Karlovy Vary je statutární město v západních Čechách. Je metropolí Karlovarského kraje. Město má kolem 51 tis. obyvatel. Karlovy Vary jsou nejen krásným historickým městem, ale i nejvýznamnějšími a největšími lázněmi u nás, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel říčky Teplé. Karlovy Vary jsou známé i díky každoročnímu filmovému festivalu, potravinářskému a sklářskému průmyslu. Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les.Byly založeny v polovině 14. století Karlem IV. u dříve již známých horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Brzy je zde založen královský hrad. V roce 1370 získávají Karlovy Vary statut městečka. V letech 1437–1547 byly v držení šlechtického rodu Šliků, poté opět patřily královské koruně. Karlovy Vary si prošly několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen při požáru roku 1604. Pozůstatky této doby jsou už málo patrné. Další tváří města bylo baroko, které bylo vážně poškozeno při požáru roku 1759. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). Ze staršího období se zachovala Zámecká věž v samém centru města, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. Pod věží se nachází barokní sousoší Nejsvětější Trojice a naproti přes řeku stojí monumentální barokní kostel sv. Maří Magdalény, vrcholné dílo K. I. Dientzenhofera z let 1727–1736. Ze sakrálních staveb zůstaly plameny nedotčeny pozdně gotický kostel sv. Ondřeje, empírově přestavěný, a dvě novogotické svatyně – evangelická a kostel sv. Lukáše na Zámeckém vrchu. Velkou zajímavostí je pravoslavná cerkva sv. Petra a Pavla v duchu tradiční ruské architektury z let 1893–1898. Lidé jezdí do Karlových Varů na léčebné kůry. Zdejší vody mají blahodárný vliv především na žaludek a játra. Při procházce Karlovými Vary narazí návštěvník na množství kolonád, které slouží k popíjení zdravé vody venku na čerstvém vzduchu. Jednou z nejkrásnějších kolonád je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní, která několikrát změnila svůj vzhled. Kromě léčebných pramenů jsou kolonády zajímavé i po stránce architektonické.Rozhodně stojí za shlédnutí i objekt slavného novobarokního grandhotelu Pupp či sanatorium Imperial nad městem. Další domy, barokní sochy, busty a pomníky slavných návštěvníků jsou v karlových Varech. na každém kroku, i když se vydáme jakýmkoliv směrem nad město do lázeňských lesů s četnými pavilony a vyhlídkovými místy. Mezi nejznámější novostavby musíme počítat Vřídelní kolonádu přímo ve středu města s pramenem tryskajícím až do výše 12 metrů a lázeňský hotel Thermal s venkovním vyhřívaným bazénem. Zajímavostí města jsou zdejší lanové dráhy, přičemž údajně nejstarší podzemní drahou v České republice je lanovka mezi Divadelním náměstím a Imperiálem. Zvláštností města je i vysoký počet rozhleden. Jednou z nejznámějších je rozhledna Diana z roku 1914 na Výšině přátelství. Dostat se k ní není problém pomocí lanové dráhy.V 19. století začíná i rozvoj zdejšího tradičního průmyslu. Pro město je typická výroba „skla králů“ značky Moser a zdobeného porcelánu pro ozdobu i běžné používání, originální specialita v podobě hořkosladkého žaludečního likéru Karlovarská becherovka, která je někdy označována jako „třináctý pramen“ od Josefa Bechera. Další specialitou jsou zdejší lázeňské oplatky.

Původně, v letech 1875 – 1910, se náměstí jmenovalo Basilejské. V části německé okupace, v letech 1940 – 1945 se nazývalo Husovo.

České muzeum stříbra v Kutné Hoře nabízí své exponáty v hlavní budově - Hrádku, v Kamenném domě a nově také v Tylově domě. Odborní pracovníci muzea spravují více než 170 000 sbírkových předmětů. Nejrozsáhlejším fondem je archeologie, čítající téměř 120 000 kusů sbírek. Obrovský a ve své specializaci významný je také fond numismatický (zahrnuje mince, medaile, svátostky, bankovky atd.). Dosahuje cca 19 000 kusů. Výtvarný fond o 9 000 kusech sbírek zahrnuje obrazy, kresby, grafiky i plastiky. Rudy, minerály, horniny a sbírky paleontologické jsou uloženy v počtu téměř 7 000 ks ve sbírkách geologických. Stejného počtu dosahuje i rozsáhlý fond uměleckého řemesla, jehož základ, obdobně jako u fondu archeologického, byl vytvářen již od konce 19. století.Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě. Hrádek Hlavní muzejní budova má bohatou historii. Nad říčkou Vrchlicí stál pravděpodobně již před tím, nežli "stříbrná horečka" přilákala do zdejší krajiny podnikatele a dobrodruhy a dala tak vzniknout hornímu městu. Budovu Hrádku čekal dlouhý a rozmanitý osud. Od dřevěné tvrze, gotického sídla, renesanční palác... Měnil se i účel, nejprve útočiště a pevnost, palác, jezuitské gymnázium a nakonec muzeum. Neoficiální premiéra otevření nové muzejní expozice – " České muzeum stříbra" v rekonstruovaném 1. patře – se konala v březnu 1996 pro vzácnou návštěvu, prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách stříbrného města, které bylo ekonomickou základnou českého království. Opět zde zaznívají koncerty, navrátil se ruch banketů, střídají se slavnostní i diplomatická setkání, a nově se konají tiskové konference. Prohlídkové okruhy a stálé expozice I. okruh - Město stříbra - geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život "stříbrné šlechty", numismatika II. okruh - středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada České muzeum stříbra spravuje expozice Tylův dům a Kamenný dům.  

Mohutná pětipatrová stavba přiléhající k městské hradbě pochází z roku 1531. Původně se v ní skladovalo obilí, později pak sůl. Kamenné masky v průčelí mají zřejmě představovat podobu stavitele a jeho pomocníků. V současné době je zde instalováno muzeum jednostopých vozidel.