Nemocnice Na Bulovce byla budována od roku 1909, kdy zde byl postaven první, infekční pavilón. K největšímu rozvoji došlo v letech 1927 – 1936. Podle projektu J. Rosolka, V. Martínka, M. Petrů a K. Roštíka byla postavena většina budov dnešního nemocničního areálu. K dalšímu významnějšímu rozvoji došlo v 80. letech 20. století. Naši pouť zakončíme u nemocnice na Bulovce. Areál je směsicí staveb budovaných postupně od roku 1908, které nesou znaky prakticky všech vývojových typů české architektury 20. století. Za druhé světové války zažila nemocnice mimořádně těžké chvíle, když v chirurgickém pavilonu zemřel 4.6.1942 na následky atentátu pod Bulovkou zastupující říšský protektor a generál SS policie Reinhard Heydrich. V místě atentátu cestující tramvaje, která právě jela kolem, pomalu začali probírat z šoku. Mladá blondýnka v raněném poznala Heydricha a ujala se shánění odvozu do nemocnice. Jeden z pasažérů, policista mimo službu, zastavil přijíždějící pekařskou dodávku. Řidič se však zdráhal mít se situací cokoliv společného. Heydrich dál ležel na kapotě svého vozu. Někdo z přítomných proto zastavil další auto – dodávku přepravující leštidlo na podlahy. Bylo krátce po jedenácté když raněného dovezli do nemocnice na Bulovce. Haydrich požadoval chirurga z Berlína, nakonec dospěl ke kompromisu, že se jí zúčastní přední nacistický specialista profesor Holbaum z německé kliniky v Praze. Gestapo dostalo zprávu krátce před polednem. Případ byl oznámen Karlu Hermannu Frankovi, který na Bulovku dorazil krátce před prezidentem Háchou. Příslušníci SS přemístili z oddělení chirurgie veškeré pacienty a jako ochranu proti odstřelovačům nechali zabílit všechna okna. Na střeše nemocnice instalovaly kulomety a u všech nemocničních vchodů rozmístily hlídky SS. Krátce po poledni se dostala zpráva k Hitlerovy. Ve 12.30 telefonoval na Bulovku a pověřil zprávou Franka. Příkře odsoudil Heydrichovu nedbalost a hazard a neprodleně zaslal pancéřový automobil. Za dopadení pachatelů byla vypsána odměna 1.000.000 říšských marek. Několik dní po operaci se však Heydrichův stav výrazně zhoršil. Objevil se zánět podbřišnice a v rychlém sledu otrava krve. K zástavě otravy krve použil chirurg SS rannou verzi sulfonamidu. Tento přípravek však nedosahoval ani zdaleka takové účinnosti jako nacistům dosud nedostupný penicilin. Ve 4 hodiny 30 minut časně zrána 4.6.1942 Heydrich zemřel.

Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové. Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.

Na zříceninu hradu Zbirohy poutníku následuj 2 km dlouhou modrou turistickou značku vedoucí z vlakového nádraží v Malé Skále. Hrad, ten kdysi pevný, stával vysoko nad zákrutou řeky Jizery. Historie hradu Hrad byl založen ve druhé polovině 14. století rodem Vartemberků. Život hradu však neměl dlouhého trvání. Poprvé byl dobyt královským vojskem roku 1390, kdy jej vlastnil odbojný šlechtic Markvart z Vartemberka, který porušoval zemský mír. Následně hrad připadl královské koruně a nemáme o něm mnoho zpráv. V průběhu husitských bouří hrad vlastnil Ota z Bergova, pán na nedalekých Troskách. Když husitské nepokoje utichly, zmocnili se hradu lapkové, a protože svými výboji ohrožovali přilehlou krajinu, byl hrad okolními pány roku 1442 (nebo 1447) dobyt a definitivně pobořen. Roku 1458 se již připomíná jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu plně využila příznivý terén. Hradní jádro tvořil především podsklepený palác tvaru písmene L. Před hradním jádrem stála, na skále oddělené od hradního jádra příkopem, věž, dnes zvaná Kazatelnice, která byla pravděpodobně obytná. Hrad Zbirohy byl stavěn v souladu s dobovými tendencemi již jako pohodlné komfortní sídlo, které však muselo být v důsledku dobytí roku 1390 dodatečně více opevněno. Do dnešních dnů se nám dochovaly trosky paláce (včetně sklepů) a opevnění jádra, na nádvoří před palácem je vyzděná cisterna a zbytky věže Kazatelny. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko Malé Skály najdete zříceninu hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Vranov - Pantheon, sklaní hrad Drábovna nebo zámek Malá Skála. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Rozhlédnout po okolí se můžete z rozhledny na Kopanině.   Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově. M.K.

Renesanční zámek Lysice u Brna se nachází ve stejnojmenné obci, v Jihomoravském kraji, okres Blansko. První písemná zmínka o obci je z roku 1308, v souvislosti s Heraltem z Lysic a Kunštátu. Pánové z Kunštátu drželi Lysice až do roku 1514, pak sídlo střídalo majitele. Historie zámku Dnešnímu zámku Lysice předcházela tvrz z 15. století, která úzce souvisela s blízkým hradem Rychvaldem, přestavěná v první polovině 17. stol. na renesanční zámek. Ten pak v průběhu staletí střídal velmi často majitele, kteří se podíleli na jeho stavební úpravě. Po roce 1730 získal zámek vrcholně barokní podobu. Zámek pak byl ve 30. letech 19. stol. upraven místním stavitelem F. Vašíčkem. Vzniklo tak půvabné sídlo s unikátním krytým ochozem na sloupové pergole uzavírající východní díl zahrady. Zámecké interiéry Interiéry zámku nám nabízejí atmosféru šlechtického sídla 19. stol. Barokní a rokokový mobiliář doplňují sbírky českého skla a orientálních uměleckých předmětů. Expozici doplňuje také sbírka zbraní evropského původu, dále ucelená kolekce japonských zbraní a v druhém patře soubor ručně malovaných střeleckých terčů. Nejkrásnější ze tří zámeckých knihoven je věnována známé rakouské spisovatelce Marii Ebner von Eschenbach. K prohlídce zámku patří také unikátní zahrada, jejíž součástí je návštěva oranžerie a zámeckého zahradnictví z 2. poloviny 19. stol. Při prohlídce zámecké zahrady je možno nahlédnout do fíkovny a zahradního kasina. Zámecké divadlo V červnu 2005 byla otevřena výstava věnovaná lysickému zámeckému divadlu. To se původně nacházelo v severním křídle hlavní zámecké budovy od roku 1790 až do roku 1902, kdy bylo zničeno požárem. Originály her se podařilo zachránit díky uložení v zámecké knihovně, z nichž některé kromě klasiků byly tvorbou majitele zámku či jeho přátel. Oni sami v nich také hráli. Nechybí ani návrhy scénografie, kulis, původní loutkové divadlo, zvláště cenné jsou papírové dioráma kolem z roku 1730 či tzv. Aušpurské vystřihovánky z počátku 18. stol. Nechybí ani dobové fotografie herců v divadelních kostýmech. Celá výstava autorky PhDr. Jitky Sedlářové dokazuje více jak stoletou existenci jednoho z nejpozoruhodnějších zámeckých divadel na Moravě. Tipy na výlet V nedalekých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje. Dále vás čeká Muzeum Boskovicka, zřícenina hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagoga. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Kunštát nebo zříceninu hradu Nový Hrad. V okolí jsou i velké vodní plochy, jako vodní nádrž Boskovice. Rozhledna Malý Chlum vám ukáže kraj jako na dlani a za návštěvu stojí i větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.