Raně barokní zámek Chotěboř s prvky italské architektury stojí ve stejnojmenném městě, 14 km od Havlíčkova Brodu. Historie zámku Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz, která byla pravděpodobně zničena požárem z roku 1692. Nový majitel Vilém Leopold Kinský se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo. Stavba proběhla převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím. Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra v neorenesančním stylu a vytvořen rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami. Zámek byl pak rekonstruován po požáru roku 1927. Dobřenští nechali také vybudovat rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámeckého sídla. Poslední majitelé, Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová, odešli v roce 1948 do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 byl účelově využíván, takže se nám dodnes mnoho nedochovalo z původního mobiliáře. Od roku 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v roce 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V rekonstrukci pak pokračovali i Dobřenští, kterým byl zámek po roce 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se sídlo opět stalo kulturním centrem města. Zámecké expozice Na zámku je umístněna historicko-vlastivědná expozice Chotěboř náš domov, která podává výklad o historickém vývoji města do roku 1945, dále expozice Osobnosti Chotěboře návštěvníky seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi města a expozice Okresní hejtmanství Chotěboř prezentuje region bývalého Okresního hejtmanství se zaměřením k historii jednotlivých obcí. K sídlu náleží také zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která se zachovala v původním stavu s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století a překrásný anglický park v chráněné krajinné oblasti v povodí řeky Doubravy, kde je možné relaxovat po přehlídce muzea. Tipy na výlet Nedaleko Chotěboře najdete geomorfologický útvar Čertův stolek. Pokud se vydáte do Havlíčkova Brodu, je zde k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, galerie výtvarného umění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, stará radnice nebo nová radnice. Dalším cílem výletu se může kupříkladu stát kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové.  Ubytování najdete v Havlíčkově Brodě.

Palác pochází ze 16. století, kdy byl postaven rodinou Gryspekových. V letech 1562 – 1564 byl přestavěn pro potřeby pražských arcibiskupů stavitelem O. Aostalisem. V roce 1599 byla budova rozšířena a v letech 1669 – 1674 byla architektem J.B. Mathyem upravena do barokního slohu. Další významnější přestavbu palác prodělal v letech 1722 – 1725, kdy byla stavitelem P.I. Bayerem rozšířena jeho zadní část. Průčelí paláce vytvořil v letech 1763 – 1764 J.J. Vicher. Autory plastik jsou I. Platzer a T. Seidana. V současnosti palác slouří jako sídlo katolické církve. Sousedem Šternberského paláce je palác Arcibiskupský. Na jeho místě stávalo v minulosti několik gotických domů. Jeden z nich patřil svatovítské kapitule. Právě tady si vybudoval honosnou renensanční rezidenci důvěrník císaře Ferdinanda I. Florián Gryspek z Gryspachu. V roce 1562 jej koupil císař Ferdinand I. pro prvního pražského arcibiskupa, který byl po husitských válkách ustanoven, Antonína Bruse z Mohelnice. Poté co se stal palác sídlem pražského arcibiskupství byla provedena jeho přestavba. Další důkladná přestavba na barokní podobu proběhla v letech 1675-79 arch. Jeanem Baptistou Matehyem. Z této doby se dochoval hlavní mramorový portál. Po zasypání příkopu mezi palácem a Pražským hradem došlo k další přestavbě paláce. Okázalé běložluté rokokové průčelí navrhl v roce 1760 arch. Jan Josef Wirch pro arcibiskupa Antonína Příchovského, jehož znak se hrdě tyčí nad původním portálem ze 17. století. Wirch změnil i výškové a šířkové poměry stavby. V roce 1934 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Byl zjištěn velký stupeň sešlosti některých částí stavby. V zadním traktu paláce bylo zdivo tak špatné, že ho muselo být asi 16 m2 vybouráno a znovu vyzděno. Celá oprava trvala 5 měsíců a přišla arcibiskupství na 250.000 Kč. Venkovní omítky paláce byly opravovány rovněž v letech 1988-89 a to včetně štukové výzdoby. Tisk vychvaloval na tehdejší poměry nezvyklou rychlost. Obdiv byl o to větší, že parta opavských řemeslníků měla pouze sedm členů, jejichž průměrný věk se blížil sedmdesátce. Nejstaršímu mistru štukatérovy chyběl rok do osmdesátky. Rychlost práce nebyla v žádném případě na úkor kvality. Přesto však v polovině 90. let bylo zjištěno to, co bylo dávno známo. Palác se dostal po statické stránce do katastrofálního stavu. Část budovy stojí na zásypu příkopu. Do havarijního stavu se dostaly stropy, obvodový plášť včetně průčelí. Puklinu ve své klenbě měla i kaple sv. Jana Křtitele. Byly vyslovovány obavy, že by stačilo nízko letící letadlo a akustický jev by mohl způsobit katastrofu. Kolaudce zrekonstruovaného paláce se konala v listopadu 1997. Čtyři křídla paláce uzavírají obdélníkové nádvoří, které je rozpůleno sloupovým mostem. Jeho atiku zdobí putti, držící kandelábry. V interiéru, který je nepřístupný, jsou obytné místnosti arcibiskupa, domácí kaple, kanceláře a reprezentační sály. Palácová kaple sv. Jana Křtitele pochází z 2. pol. 16. století. Renesenační strop je ozdoben malbami z jeho života. Jídelnu zdobí portrétní galérie pražských arcibiskupů. Cenný mobiliář je obohacen souborem 8 gobelínů, zobrazující exotické motivy na námět Nová Indie. Dne 21.4.1990 zde při své první návštěvě přenocoval papež Jan Pavel II. a ve zdejší kapli strávil jistý čas na modlitbách.  

U Hořického Chlumu stojí rozhledny dvě. Ta starší je zároveň památníkem. Jde o známou Masarykovu věž samostatnosti u Hořic. Byla postavena v radostných dobách po nabytí samostatnosti a základní kámen byl položen roku 1924 za přítomnosti T.G. Masaryka. Prvotní plány byly velkolepé, mělo jít o 40 metrů vysokou věž, ale brzy se ukázaly, že finanční prostředky Hořovických dovolí jen skromnější stavbu. Základna památníků byla dokončena podle původních plánů architekta Františka Blažka. Je to nádherné průčelí, se šesti reliéfy, znázorňujícími boj legionářů za československou samostatnost. Ovšem samotnou věž se podařilo dokončit jen do výšky 25 metrů a tak ji dlouhá léta chránila jen provizorní střecha, kterou později nahradila hvězdářská kupole. Veřejnosti byla stavba otevřena až roku 1938. V průběhu 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Zájem o památník upadal a za socialismu byl objekt přejmenován na Památník odboje. Své původní jméno získal zpět po roce 1989, kdy byl částečně opraven a znovu začal být více navštěvován.

Klatovský židovský hřbitov se nachází naproti městskému hřbitovu při ulici Čejkovská. Byl založen v roce 1871 a na jeho dnešní ploše 2.882 m2 se nachází 436 náhrobků, převážně novodobých. Hřbitov je uzamčen.