Zříceniny hradu Veliš se nachází na dominantním čedičovém kopci u Jičína. Historie hradu Hrad dal pravděpodobně vystavět na přelomu 13. a 14. století král Václav II. Poprvé je zmiňován roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 získali zdejší panství páni z Vartenberka, zprvu zástavně a od roku 1337 dědičně. Poslední Vartenberk na Veliši, Jindřich byl zasnouben s Kunkou Ptáčkovnou z Pirkenštejna. Několik dní po smrti Kunky, ke které došlo ještě před svatbou, bojoval Jindřich na panské straně v bitvě u Lipan, byl těžce zraněn a ještě téhož roku na podzim umírá. V pol. 15. století se v držení hradu vystřídalo v krátkém sledu několik rodů, až jej roku 1487 koupil Mikuláš st. Trčka z Lípy. Z rodu Trčků měl o rozvoj Veliše největší zásluhy Vilém Trčka, známý válečník. Ve 2. pol. 16. století přestavěl hrad v mohutnou pevnost, která podle B. Balbína odporovala dobře i nájezdům švédských vojsk. Roku 1595 odtáhl Vilém v čele tisíce ozbrojenců proti Turkům do Uher, kde se vyznamenal v četných bojích. Na Veliš se však již nevrátil. Zradou zpronevěřilé posádky města Egeru byl vydán do tureckého zajetí, v němž zahynul. Roku 1606 koupil velišské panství od Jana Rudolfa Trčka z Lípy Jindřich Matyáš Thurn, přední vůdce českého stavovského povstání. Po bělohorské bitvě uprchl s Fridrichem Falckým za hranice a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. Zkonfiskované panství získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který z nedalekého Jičína učinil střed svého knížectví. Po Valdštejnově pádu získal Veliš roku 1636 hrabě Jindřich Šlik. Hrad se stal terčem několika útoků švédského vojska, a přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, vždy odolal. Jeho zdi však padly roku 1658, kdy na císařský rozkaz byl hrad rozbořen a postupně rozebrán na stavební materiál. Zkázu zbytku hradu dovršilo po roce 1879 rozšíření zdejšího čedičového lomu. Podoba hradu Hrad stál na oválném vrchu kopce. Hradu patrně dominovala čtverhranná, obytná věž. Druhá věž při vstupu do hradního jádra byla okrouhlá. Značná část hradního jádra zanikla. Nejzachovalejší jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění. Tvořily ho masivní dělostřelecké bašty. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Vděčným místem na výlet jsou jistě Prachovské skály. Poblíž najdeme také zříceninu hradu Brada, rozhlednu Čeřovka nebo zámek Jičíněves. V Jičíně je možné navštívit zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. V Jičíně najdete ubytování.

Boskovická radnice stojí v horní části Masarykova náměstí. Vystavěna byla v letech 1460-1490. Svůj dnešní vzhled získala při renesanční přestavbě v roce 1567. Součástí radnice je věž vysoká 44 m, kde hlídal strážný, jenž ohlašoval čas ve dne polnicí, v noci píšťalou a případný požár. Věž je od října roku 2010 přístupná po 106 schodech. Na pravé straně radničního průčelí se nachází ve výšce cca 12 m požární zvonek z roku 1593 s řetězovým tahadlem. Používal se k ohlašování požáru a podle některých zpráv také ke konci šenkování v měšťanských domech. V současné době v radnici sídlí městský úřad a informační centrum s galerií.

Jabůrková Jožka 1896 - 1942 Česká komunistická novinářka. Popravena německými okupanty. Textová deska. Mramor. Umístěna v roce 1952 v Biskupcově ulici. Dům č. 79.

Bývalý špitál - Louny.