Zříceniny hradu Ronov se nachází na vysokém homolovitém kopci u Stvolínek. Historie hradu V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán k roku 1429. Dnes patrné části vystavěl po husitských válkách Vilém z Illburka. Vysoká poloha a z ní vyplývající těžká dostupnost a problémy se zajištěním provozu hradu vedly spolu se změnou životního stylu k přenesení panského sídla na tvrz a později zámek ve Stvolínkách. Hrad byl ještě nějaký čas udržován, ale na počátku 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Původní hrad byl nejspíše velmi jednoduchým objektem, tvořeným snad pouze obytnou věží na skále ve středu dnešní zástavby. Dodnes se z něho prakticky nic nedochovalo. Za Viléma z Illburka tuto skálu obklopila dvoudílná dispozice, tvořící zhruba nepravidelný protáhlý ovál. Její přední část byla přístupná věžovitou branou, jež  téměř celá vystupovala z obrysu hradu. Cesta celou tuto část obcházela, takže příchozí byli velmi dlouhou dobu pod přímou kontrolou posádky hradu. V jižním vrcholu vstupní části hradu stojí zbytky velké podélné budovy, která též mírně vystupuje z obrysu hradu. Do zadní části hradu se vcházelo původně po levé straně skály ve středu dispozice. Tento prostor však později vyplnila obytná budova, a tak musela být nová brána proražena v hradbě na opačné straně. V severním vrcholu hradu se vypíná vysoká obytná věž, která též částečně vystupuje z obrysu hradu, a k níž byla přiložena nižší, snad dřevěná přístavba. Pověst V troskách hradu se zjevuje přízrak bývalého ronovského pána. Ten chtěl získat zlatou korunku hadí královny, která sídlila pod hradem. Přitom však přišel málem o život, korunku musel nakonec oželet. Po smrti tu začal strašit jeho duch. V lese pod Ronovem je patrná hluboká jáma, která je zbytkem po křivopřísežném šafáři. Lstivě přísahal, že půda pod ním patří vrchnosti. Nasypal si totiž do bot hlínu z panského pole. Jakmile vykřikl přísahu, pohltila ho země. Tipy na výlet Jako tip na výlet vás může zaujmout hrad Úštěk, zřícenina hradu Helfenburk, zřícenina hradu Vítkovec nebo již víše zmiňovaný barokní zámek Stvolínky. V Kravařích se nachází expozice lidového bydlení. Zajímavá je také zřícenina kostela sv. Havla u Úštěku. Ubytování najdete v Úštěku.  

Krematorium Motol bylo postaveno podle projektu J. K. Říhy v roce 1954.

Karlovy Vary mají na lázeňské mapě České republiky několik nej. Jsou nejnavštěvovanějšími, největšími, nejvýznamnějšími a nejznámějšími českými lázněmi. Místní léčivé termální a minerální prameny už okusilo více než 6 miliónů nemocných takřka z celého světa. Mezi nimi nechyběli ani slavní umělci, aristokraté či vědci. vyvěrá zde více než 60 termálních pramenů, z nichž je pro lázeňské účely využíváno 13 tzv. velkých terem. Nejčastěji sem přijíždějí lidé s problémem zažívacího ústrojí, pohybového aparátu či látkové výměny. Karlovy Vary jsou tím pravým lázeňským městem se vším co k tomu patří. Je zde mnoho lázeňských kolonád, které nabízejí jednak možnost popíjet zdravou vodu na čerstvém vzduchu ale potěší i díky krásně architektuře oko. Největší, nejznámější a nejoblíbenější promenádou je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní. Jsou zde nádherná lázeňská zařízení. Grand hotel Pupp, lázeňský hotel Thermal či sanatorium Imperial. Karlovy Vary jsou obklopeny nádhernou přírodou Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovským lesem. Nabízejí nepřeberné množství kulturního vyžití. Je zde divadlo, galerie, muzeum, hvězdárna a hlavně a především každoroční a světoznámý Mezinárodní filmový festival. Milovníci golfu jistě ocení sametový pažit místních greenů či desítky kilometrů cyklostezek. Ti co raději tráví den na kolonádě ať nezapomenou okusit bylinný likér Becherovka, minerální vodu Mattoni a chutné lázeňské oplatky. Domů si jako památku na pobyt mohou odvézt sklo Moser či karlovarský porcelán Thun. Historie Karlovy Vary založil v polovině 14. století Karel IV. u horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Město prošlo několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen během požáru roku 1604. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). David Becher, Jean de Carro a další významní lékaři se zasloužili o vyváženost lázeňské terapie. A byla tak nastoupena cesta k světoznámé proslulosti místních lázních. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chlorodosodná kyselka. Nejznámější pramen je Vřídlo, nejnovější Štěpánka. Další prameny jsou Karla IV., Dolní Zámecký, Horní Zámecký, Tržní, Mlýnský, Rusalčin, pramen knížete Václava, Libušin, Skalní, Svobody, Sadový. Indikace: nemoci trávícího ústrojí, poruchami látkové výměny, diabetes, dna, obezita, paradentóza, choroby pohybového ústrojí, nemoci jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických onemocněníLéčba: komplexní lázeňská a rehabilitační péčeProcedury: cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), kyslíková léčba, léčebný tělocvik, lymfatická drenáž, magnetoterapie, wellness, kryoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: Lázeňskou léčbu v Karlových Varech v současnosti zajišťuje mnoho samostatných subjektů. Např. Bohemia lázně, Sanatorium Astoria, Bristol, Sanatorium Florencie, Lázeňský hotel Thermal, Lázeňské sanatorium Sanssouci, Richmond a mnoho dalších.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, kulturní vyžití, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika a další. Zajímavost: Nejteplejším pramenem je Vřídlo 72,7 C Slavní hosté: Karel IV., Valdštejn, Josef II., Petr Veliký, van Beethoven, František Josef I. Chopin, Paganini, Schiller, Gogol, Tyl, Turgeněv, Kafka, K. Čapek, Casanova, Freud, Brahms, Wagner, Lizst, A. Dvořák či Goethe.

Štěchovická přehrada se nachází v blízkosti stejnojmenné obce zhruba 28 kilometrů jižním směrem od Prahy. Historie stavby je velmi dlouhá a poznamenaná druhou světovou válkou. Pro spory o koncepci přehrady bylo promarněno její nejpříhodnější období pro stavbu v době první republiky. Až teprve v roce 1937 bylo přikročeno k zadání stavby zdymadla ve Štěchovicích. Místo stavby bylo poměrně úzké a na pravém břehu nepřístupné, silný proud, proměnlivé vodní stavy a problémy se zamrzáním. Také protože musela být zajištěna plavba pro vory a lodě byla celá stavba rozložena do tří etap. Pro výrobu betonové směsi byly na obou březích zřízeny betonárky, které na celou stavbu vyrobily 186.000 m3 betonu. Celá Štěchovická přehrada s hydrocentrálou byla uvedena do provozu v roce 1945. Přehrada je přímá, tížná, betonová, obložená žulovými kvádry. Sestává se z betonového tělesa s pěti přelivnými poli po 20 m. Výška ke koruně je 22,5 m  a šířka v základech 20 m. Délka hráze je 124 m. Přelivy byly dimenzovány na povodeň v roce 1890 pro statický výpočet tělesa zatížení z bezpečnostních důvodů zvýšeno ještě o 50%. Takové povodni byla přehrada vystavena v roce 2002. K ochraně betonových konstrukcí je celé vodní dílo obloženo kopákovým žulovým zdivem. U pravého břehu je umístěno plavební zařízení sestávající se ze dvou komor za sebou. Plavidla na nich překonávají výškový rozdíl hladin 20 m. Vrata komor jsou vzpěrná a svojí výškou představují unikát ve vodním hospodářství v Evropě. Obtoky i výtoky byly provedeny ze železobetonu obloženého kvádrovým zdivem a jsou pro toto své provedení dodnes v perfektním stavu. Součástí stavby je středotlaká a v roce 1942 bylo rozhodnuto vzhledem k příznivé terénní konfiguraci k výstavbě i vysokotlaké přečerpávácí elektrárny. Ve středotlaké elektrárně pracují dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 2 x 11,25 MW. Vysokotlaká elektrárna měla původně dvě Francisovy turbíny o výkonu 2 x 21 MW, v roce 1992-1995 prošla zasádní rekonstrukcí kdy byly turbíny nahrazeny jedním reverzibilním soustrojím typu Francis – FR 180, její dnešní výkon je tak 50 MW. V tomto důsledku bylo i upraveny i přivaděče vody z akumulační nádrže umístěné na vrchu Chlum. Dva přivaděče vedoucí z akumulační nádrže jsou těsně nad elektrárnou spojeny do jednoho tzv. „kalhotovým“ kusem, vedoucím k turbíně. Celá přečerpávací elektrárna byla umístěna 29 m pod úrovní spodní vody, pro novou turbínu byla vyhloubena jáma 45 m hlouboká. Dnešním hlavním účelem vodního díla je vyrovnávání špičkových odtoků z vodních elektráren Slapy a Orlík. Zatopená plocha přehrady je 95,7m. Své využití našla pro rekreaci, plavbu i sport. K jejímu většímu rozšíření však nedošlo. Důvodem je nejen horší dostupnost, zejména motorovými vozidly, ale také chladnou vodou a to i v letních měsících. Zásobována je totiž spodní studenou vodou, odebíranou ze Slapské turbíny a v poměrně krátkém úseku je zastiňována vysokými svahy, voda tak nestačí příliš změnit svoji teplotu. Díky tomu však zůstalo toto údolí, které přišlo o svoje pověstné Svatojánské proudy alespoň trochu stále romantické. Skalnaté svahy dokreslují stále původní sruby, trampské osady, včetně svých totemů a šerifů. Od Slapské přehrady až po Štěchovickou vede po levém břehu turistická cesta, vedená místy pohodlně a místy po skalnaté stráni se skalními tunely.