Hlava Bradáče na zdi pod Křížovnickým náměstím sloužila k posuzování výšky vody ve Vltavě.

Několika stupňový vodopád na Borovém potoce se nachází na severovýchodním úpatí Medvědí hory, nedaleko přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Celková výška vodopádu je 14 m, z toho nejvyšší stupeň má 8,5 m. Vede sem značená odbočka z turisticky značené cesty vedoucí z Pradědu do Kout nad Desnou. Přístup je sem víceméně jen pro pěší, cesta v samém závěru u vodopádu je velmi zarostlá smrčky.

České Budějovice jsou statutární město a jsou hospodářskou, správní i kulturní metropolí Jihočeského kraje. Leží v nádherné krajině na soutoku řek Vltavy a Malše a mají asi 95 tisíc obyvatel. Jméno města se odvíjí od staré osady Budivojovice, přídomek České se začal objevovat až v průběhu husitských válek. V historickém městě se nachází řada pozoruhodných památek. Centrum města s největším čtvercovým náměstím (133x133) u nás, je památkovou rezervací.České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. Nové královské město mělo představovat doposavad chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel v průběhu staletí město velmi dobře plnilo a stalo se tak oporou královské moci v regionu. Půdorys města, jehož střed tvoří pravidelná sít širokých ulic kolem rozlehlého čtvercového náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v Čechách. Výhodná poloha města poblíž obchodních cest vedla k hospodářskému růstu a již na přelomu 13. a 14. století se Budějovice staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly tak ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Karel IV. mimo jiné nařídil kupcům projíždět Budějovicemi a nabízet zde své zboží. Už v té době mělo město dva skvostné chrámy a pevné hradby.V období husitských válek stály katolicky orientované Budějovice na straně králově, zejména zásluhou patriciátu, který byl z velké části německého původu. Během husitských válek i po nich Budějovice finančně upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Zvyklostí se stala obchodní válka s rodem Rožmberků, která často přerostla v ozbrojené šarvátky. V té době patřilo město k největším v Českém království. Z téměř 4000 obyvatel byly ze dvou třetin němci, žila zde i židovská menšina. Věrnost králi zachovalo město i za stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi I. v letech 1546 - 1547, kdy se nepřipojilo k jiným významným českým městům. Za tento postoj byly Budějovice odměněny řadou nových výsad, které byly na počátku mimořádného rozkvětu města. Finanční bohatství plynulo zejména z rozsáhlé těžby stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření. U Rudolfova (městečko na severovýchodním okraji města) kde byly stříbrné doly, byla v letech 1569 - 1611 mincovna. Díky těmto novým příjmům získalo město půvabnou renesanční tvář, byla postavena nová radnice a věž, které se dnes říká „Černá“. Během stavovského povstání a následné třicetileté války se Budějovice přiklonily na stranu císaře a odolaly všem útokům stavovské armády. Město se stalo strategicky důležitou pevností obklopenou moderními hradbami. Vzhledem k bojům ve středních a severních Čechách se staly Budějovice dočasně hlavním městem království, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. Černým rokem se ovšem pro Budějovice stal rok 1641, kdy byly více než z poloviny zničeny požárem. Následná obnova a rekonstrukce města a jeho hospodářství byla pomalá, prosperita a stavební rozvoj se obnovily v širším měřítku až v 18. století. Nové barokní stavby daly městu jinou tvář. Bylo vystavěno i mnoho nových, především církevních staveb. Usadil se zde řád piaristů, který založil gymnázium a piaristickou kolej, roku 1751 se České Budějovice poprvé staly správním centrem nově zřízeného Budějovického kraje. Za josefínských reforem roku 1785 zde bylo zřízeno biskupství.Až do počátku 19. století byly České Budějovice nevelkým městem uzavřeným v hradbách s necelými 10.000 obyvatel. Významným mezníkem bylo založení koněspřežní železnice z Českých Budějovic do severorakouského Lince, první vlakové dráhy na starém kontinentě a po Anglii druhé v Evropě. První vlak odtud vyjel roku 1832. V té době začaly vznikat první průmyslové podniky, Vojtěch Lanna založil říční loděnici. V průběhu 19. století rozvoj města pokračoval, bylo zbořeno opevnění a České Budějovice se rozrůstaly až do současné podoby statisícového města. Ve 20. století vznikla Jihočeská univerzita. Město si podrželo tradici vaření piva. Působí tu Budějovický pivovar, který vyrábí značku Budvar a také měšťanský pivovar, kde se vaří pivo Samson.Většina historických a kulturních pamětihodností Českých Budějovic je soustředěna na náměstí Přemysla Otakara II. a v jeho nejbližším okolí, tedy v historickém jádru města. Charakteristickým znakem náměstí, jež je celé lemováno typickými podloubími měšťanských domů z období renesance a baroka, je Samsonova kašna. Nedaleko kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Kdo jej podle legendy po 21. hodině nevědomky překročí, ztratí orientaci a bude bloudit ulicemi města. Na náměstí stojí také bohatě zdobená radnice se sochami 4 ctností v nadživotní velikosti. K nejstarší části Českých Budějovic patří bývalý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, založený současně s městem v těsné blízkosti náměstí. Kostel byl součástí hradebního systému, zbořeného v 19. století, z něhož se dochovaly do současnosti jen zbytky hradeb s věží zvanou Železná panna a okrouhlou baštou Otakarkou na nábřeží Malše a s Rabenštejnskou věží. Z městských bran zůstala jen Solná branka vedoucí k řece. Nejznámější stavbou a zároveň dominantou města je volně stojící 72 m vysoká Černá věž, postavená v 16. století poblíž náměstí. Spodní část věže (5 pater) je vystavěna v gotickém slohu, vrchní část s ochozem a kopulí je renesanční. Původně sloužila jako zvonice a hláska. Dnes slouží jako vyhlídka. V jejím sousedství stojí katedrální barokní chrám svatého Mikuláše, založený rovněž současně s městem. Na Starém městě v místech původní osady Budivojic je hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, který byl uváděn jako farní již ve 13. století. Do dnešní podoby byl přestavěn v 15. a 16. století. V historické části města dnes stojí i četné kulturní instituce. Je zde Jihočeské muzeum, na nábřeží Malše stojí stará empírová budova Jihočeského divadla z roku 1819, na soutoku řek je hvězdárna a planetárium. V nové části města na levém břehu Vltavy bylo vybudováno rozlehlé výstaviště, na němž se koná kromě mnoha dalších výstav každoroční mezinárodní veletrh Země Živitelka.Pro všechny tyto památky a blízkost dalších historicky cenných míst jako je např. zámek Hluboká nad Vltavou, město Český Krumlov, kláštery ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě a památka UNESCO vesnický skanzen Holašovice, jsou České Budějovice častým cílem turistů.

Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.