Zámek Velké Opatovice najdeme přímo ve stejnojmenném městě 16 km od Moravské Třebové. Historie zámku Ve 14. století zde byly vybudovány 2 tvrze - horní a dolní. Na místě horní vznikl dnešní zámek, v místech dolní tvrze dnes stojí dům č. 71. Počátkem 18. století přebudovali Věžníkové tvrz v nevelký barokní zámek a v místech vodních příkopů zřídili park, v polovině století jej Salm-Neuburkové přestavěli v rozsáhlou pozdně barokní přízemní stavbu. Původní stavba byla pojata do jižního křídla. Od roku 1797 náležely Velké Opatovice rodu Herberštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Další úpravy zámku byly provedeny v letech 1908 - 1911 (byla také přistavěna secesní věž a vybudováno mansardové patro). Po roce 1945 sloužil zámek obecním účelům. V roce 1978 část zámku vyhořela a byl zbořen spojovací trakt. Od této doby byly v zámku situovány různé obecní instituce jako muzeum, kino, fitcentrum, restaurace nebo internát. Od roku 1989 se započali projektové práce na postavení moderního kulturního domu na místě vyhořelého traktu zámku. Jednalo se o dílo architekta Zdeňka Fránka, který navrhl elegantní organickou budovu s eliptickým sálem, jakoby odkazovala k Santiniovským stavbám v okolí (Jaroměřice, Jesenec, Křenov). Stavba nebyla dokončena, zaujme však milovníky současné architektury. V současné době sídlí na zámku především městský úřad a městské muzeum. Návštěva části zámku, kde je umístněn městský úřad, je možná v úředních hodinách, muzeum jenom po předchozí dohodě. Expozice zahrnuje dějiny města, historicko-vlastivědné sbírky, šamotové zboží zdejší továrny a pamětní síň akademického malíře Karla Otáhala, který žil ve Velkých Opatovicích 30 let. Dispozice zámku Zámek dnes tvoří 2 bloky: přední, východní část je přízemní a má půdorys písmene L, nad vstupem je umístněna deska s erby a nápisem o stavbě. S touto částí souvisí pavilón, který tvoříval konec spojovacího křídla. Zadní západní trakt je obdélníkový, má mansardové patro a pojí se k němu secesní věž. V místech středního traktu jsou dnes patrny jen základové zdi. Zámek obklopuje cenný park s mohutnými stromy, rybníčkem a sochou Bedřicha Smetany od K. Otáhala.  Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete Muzeum Boskovicka, výstavu Historické zemědělské stroje, synagogu a židovské město. Za návštěvu stojí zámek Černá Hora, zámek Šebetov, zřícenina hradu Rychvald, zámek Letovice, renesanční zámek Lysice nebo zřícenina hradu Nový Hrad. Podívat se můžete i na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Letovicích.

Dominantou města je pozdně gotický katedrální chrám sv. Barbory, který je společně s historickým jádrem města a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Byl založen již roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře. Za husitských válek byla stavba přerušena, a to až do roku 1482, kdy se stavby ujal další slavný stavitel Matěj Rejsek. Když poklesla těžba stříbra byl v roce 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Roku 1626 byl chrám předán do správy jezuitům a částečně přestavěn v barokním slohu. Poté zůstal více než 300 let nedokončen. Až v období let 1884 – 1905 byl chrám dostavěn do podoby, ve které ho můžou návštěvníci vidět dnes. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou.

Radnice v Semilech.

Přestože v Nové Cerekvi, v obci 8 km západně od Pelhřimova, nebylo příliš početné židovské osídlení,  byla zde vystavěna pozoruhodná synagoga, která se dochovala do dnešních dnů. Stojí v Rubešově ulici v severní části městečka a roku 1855 nahradila starší dřevěnou synagogu. Stavitel Štěpán Walser pro ní zvolil v středoevropském prostoru nezvyklý novorománský sloh s maurskými prvky na půdorysu obdélníka s pětibokou východní apsidou. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Devastace synagogy nastala během 2. světové války, kdy německá armáda zlikvidovala vnitřní zařízení. Po odsunu Židů do koncentračních táborů v r. 1942 byl jejich majetek uložen v synagoze. Až do roku 1989 sloužila synagoga jako sklad surovin Spojených kartáčoven Pelhřimov. Do poloviny 90. let se zde vystřídalo několik majitelů. Když v roce 1998 byla prodána zpět Židovské obci v Praze, začala být postupně opravována. Mohutná jednolodní stavba se štítem a širokými rizalitovými věžicemi dominuje širokému okolí a slouží ke kulturním účelům.