Poutní kostel Panny Marie z Montserratu se nachází asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Vede sem značená cesta jak z této obce tak ze Slavonic. Podnět k výstavbě kostela dal roku 1650 císařský plukovník Bartoloměj Tannazoll-Zill, jemuž patřilo bolíkovské panství. Na místě stála původně kaple s kopií sochy P. Marie Montserratské zázračné sochy Černé Madony z baziliky světoznámého španělského benediktinského kláštera na Montserratu. Po jeho vzoru byly zřízeny ve svahu pod kaplí čtyři poustevny a malá kaple. Zakladatel zemřel 4.7.1658 v Bolíkově a je pohřben ve farním chrámu sv. Petra a Pavla v Cizkrajově. Samotný poutní kostel byl vystavěn až v letech 1712-1717. O provoz kostela a přilehlé kaple se kromě kněží starali také poustevníci, kteří obývali zdejší poustevny. Za císaře Josefa II. byl kostel s přilehlými kaplemi zrušen a začala smutná doba jeho historie. Z kostela byla zachráněna pouze socha Panny Marie Montserratské, která byla později umístěna na hlavním oltáři v kostele v Cizkrajově. Zde zůstala až do roku 1865, kdy byla slavnostně přenesena do obnoveného poutního kostela. K tomu došlo v letech 1858-1865 z iniciativy cizkrajovského faráře Josefa Springera. Do roku 1945 než došlo k odsunu německého obyvatelstva, to bylo hlavní poutní místo německy mluvícího jihozápadního moravského pohraničí. Kupodivu i po roce 1948 zůstaly povoleny všechny tři poutě. K postupnému obnovování poutního místa dochází po roce 1989. kdy se poutí začali zúčastňovat i věřící z blízkých rakouských obcí. Stavba kostela je jednolodní, obdélná s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem. Vnitřek je členěn sdruženými přízedními pilířy s pilastry. Strop má valenou klenbu s lunetami a sdruženými pásy. Novorománská kruchta spočívá na dvou sloupech.

Gotický kostel sv. Víta se nachází při ulici Topolová, severovýchodně od centra města. Kostel je jediným pozůstatkem původního františkánského kláštera založeného v polovině 15. století. Klášterní stavby podlehly zkáze v době po třicetileté válce. Kostel jako jediná zachovaná stavba prošla v letech 1771-1777 velkou úpravou. Za vlády Josefa II. byl spolu s blízkou kaplí sv. Anny zrušen a prodán. V roce 1790 ho hraběnka Antonie Daunová postoupila obci. Kaple sv. Anny již nebyla obnovena a byla přestavěna na obytný domek. Kostel sv. Víta má presbytář zpevněný opěrnými pilíři. Na západní straně se nachází vstup s gotickým portálem a vedle něj velká kamenná kropenka. Presbytář je zaklenutý, loď plochostropá s dřevěným omítnutým stropem. Za hlavním oltářem se nachází nástěnná malba, znázorňující vstup sv. Víta na nebesa od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1774. Další uměleckou památkou v interiéru je náhrobní kámen Puty z Lichtenburka z růžového mramoru. Představuje mladého sv. Víta držící v levé ruce palmu a v pravé ruce hořící lampu. Po obvodu kamene je dokola vytesaný latinský nápis uvádějící data úmrtí Puty z Lichtenburka. Klášter se ke kostelu přikládal od severu, což dokazuje odbourané zdivo a zřejmě i zazděný vstup s portálem. Severně od kláštera se nacházela klášterní zahrada, na jejíž místě se dnes nacházejí zahrádky a domky.

Bývalý zámek Kolín

Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.