

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Metropolitan Jazz Club Hudební klub nabízející večery v rytmu jazzu, dixie, swingu či latiny.
Doporučujeme
Zřícenina hradu Valečov Rozsáhlé zříceniny zajímavého skalního hradu Valečov jsou jednou z dominant západní části Českého ráje. Jeho charakteristická silueta na pískovcových skalách u obce Boseň náleží k dominantám okolí Mužského. Valečov je spíše výjimkou mezi názvy hradů v Českém ráji, neboť většina tehdejších hradů nese název německý.
Páni na Valečově
Přesná doba založení hradu není známa. První písemné zprávy o jeho majitelích jsou z let 1316 – 1318, takže pravděpodobně jeho zakladateli byli místní šlechtici, kteří jméno hradu užívali ve svém predikátu. Hrad byl v té době pravděpodobně jen dřevěný a z části vytesaný do skály. Nejznámější příslušníky tohoto rodu představují Bernard a Bartoš z Valečova, významní husitští hejtmané a přátelé Jana Žižky z Trocnova. Nejkritičtější okamžiky přišly pro Valečov roku 1439. Tehdy se jej lstí a zradou zmocnil Jindřich z Vartemberka a Valečov byl vypálen.
Valečov byl v rozvalinách až do pol. 15. stol., kdy jej Vaněk z Valečova, královský úředník Jiřího z Poděbrad, znovu vybudoval a řádně opevnil. V té doby bylo také vybudované podhradí s kamennými hradbami a hospodářskými budovami. Předhradí sloužilo jako zimoviště vojska. Páni z Valečova zde sídlili až do vymření rodu v roce 1481 a poté hrad rychle střídal majitele. V 16. století byl hrad dokonce rozdělen mezi dva majitele. Bylo to po smrti Jiřího Vančury z Řehnic, kdy bylo panství i hrad rozděleno mezi jeho syny Hynka a Zikmunda. Rozdělením vznikly z kdysi celistvého hradního komplexu dvě torza s podstatně menší možností využití. Palácové jádro ztratilo svůj pevnostní charakter a hrad sloužil jako přechodné sídlo panstva a sídlo správy obou částí panství.
Tento stav trval i za dalších majitelů Kapounů ze Svojkova, jímž hrad roku 1622 císař zkonfiskoval. Tímto aktem Valečov ztratil rezidenční funkci, známý vojevůdce Albrecht z Valdštejna ho pak připojil k nedalekému Mnichovu Hradišti. Poté hrad pustl a sloužil jako obydlí chudiny a zdroj levného stavebního materiálu. Poslední obyvatelé skalních bytů na Valečově se museli vystěhovat na základě nařízení c. k. okresního hejtmanství v Mnichově Hradišti z 5. října 1892.
Největší skalní hrad
Pro stavbu hradu bylo výhodně využito přírodní konfigurace pískovcových skalních útvarů. Kromě jádra a dvou předhradí k němu náležela ještě zvláštní, rozsáhlá opevněná část s množstvím obytných objektů, z velké části vytesaných v měkké skále. Tyto pukliny sloužily také jako pomocné prostory - vinné, pivní a chlební sklepy, kuchyně a komunikace. Valečov s tak představuje nejrozsáhlejší a nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách, doplněný i o zděnou zástavbu. Jeho jádro, přes nesporné ovlivnění jedinečnou terénní situací, zjevně navazuje na hrady s palácem jako hlavní obrannou a obytnou stavbou.
Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje a jeho návštěvu lze spojit s nedalekým zámkem Mnichovo Hradiště či s dalším velmi zajímavým skalním hradem Drábské Světničky.
Ubytování jistě najdete v Mnichově Hradišti.
Doporučujeme
Památník bratří Mrštíků
V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo.
Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště.
Doporučujeme
Orlí kašna Orlí kašna je umístěna pod tereziánskám balkónem u vstupu do Starého královského paláce. Byla vytesána v roce 1664 kameníkem Franceskemde Torre podle návrhu architekta Carratiho. Je zde patrná původní úroveň terénu III. nádvoří.