Při obci Otmíč nedaleko Hořovic se zvedá nepříliš vysoký vrch se stejným jménem – Otmíčská hora (401 m.n.m.). Vrch byl vytvořen průnikem granulované lávy ordovických diabasů. Na jihozápadní straně se nchází opuštěný lom na tuto horninu. Na vrcholu se pak v dávné minulosti nacházelo hradiště zřejmě již v pozdní době haštalské.

Hrad jako předchůdce Zámek ve Velkém Meziříčí byl vybudován původně jako hrad před polovinou 13. století. Do konce 14. století drželi Meziříčí pánové z Lomnice, kteří dali městu i svůj znak, sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. V druhé polovině 14. století bylo sídlo rozšířeno o křídlo na severní straně, kde můžeme dnes vidět jenom sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Výstavba zámku Na počátku 15. století byl hrad ve vlastnictví pánů z Kravař, kteří zde vybudovali především opevněné předhradí. Dne 11. srpna 1440 se na meziříčském hradě konal sjezd stavů, který měl urovnat nepřátelství mezi některými českými a moravskými šlechtici a nastolit na Moravě zemský mír. Před polovinou 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byly upraveny také zámecké interiéry. Přestavba středověkého hradu na pohodlnější zámecké sídlo se uskutečnila v první polovině 16. století. Tuto radikální dlouhodobou přestavbu objektu dokončil Jan z Pernštejna, který v letech 1528 - 1548 Meziříčí také vlastnil. V druhé polovině 16. století byla majitelkou zámku Alenou Meziříčskou z Lomnice upravena vstupní část předzámčí, což dokládají znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Náležitě byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Barokizace zámku V roce 1676 získali Meziříčí Ugartové pocházející původně ze Španělska, kteří léta bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory s městem, které skončily teprve v roku 1710. Za dědiců panství Jana a Františka Ferdinanda Ugarte proběhla pronikavá barokizace zámku. V roce 1723 zničil velký požár značnou část města se zámkem, který pak byl v 1etech 1724 — 1730 přestavěn v barokním stylu. Přestavbu sídla započali velkomeziříčští poddaní a dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku, jehož dominantou se stal trojosý rizalit se střechou vyhnanou do barokní báně s lucernou. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. Zámek tak byl po staletí opravován a přestavován. Od roku 1995 je opět v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a v jeho prostorách je umístněno muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tipy na výlet Ve Velkém Meziříčí dále najdete zachované městské opevnění, novou synagogu nebo radnici. V širším okolí lze navštívit renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, zatopený Kojatínský lom, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou.  Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí.

Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V polovině 60. let přešel z rukou pánů z Lipé na pány z Pirkenštejna. Roku 1447 hrad vyhořel a o 16 let později roku 1463 ho vyženil Viktorin z Poděbrad. Ten ho spolu s Ratajemi prodal v roce 1487 pánům ze Švamberka. Následně se zde majitelé střídali. Za majitelů Malešických z Černožic byl horní ratajský hrad přestavěn na zámek a Pirkenštejn přestal být obýván. Při selském povstání roku 1627 byl těžce poškozen. V letech 1713-1724 upravil Oktavián Kinský pustý hrad na faru se zvonicí. Dispozice hradu Čelo hradu tvoří za šíjovým příkopem rovná hrada s kulisovou branou před volně stojícím bergriftem. Původní palác hradu se zaoblenými nárožími stojí v zádní části dispozice a byl přestavěn na faru. Uchoval si však své členění do tří místností v každé úrovni. Při bočních stranách stávala provizorní zástavba. Na opyši pod palácem probíhá další parkánová hradba se střílnami. Přímo vstup do hradu není běžně možný, okolí je však volně přístupné. V nedalekém okolí můžete navštívit také hrad Český Šternberk. Ubytování naleznete například v Ratajích nad Sázavou nebo v Českém Šternberku.

Poutní kostel Nanebevzetí P. Marie - Stará Boleslav.