Zachovalé budovy dominikánského kláštera, později piaristické školy v Českých Budějovicích, je možno nalézt na Piaristickém náměstí. V současnosti jsou prostory využívány Základní uměleckou školou a tudíž jsou přístupné pouze příležitostně. Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb. Klášterní kostel byl dokončen na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu. V roce 1381 postihl klášter požár a i v průběhu 15. a 16. století se mu požáry nevyhnuly (1463, 1521, 1560). Počet řeholníků pak ovlivňovaly morové rány, např. v letech 1525-1548 tu žil převor sám a po jeho smrti konvent na čas zanikl. Klášterní budovy poté využívalo město. V roce 1560 byla započata oprava klášterního kostela, která byla roku 1574 zakončena jeho vysvěcením. Dominikáni se do konventu vrátili až roku 1587. V polovině 17. století přišla další přestavba kostela, tentokrát byl upraven barokně. V roce 1723 vyhořely konventní budovy a byly poté radikálně přestavěny. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy získali piaristé, kteří zde zřídili kolej. V roce 1885 piaristy nahradili redemptoristé, kteří zde s malou přestávkou zůstali až do roku 1950. Redemptoristé se také zasloužili o novogotickou úpravu kláštera. Posléze zde sídlila Lidová škola umění, Finanční úřad a Akademie Komenského. Kostel je bazilikálním trojlodím s nevystupující příčnou lodí, táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu. Po severní straně příčné lodi je barokní předsíň, po severní straně pak barokní kaple. Západní průčelí kostela bylo součástí městských hradeb. K jižní straně kostela přiléhá klášter s ambitem. Z druhé strany kostela přiléhá takzvaná Bílá věž a architektonicky pozoruhodná bývalá zbrojnice a solnice. M.K.

Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.

Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13. století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV. Od gotiky po klasicismus Když Benešovci roku 1389 vymřeli majitelé panství se rychle střídali. Až v roce 1549 se na delší dobu stal pánem hradu Zdeněk Malovec. Jeho syn Jan v letech 1580-1583 přestavěl hrad na renesanční zámek s arkádovým nádvořím a se zahradou. Další stavební úpravy probíhaly i za dalších majitelů. Věž nad branou byla dostavěna v r. 1744 za Marie Terezie z Hartigu. Tehdy byl zámek upraven v barokním slohu. Dnešní klasicistní podobu zámek získal v letech 1806 – 1811, kdy jej pražský měšťan F. Rilke, dědeček básníka R. M. Rilkeho, nechal pozdně klasicistně přestavět. Od roku 1945 zde byla umístěna dětská ozdravovna. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004 kdy byl zámek otevřen veřejnosti. Podoba zámku Zámek v dnešní podobě je čtyřkřídlá stavba s pravidelnou dispozicí, jejíž tři patrová a jedno – jižní dvoupatrové křídlo uzavírají obdélníkové nádvoří. Na nádvoří se dochovaly přízemní renesanční arkády. V nároží nad vstupní bránou se tyčí třípatrová barokní věž před kterou býval padací most. Na klasicistním průčelí navazuje francouzská zahrada. Zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný anglický park. Na severní straně nad rybníkem, který zajišťoval zámku ochranu, se zachovala mohutná pozdně gotická bašta z původního hradu. Umělecké kovářství a hračky Díky spojení s uměleckoprůmyslovým muzeem je možné shlédnout expozici uměleckého kovářství a v každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek muzea a je zde stálá expozice Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou. Tipy na výlet V Kamenici dále najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. Navštívit můžete zámek Žirovnice, Městské muzeum Žirovnice nebo zámek Proseč - Obořiště.  Ubytovat se můžete přímo v Kamenici nad Lipou.

Votický židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce při ulici Vápená u fotbalového hřiště. Hřbitov byl údajně založen roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století. V roce 1885 byla postavena obřadní síň s márnicí. Na dnešní ploše přibližně 2.340 m2 se dochovalo na 360 náhrobků od roku 1705 do konce 60. let 20. století. Hřbitov i obřadní síň s márnicí je opravený a uzamčen. V budově obřadní síně se nachází malá expozice věnovaná historii Židů ve Voticích a okolí. Klíče od hřbitova lze zapůjčit v Informačním centru v budově staré radnice na Komenského náměstí.