Zdymadlo Troja – Pobaba slouží ke splavnění Vltavy v její severní části Prahy. Je tvořeno plavebními komorami Podbaba, Trojským jezem a plavebním kanálem. Současnou podobu zařízení nabylo po rekonstrukci v letech 1974 – 1979.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše se nachází v centru města na Náměstí.   Kostel sv. Mikuláše byl pravděpodobně vystavěn již v polovině 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Později byl ve 14. století zcela gotizován a již roku 1350 je připomínán jako farní. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář - dnes levá (východní) kaple. Ta je vystavěna na pětibokém půdorysu, klenbu zde nese šest pískovcových žeber. Do vnějšího zdiva sakristie je začleněn profilovaný gotický portál ze 14. století. Původní stavba byla několikrát rozšiřována a přestavována. Počátkem 20. století byl starý kostel prostorově již nedostatečný a pro porušenou statiku neopravitelný. Proto byl, krom zvonice, která stála samostatně, a již uváděného presbytáře roku 1912 zbořen a během následujícího roku byl podle návrhu architekta Bóži Dvořáka nově vystavěn. Novostavba stála prakticky kolmo k původní stavbě, jejíž několik zmíněných architektonických prvků začlenila. V interiéru se nachází velké malby provedené po první světové válce malířem Antonínem Häuslerem podle šablon Mikoláše Alše. Malby nad bočními kaplemi a v závěru nového presbytáře zobrazují české světce – Václava, Ludmilu a Cyrila s Metodějem. V levé kapli se nachází starší výmalba zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samaritánovi a setkání Abrahama s Melchisedechem. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v pondělí a čtvrtek od 7:45; ve středu, pátek a sobotu od 18:30 (resp. v 17:30 v zimním období) a v neděli od 8:00.   L.R.

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

Berounský kostel sv. Jakuba byl vystavěn již ve 13. století společně se vznikem města. O století později byla přistavěna věž a v 17. století dokončena barokní zvonice. Trojlodní kostel má v presbytáři zachované gotické prvky v podobě křížové klenby, dále jsou to základy kostela a část obvodových zdí. V přízemí věže rovněž křížová žebrová klenba. V interiéru můžeme vidět bohatě vyřezávanou kazatelnu, hlavní oltář s barokním obrazem sv. Jakuba z roku 1741, rokokový obraz z roku 1732 a cínovou křtitelnici. V roce 2000 byly pořízeny do zvonice čtyři nové zvony a v roce 2004 přibyl dar od farníků z partnerského holandského města Rijswijk, nové varhany.