V Kolíně bylo jedno z největších center židovské kultury v Čechách. Židovské osídlení je doložené od 14. století a nejvyšší počtu dosáhla zdejší komunita v polovině 19. století, kdy zde žilo kolem 1700 Židů. Svůj význam si židovská kolínská obec uchovala až do 2. světové války. První synagoga stála v Kolíně již v 15. století, byla dřevěná a poté co byla zničena požárem, vznikla v letech 1642-1696 raně barokní synagoga. Byla vystavěna na stejném místě, tedy v ulici Na Hradbách ve dvoře domu čp. 157/12. Byla několikrát stavebně upravována. V roce 1721, byla synagoga rozšířena o přístavbu na západní straně a boční prostory, v roce 1815, kdy byla rozšířena do parkánu přilehlého městského opevnění a poslední změny proběhly v letech 1844 - 1846 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, roku 1945 byly obnoveny. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec zcela zanikla. Synagoga se stala městským majetkem a sloužila jako depozitář muzea. Na přelomu tisíciletí prošla rekonstrukcí a v současnosti se využívá ke kulturním účelům. Synagoga je přístupná průchodem v bývalé židovské škole, kde je dnes informační centrum. Hlavní prostory synagogy mají lunetovou klenbu a štukovou výzdobu. Motivy jsou typické synagogální, tedy reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny. Jsou zde boční arkádové prostory a dochoval se i ochoz pro ženy. Z vybavení se na původním místě zachovala schránka na tóru (arón ha kódeš) s hebrejským textem, který je datován 1696. Synagoga v Kolíně je cenná především tím, že se dochovala ve své původní barokní podobě.

Kostel Narození Panny Marie se rozkládá mezi Krameriovou a Pavlíkovou ulicí. Jeho přesná doba vzniku není známa, ale patrně vznikl ve 13. století se vznikem města. Později byl několikrát přestavován a rozšiřován. V 15. století to byla zásadní přestavba kdy vznikl ojedinělý síňový prostor. Trojlodní kostel s příčnou lodí a presbytářem je sklenut křížovými, síťovými a hvězdicovými klenbami. Dochovaly se i fragmenty z původní stavby. V kostele se nachází obraz sv. Josefa od Ignáce Raaba, ale hlavně oltář s obrazem Panny Marie Klatovské s malým ježíškem. K tomuto obrazu se váže řada legend o uzdravení a hlavně pravost krve na jejím zraněném čele. Traduje se, že na originálu obrazu začala Panna Marie krvácet poté co ji zasáhl kamenem rozlobený karbaník. Zdejší kopii přivezl Ital Rizotti, který se v Klatovech oženil a usadil. Po jeho smrti obraz zdědila schovanka, která se provdala za krejčího. Ten pod tíhou dluhů musel prodat majetek včetně tohoto obrazu. Když se s přáteli loučil s obrazem, začal prý potit krev. Z toho vyšlo vyšetřování a někdy po roce 1685 byl umístěn na zdejším oltáři. Při velkých požárech v 18. století našel dočasné útočiště v kostele sv. Martina nacházejícího se tehdy kousek západně od města. Na místě bývalého krajčíkova domu je dnes kaple Zjevení Panny Marie zbudovaná roku 1696. V kostele se konají bohoslužby, jinak nejčastěji bývá zpřístupněna předsíň.

Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.

Bludiště na Petříně bylo vybudováno v roce 1891 Klubem českých turistů. Stavba je zmenšeninou bývalé vyšehradské brány Špička, která byla postavena jako součást opevnění ve 14. století za vlády Karla IV. Do dnešní doby se dochovaly pouze její zbytky, které lze vidět na Vyšehradě v ulici V pevnosti mezi Táborskou a Leopoldovou bránou. V Bludišti na Petříně je malba od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka, která zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. K obrazu vede chodba vyplněná různě zakřivenými zrcadly. Právě ta je vyhledávaná návštěvníky Prahy i Pražany. Poskytuje zábavu nejen dětem, ale i dospělým. Původně pavilon KČT na Zemské jubilejní výstavě. Dřevěná romantická stavbička, replika devítivěžové brány Špičky, brány kterou dal na Vyšehradě postavit Karel IV. Z té se na Vyšehradě zachovalo jen nepatrné torzo. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen zde a instalováno v něm populární zrcadlové bludiště.