Masné krámy, kde se prodávalo maso a chléb se původně nacházely uprostřed centrálního náměstí. Jejich umístění se však nezamlouvalo Karlu IV. a tak byly přesunuty do nově stavby v roce 1364 zde na rohu Krajinské a Hroznové. V roce 1554 dostala nevzhledná stavba renesanční podobu a roku 1830 empírový vstupní štít. Původně se do masných krámů vstupovalo středem a uvnitř pak byla stavba členěna na 14 oddílů. Každý z nich pak měl ještě vlastní vchod kvůli zásobování. Po zrušení jatek byly zrušeny i masné krámy a stavba se na nějaký čas stala i výdejnou jídla pro chudinu. Zchátralé stavbě hrozila i demolice, nakonec však v roce 1953 byla adaptována na proslulou restauraci.

Starý liběšický židovský hřbitov se nachází v polích zhruba kilometr jihovýchodním směrem. Nejlépe se k němu dá dostat polní cestou od komunálního hřbitova. Ta nás dovede k remízku mezi poli. Poté je potřeba sledovat tento remízek až malému zalesněnému návrší po levé straně. Zde se dát cestou přes remízek a po polní cestě začít obcházet toto návrší zprava, po cca 50 m se již před námi objeví zarostlý židovský hřbitov s narušenou ohradní zdí. Založen byl zřejmě v 18. století. Na ploše cca 2.949 m2 je dochováno jen několik desítek náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. Hřbitov není příliš udržovaný a dosti silně zarostlý náletovými křovinami i menšími stromy (březen 2010). Hledání náhrobků je tak možné spíše jen v době vegetačního klidu. Hřbitov sice obklopuje masivní ohradní zeď, na několika místech je však již provalená a hřbitov je tak bez obtíží přístupný.   Nový liběšický hřbitov se pak nachází také kilometr od obce, ale více východním směrem než starý, při silnici vedoucí od křižovatky u Dubčan na Tuchořice. Tento hřbitov byl založen v roce 1897. Nový židovský hřbitov je na tom hůř než starý, na jeho ploše 1.800 m2 se dochovalo sotva 7 náhrobků z let 1900-1915. Na okraji hřbitova se pak nacházejí torza dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken. V obci se nachází zbytek bývalé synagogy postavené v 18. století. V 19. století byla přestavována a sloužila snad až do počátku 20. století. Na počátku 21. století byl modlitební sál zbořen a to co zbylo slouží jako hospodářské stavení.

Neorománská bazilika Navštívení Panny Marie stojí v obci Grunta severně od Kutné Hory. Na místě dnešní stavby stál již od roku 1305 kostel, který byl v letech 1367-1398 přestavěn a rozšířen. V roce 1814 musel být pro špatný stav zbořen vyjma věže a o tři roky později přistavěna prostá loď. Současný neorománský kostel byl vystavěn v letech 1905-1908 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky. Stavbu kostela financoval Jan Kubelík majitel panství Býchory. V interiéru trojlodní baziliky se nachází secezijující malířská výzdoba od Františka Urbana, stejného uměleckého směru se týká i téměř celý mobiliář. Z původního kostela se dochovaly jen tři renesanční náhrobníky.   U

V prosinci roku 2008 byla zkolaudována nová rozhledna na vrchu Hořidla (371 m.n.m.) zhruba 1,5 km jihozápadně od obce Chotiněves. Železná rozhledna je 14 m vysoká a vyhlídková plošina se nachází jen o metr níže. Na ni pak vede 67 schodů vřetenového schodiště. Na vrchu Hořidla již v minulosti stálo pohostinství s vyhlídkovou plošinou, to zaniklo krátce po druhé světové válce. Stavbu rozhledny financovalo z velké části Ministerstvo financí (1,4 mil.), obec Chotiněves ze svého rozpočtu pak uvolnila 300.000 korun.