Do dnešní doby se dochoval starý židovský hřbitov mezi ulicemi U Střelnice a Roháče z Dubé. Hřbitov byl založen za městskými hradbami někdy okolo roku 1479. Kolem roku 1758 byl rozšířen a užíván až do roku 1905, následně byl založen nový židovský hřbitov v blízkosti městského hřbitova. Za druhé světové války byl jako mnoho jiných židovských památek zdevastován nacisty. Část náhrobků byla dokonce použita na zayspání říčního ramene říčky Ploučnice. Zdejší hřbitov je typický pro pohřbívání ve vrstvách. Dnes na ploše ohrazené opravenou zdí se nachází zhruba 140 náhrobků. Nejpozoruhodnějším náhrobkem je žulový ve tvaru černého jehlanu, označující místo odpočinku rabína a dalších 31 obětí pogromu v roce 1745. Hřbitov je uzamčen. Nový židovský hřbitov nacházející se v blízkosti městského hřbitova založený v roce 1905 byl užíván až do druhé světové války. V roce 1983 byl bohužel zlikvidován a to bez náhrady i včetně novorománské obřadní síně. Na jeho místě byla vybudována škola.

Liboc náležela břevnovskému klášteru a nejstarší zpráva se také dochovala v jeho zakládací listině. Nejznámějším místem této části Prahy je obora Hvězda, založená králem Ferdinandem I., a letohrádek, který zde nechal v letech 1555 – 1556 postavit jeho syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský. 8.11.1620 se poblíž odehrála bitva, ve které byly české stavy poraženy a země se tak dostala na tři sta let do Habsburské nadvlády. V 16. století zdejší voda pomocí vodovodu zásobovala Pražský hrad. V 19. století vznikla v těsném sousedství nová osada zvaná Horní Liboc. Pro původní ves se užíval název Dolní Liboc. Dnešní Liboc byla připojena k Praze v roce 1922. Název obce je odvozen od jména Libota, které vyjadřuje výraz milý, libý, přívětivý.

Karlovy Vary nabízejí svým hostům pro zpestření jejich lázeňského pobytu hned čtyři rozhledny. Všechno jsou to originální stavby a těší se velké oblibě. Nejstarší z nich je Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.). Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou umu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. Rozhledna je volně přístupná. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.

Hvězdárna Kleť se nachází jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, poblíž Českého Krumlova. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Hvězdárna Kleť, je pobočka českobudějovické hvězdárny. Kleť, jako místo budoucí hvězdárny, byla zvolena pro své jedinečné klimatické podmínky, které amatérští astronomové využívali již v minulosti. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť světoznámou hlavně díky svému výzkumu planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Za vše hovoří tato statistika: dnes je celosvětově očíslováno více než 160.000 planetek. Z toho 878 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť (údaj k říjnu 2007). Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Na Kleti se pořádají prohlídky v rámci nichž se návštěvník seznámí s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédne si expozici astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť. Jsou na nich komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, a galaxie. Za slunečného počasí shlédne v projekci sluneční skvrny, a uvidí největší čočkový dalekohled v ČR. Na Kleti je možno také navštívit naší nejstarší kamennou rozhlednu.