Nepatrné zbytky hradu Pihel se nacházejí zhruba 5 km severně od České Lípy v blízkosti stejnojmenné obce. Historie hradu Hrad Pihel byl založen asi ve 14. století, poprvé se připomíná roku 1396. Zakladatelem byl zřejmě Hynek Zajíc z Házmburka. Před rokem 1421 získal hrad Jan z Chlumu, pocházející z blízkého Svojkova. Ten jako voják doprovázel v roce 1415 Jana Husa do Kostnice. Po návratu do Čech působil jako Husův přívrženec. Hrad zřejmě dlouho neudržel, neboť v roce 1421 jej nakrátko dobyli přívrženci krále. V červnu následujícího roku jej obsadili opět husité, ale hned v listopadu 1423 se hradu zmocnil Hynek Hlaváč z Dubé. Během těchto bojů byl hrad velmi poničen a pustnul. Ještě v 17. století byly patrné jeho zbytky, které byly později rozebrány na stavební materiál. Podoba hradu Dnes se z hradu náchází na vrchu kopce obdélná jáma bývalého sklepení, nad stěnou bývalého lomu pak nevelký pozůstatek zdi a na bývalém jihovýchodním nároží hradu pak malá obdélná plošina se zbytky základového zdiva. V místech obdélné jámy bývalého sklepení stávala kdysi hlavní věžová budova. Tipy na výlet Vydat se můžete do romantického skalnatého údolí nedaleko Svojkova. Navštívit můžete také zámek Sloup nebo lesní divadlo. Poblíž najdete také zříceninu hradu Sloup a zříceninu hradu Svojkov. Ubytování najdete v České Lípě.

Městská věž, nazývaná také Hodinářská věž nebo Hláska. Čtyřboká věž s třípatrovou bání je situována v ose západního křídla budovy. Původní dřevěná věž byla smetena vichřicí. Novou věž postavil v letech 1614-1618 opavský stavitel Kryštof Prochhuber. V letech 1763-1805 se v jejím prvním patře hrávalo divadlo. Jinak byly z věže hlášeny požáry, zahájovány trhy i slavnostní schromáždění. Hláska bývala dříve obchodním centrem města. Pod ní byla řada obchodních komor, které sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji. Byla zde městská váha, od roku 1582 pekařské lávky. V prvním patře zasedal soud a městská rada. V letech 1803-1888 prošel objekt přestavbou a po jejím skončení sem bylo přemístěno městské muzeum a archiv. V současné době je budova využívána magistrátem města Opavy.

Malostranské nábřeží leží na levém břehu Vltavy mezi Vítěznou s Říční ulicí. Zástavbu tvoří tzv. Jochenthalovy domy, které byly postaveny v letech 1887 – 1888. Název nábřeží je odvozen podle města Malá Strana a je užíván od roku 1905. Do té doby bylo nábřeží bez označení.

Městečko Kašperské Hory se rozkládá na horním toku řeky Otavy v Javornické hornatině na hranici CHKO Šumava v blízkosti hradu Kašperk. Leží 10 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Ve městě, které dříve proslulo zejména těžbou zlata a nyní je oblíbeným letním i zimním cílem turistů, žije asi 1600 obyvatel. Původní osada zvaná Reichenstein vznikla ve 13. století a její počátky a rozvoj souvisel po celou dobu její historie s těžbou zlata. Městečko, ležící při středověké Zlaté stezce z Bavor bylo tak bohaté, že si mohlo dovolit podporovat krále Jana Lucemburského při jeho vojenských dobrodružství. Za to byla městu udělena privilegia svobodného horního města. Karel IV. si stejně jako jeho otec Kašperských hor velmi považoval a založil na ochranu místních dolů v roce 1356 nad městem hrad Kašperk. Městu se i nadále dařilo a roku 1584 bylo dokonce povýšeno na město královské. Město koupilo velkou část kašperského panství a nakonec v roce 1617 i hrad Kašperk. Z této doby také pochází nové jméno města - Kašperské Hory. Bylo to už ale paradoxně v době, kdy těžba zlata začala pomalu klesat. Po třicetileté válce se již nepodařilo doly plně obnovit a v roce 1777 byla těžba zcela zastavena. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavilo ani 19. století kdy se tu začal rozvíjet průmysl dřevařský, zejména sirkařství. Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Proto je historické jádro městskou památkovou zónou Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí stojí renesanční radnice z roku 1597, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Další stavbou na náměstí je gotický farní kostel sv. Markéty ze 14.století, barokně přestavěný po požáru v 18.století. Další sakrální památkou gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem roku 1330. Na jižním okraji městečka stojí ještě novorománský kostel Panny Marie Sněžné z let 1850 - 1867. Byl postaven, aby odlehčil kostelu svaté Markéty při hojně navštěvovaných srpnových poutích. V jednom z domů na náměstí sídlí Muzeum Šumavy s přírodovědnými a historickými expozicemi věnovanými přírodě Šumavy, dolování zlata, sklářství, sirkařství atd. Díky své poloze jsou Kašperské hory branou do Šumavy. Jsou často vyhledávaným cílem vyznavačů letních i zimních sportů. Kterým je k dispozici lyžařský areál s několika vleky a umělým osvětlením, dětský vlek, umělé osvětlení a běžkařské dráhy.