Židovský hřbitov v Byšicích se nachází v ulici Hřbitovní jen pár desítek metrů od centrálního náměstí. Byl založen roku 1607 a rozšiřován v letech 1725 a 1791. Na ploše 1.609 m2 je dnes dochováno okolo 300 náhrobků, nejstarší z nich je z roku 1723. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí se vstupní kovanou bránou. Není volně přístupný, přes obecní úřad je možno předem domluvit prohlídku.

Romanticky přestavěný hrad Bouzov se týčí na zalesněném ostrohu nad stejnojmennou obcí nedaleko města Litovel na střední Moravě. Zachovalá středověká podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Bouzov byl vystavěn jako gotický hrad na počátku 14. století pány z Bouzova. Historie Bouzova Hrad měl souzeno, aby se na něm často měnili majitelé. V jeho držení se vystřídala celá řada českých a moravských rodů. Delší dobu Bouzov vlastnili pánové z Kunštátu, kteří jej vlastnili od roku 1396. V jejich rukou zůstal až do konce 15. století. Je tedy velmi pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, který byl s tímto rodem příbuzensky spjat, a jeho otec na hradě sídlil. Proto také byl Bouzov v husitských válkách oporou husitů. Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba a na hradě přibývaly budovy, paláce, věže a hradby. Za třicetileté války se hrad stal císařskou pevností a také vězením pro švédské zajatce. V roce 1696 koupil hrad Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939. Za velmistra Evžena Habsburského byl hrad přestavěn a získal dnešní gotickou a renesanční podobu. Přestavba trvala až do začátku první světové války. Německý řád přišel o Bouzov roku 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté a tím byl předurčen smutný osud hradu během druhé světové války. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Dnes patří státu. Romantický hrad Bouzov Bouzov je jedním z našich nejnavštěvovanějších hradů, návštěvníky láká především jeho cimbuří, arkýře, věže, bašty, park a dva dlouhé mosty. Nejcennější částí hradu je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů. Zajímavá je také hradní zbrojnice, původní gotický sál, reprezentativní prostory – rytířský sál a lovecká síň. V jižním křídle jsou pokoje Evžena Habsburského, které jsou dobově vybaveny. Bouzov rádi využívají i filmaři, natáčely se zde pohádky Pyšná princezna a Princezna Fantagiro. O turisty je zde dobře postaráno, jsou pro ně přichystány také kostýmované a večerní prohlídky. Tipy na výlet Krásný výletní cíl představují Javořičské jeskyně, klasicistní zámek Bílá Lhota, V Lošticích najdete Muzeum olomouckých tvarůžků, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury, Muzeum Mohelnice nebo o něco vzdálenější zámek Úsov, kde se nachází také Lovecko-lesnické muzeum. Ubytovat se můžete přímo v Bouzově.

Telčský zámek, patřící mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Historické jádro Telče patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. V roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Historie zámku První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v JV části historického jádra města. Součástí hradu byla i hranolová pozdně románská dosud dochovaná věž. Roku 1339 vyměnil sídlo král Jan Lucemburský za Bánov s Oldřichem z Hradce. Pánům z Hradce pak Telč patřila až do vymření rodu roku 1604. V tomto období proběhla postupná výstavba nového gotického hradu v SZ části města a později jeho přestavba v přitažlivý renesanční zámek. Poslední velké změny zámku byly provedeny za Zachariáše z Hradce italským architektem Baltazarem Maggim z Arogna. Přístavbou renesančního zámku s kaplí Všech svatých vzniklo pak velkolepé moravské sídlo. Začátkem 17. století se majitelem panství stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který se zapsal do českých dějin jako jedna z obětí pražské defenestrace roku 1618. Jeho rodu pak patřilo telčské sídlo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Telč pak získal František Antonín Lichtenštejn - Kastelkorn a po něm Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů. Tomuto rodu patřil zámek a velkostatek až do roku 1945. Nyní je v rukou Národního památkového ústavu ČR.   Podoba zámku Do areálu zámku se vchází z náměstí přes vstupní nádvoří a jižní renesanční palác s kaplí Všech svatých. Fasády vstupního komplexu jsou zdobeny sgrafity, rustikou, plastickými rámovanými okny, lunetovou římsou a sedlovými střechami. Sousední 2. nádvoří dotváří severní renesanční palác a dvě galerie spojovacích arkád. V SV části se k němu připojuje původní gotický hrad, skrývající tzv. Malý dvorek. V pozdní gotice byly k nejstaršímu paláci přistavěny dvě věže a křídlo zbrojnice. Ze západu se připojuje 3. nádvoří s hospodářskými budovami, pivovarem a sladovnou. Přízemí gotického paláce s kaplí sv. Jiří bylo znovu zaklenuto v renesanci a ozdobeno štukovým dekorem. Také hodovní síň a klenotnice byly vyzdobeny sgrafity. Využily se zde lovecké výjevy i alegorie hříchů. 1. poschodí zámecké budovy má renesanční stropy a sklípkovou klenbu. 2. patro představuje velký společenský sál s kazetovým malovaným zakrytím, renesanční hudební kruchtou a s diamantovou klenbou ve výklenku. K paláci je připojené jižní křídlo zbrojnice, které má přízemní prostor zajímavě hvězdicově klenutý se štukami a ornamentální malbou. Nad ním je místnost Afrika, kde si prohlídneme množství trofejí z loveckých výprav. Za zmínku stojí také reprezentační sály 2. patra severního traktu: Zlatý sál s bohatě vyřezávaným a zlaceným stropem, Modrý sál s malovaným rozvilinovým vlysem a trámovým stropem a menší pokoj s malbami imitujícími nástěnné koberce. Přitažlivost Telče je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly původní interiéry ve velmi dobrém stavu. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století. V areálu zámku, v zahradním ochozu, se nachází také galerie moderního malíře Jana Zrzavého (expozice Národní galerie v Praze). Po prohlídce nádherného interiéru a expozic zámku může návštěvník relaxovat ve zdejší zahradě s arkádovou kolonádou nebo také v zámeckém parku anglického stylu. Tipy na výlet V Telči dále stojí za vidění jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Ducha, synagoga nebo nedaleké rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk. V Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. Jako další výletní cíl si můžete vybrat zámek Třešť, synagogu Třešť nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete přímo v Telči.

Kostel Nejsvětější Trojice se nachází západně od centra města, v parku při ulici Plzeňská. Byl vystavěn v letech 1609-1615, tehdy za městskými hradbami. V pozdějších staletích byl několikrát upraven. Kolem hřbitova se rozkládal až do roku 1931 hřbitov, definitivně zrušen byl roku 1967 a dodnes se z něj zachovaly některé náhrobky. Pozdně renesanční kostel od roku 2003 slouží Pravoslavné církvi.