V srdci Českého ráje, v kraji pohádkových skal se tyčí hrad Valdštejn. Pozůstatky hradu leží 2,5 km od města Turnova na několika pískovcových skalách přibližně uprostřed masívu Hrubé skály. Historie hradu                                 Valdštejn, považovaný za nejstarší hrad Českého Ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380, páni z Vartenberka pak do počátku husitských válek. Hradní komplex se později rozdělil na dva hrady kvůli nájezdům husitů a častému střídání majitelů v 15. století. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad se složitým vstupem na vrchol skalní plošiny. Rezidenční funkce valdštejnského hradu končí koncem 15. století Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad. Valdštejn byl záhy svými majiteli opuštěn. Zničené a shořelé sídlo obnovili opět Valdštejnové, kterým patřil po smrti Albrechta z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých tajemných ruin rodového sídla, okolních lesů a skalních útvarů. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky i lázně Sedmihorky. Jako jednu z prvních památek u nás zpřístupnili právě hrad Valdštejn a starobylé prostředí dotvořili romantickými úpravami sídla. V současné době je hrad v majetku města Turnova, které se o památku stará. Podoba hradu                                    Hrad Valdštejn je tvořen komplexem budov a nádvoří. Ještě před vchodem do hradního areálu nás upoutá velkolepý vstupní most s galerií barokních soch svatých českých patronů. Na prvním dvoře stojí malá kaple s údajným portrétem Karla Hynka Máchy. Po druhém mostě se vchází do klasicistního domu. V patře je možné vidět Slavnostní sál a salonek s portrétní galerií posledních majitelů Lexů z Aehrenthalu. Na druhém dvoře nás čeká hladomorna. Dominantou hradu je však zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V sakristii si připomeneme život a dílo zdejšího poustevníka a hudebního skladatele Václava Karla Holána Rovenského. I přes zdi kostela se ozývá do celého hradního areálu překrásný dobový zpěv. Romantické schodiště s terasou nás vede dál do biliárového sálu a do nejstarší části hradu. Na třetím skalním bloku najdeme zajímavé pozůstatky středověku. Skalní sklepení, středověká hradní lednice a ruiny, které ohraničují nerovná nádvoříčka. Při úpravách v 19. století byla na konci hradu vybudována vyhlídka na zříceninu hradu Trosky a blízké skalní město. Návštěvníky zaujme také prohlídka romantického paláce, jehož podstatnou částí je starobylý středověký palác pánů z Valdštejna. Tipy na výlet Jako vhodný tip na výlet může posloužit například romantický zámek Hrubá Skála nebo přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Také se můžete vydat na pozůstatky skalního hradu Kozlov nebo zříceniny hradu Kavčiny. V Turnově najdete například Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Nedaleko Turnova se nachází renesanční zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.

Nad městem Benátky nad Jizerou se na vysokém táhlém ostrohu nad řekou Jizerou tyčí komplex renesančního a barokního zámku. Zámecký komplex, obklopen rozsáhlým parkem, je situován téměř do centra města a dnes je zde umístněno muzeum. Historie zámku Osudy Benátek byly úzce spojeny s dražickým panstvím, pod které náležely. V roce 1349 byl zde postaven Janem z Dražic klášter Cyrilů, který byl roku 1420 vypálen husitskými vojsky. Roku 1512 koupil panství Bedřich z Donína a své sídlo přenesl z Dražic do Benátek. Po roce 1526 nechal na troskách bývalého kláštera postavit renesanční zámek. Koncem 16. století získal panství císař Rudolf II., který zde pozýval různé učence. Na zámku pobýval např. dánský astronom Tycho de Brahe, který si zde vybudoval svou observatoř, přestěhoval sem i svou knihovnu a přístroje. Roku 1600 se na zámku setkal i s Janem Keplerem. Po roce 1648 nový majitel generál Jan z Wörthu postavil nové barokní křídlo, vznikly i hospodářské budovy a celý komplex byl obehnán zdí. Roku 1656 benátský zámek vyhořel a dlouho nebyl opravován. Teprve koncem 17. století za majitele hraběte ze Schützenu se sídlo obnovilo a zámek dostal zhruba svou současnou podobu. Obě křídla se propojila a navíc bylo přistavěno třetí křídlo, které bylo zároveň propojeno galerií s kostelem. Z doby hrabat ze Schützenu pochází i sousoší kojící Panny Marie, umístěné v blízkosti brány vedoucí na náměstí. Zámecký park byl postupně doplňován uměleckými plastikami, sochy na zámeckém nádvoří jsou připisovány M. Braunovi. V letech 1844- 1848 působil v Benátkách jako učitel hudby v rodině Thunů Bedřich Smetana a složil zde svou první klavírní sonátu. Po roku 1866 zámek vlastnila vídeňská banka. Roku 1920 zámek koupilo město a zřídilo zde své kanceláře. Zámek byl postupně rekonstruován a v objektu je dnes městské muzeum se sbírkami Muzea Mladoboleslavska a Muzea v Benátkách nad Jizerou.Navštívit zde můžete i soukromé Muzeum hraček. Městské muzeum Instalace městského muzea zahrnuje stálé expozice, které představují osobnosti Benátecka, historie muzea, přírodní prostředí regionu, astronomii, pamětní síně bratří Bendů a Bedřicha Smetany. Zámek nabízí i mnoho interaktivních výstav, kde je možné poznat život Keltů, vyrobit si vlastní erb, vyzkoušet psaní brkem. Zámecká expozice nám přibližuje také zdejší pobyt a působení Tycha de Brahe. Obrazové a písemné informace jsou zde bohatě doplněny funkčními modely dobových astronomických přístrojů. K dotvoření dobové atmosféry poslouží i možnost obléknout si renesanční oděvní doplňky. V blízkém okolí můžete navštívit i zříceninu hradu Dražice. Ubytování naleznete například v Lysé nad Labem.

Most legií. Most legií spojuje Malou Stranu se Starým Městem. S oběma břehy také spojuje Střelecký ostrov nad nímž prochází. Most je využíván pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Mostu legií. Klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v letech 1898 – 1901 podle projektu J. Janů, J.Soukupa a A. Balšánka. Uměleckou výzdobu vytvoříli Vilém Amort a Josef Palouš. Plastiky říčních řemesel jsou dílem Gustava Zouly. Most legií má 9 kleneb, je dlouhý 343,5 m a jeho šířka je 16 m. Vozovka je široká 10,36 m. Most prochází nad Střeleckým ostrovem. Původně most nesl jméno Františka I. a to podle původního železného mostu, který v těchto místech stával od roku 1841 do roku 1898, kdy byl zbořen a nesl jméno tohoto rakouského panovníka. Název Mostu legií. V roce 1918 byl most přejmenován na současný název, na Most legií. A to na počest českých a slovenských legionářů, kteří v období první světové války bojovali na území Ruska, Francie a Itálie proti Německu a Rakousku-Uhersku a které výrazně napomohly ke vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V části období německé okupace, v letech 194 – 1945 se jmenoval Smetanův. V letech 1960 – 1991 nesl název most 1. máje a to na počet první oslavy svátku práce v Praze, která se odehrála na Střeleckém ostrově, nad nímž se most klene.

Malý můstek na trase Petřínské lanovky ve stanici Nebozízek umožňuje cestujím bezpečně procházet mezi zastávkami.