Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Vinohradské divadlo bylo postaveno v letech 1905 – 1907 podle projektu A. Čenského a bylo po Národním divadle druhým největším v Praze. Průčelí secesní budovy je zakončeno pylony s plastikami Pravda a Skutečnost od M. Havlíčka z roku 1906. Terasa druhého poschodí je vyzdobena hermovkami od B. Kafky. Strop hlediště je vyzdoben obrazem Hold umění od F. Urbana. Sochařskou výzdobu proscénia a lóží vytvořil A. Mára a foyeru A. Popp. Opona divadla je dílem V. Županského vytvořeného v letech 1906 – 1909. Před budovou divadla jsou umístěny zdobené kandelábry.  V divadle je umístěna pamětní deska Anny Letenské.

Kdy přesně vznikl středověký vodovod s vodárenskou věží dnes není zatím známo, doložený je poprvé v 16. století. V nejvyšším patře se nacházel vodojem opatřený přítokovým, odtokovým a přepadovým potrubím, voda sem byla čerpána z potoka Pšovky. Provoz vodárenské věže byl ukončen v roce 1882 přesunutím do Pražské brány, která stojí o něco výše. Vodárenská věž je čtverhranná stavba, vysoká 20 m bez výraznějších architektonických prvků.

Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.