rozhlednu Dymník. Ubytování najdete v Krásné Lípě. M.K.

Okolí Uherského Hradiště je na rozhledny velmi bohaté. Jsou tu hned tři. Ta která stojí u Hradčovic na úpatí vrchu Kamenná (304 m.n.m.) je nejmladší. Jedná se o lehkou vyhlídku na trubkovém stožáru, sloužící návštěvníkům od roku 2001. Tehdy ji zde postavila společnost Český mobil. Rozhlednu, podobně elegantně vypadající konstrukce, můžeme vidět i na Mackově hoře u Nového Strašecí či v Pětnici u Záboří na Blatensku. Celková výše věže činí 35 metrů. Ochoz je umístěn ve výšce 18 metrů a dostanete se na něj po 99 točitých schodech. Budete odměněni výhledem na Uherský Brod a hřeben Bílých Karpat. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.