Další zastávkou po památkách, které byly poctěny zapsáním do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsou zahrady a zámek biskupské rezidence v Kroměříži. Hanácké Atény - centrum kultury a vzdělanosti Kroměříž byla původně tržní osadou na křižovatce obchodních cest. Její vznik a vývoj je spojen s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale vždy bylo obnoveno. Předělem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, které vyneslo Kroměříž na vrchol kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů zejména pro své dvě perly – zámecké zahrady a Arcibiskupský zámek. Arcibiskupsklý zámek - rokokové interiéry Místo, kde stojí Kroměřížská zámek v nynější podobě, má velmi bohatou historii. Již v době Velkomoravské říše se zde nacházelo hradisko, na jehož místě byl ve 13. století vybudován gotický hrad. Na začátku 16. století byl hrad přestavěn v renesančním stylu a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. Během Třicetileté války byl hrad poničen Švédy a znovu vybudován v zámek, který byl později přestavěn do barokní podoby. Interiéry zámku jsou bohatě vyzdobeny a je zde k vidění množství původního dobového zařízení a sbírek. Za povšimnutí stojí trůnní sál, sněmovní sál, manský sál, ale i lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazová díla, z nichž některé dosahují světového významu. Svými pracemi jsou zde zastoupeni například Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Zámecké zahrady Na zámek navazují dvě krásné zahrady, Podzámecká a Květná. Podzámecká zahrada byla původně jakousi zelinářskou a květinovou zahradou, která měla být zdrojem zeleniny pro zámek. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě a stala se přirozeným pokračováním zámku. V 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 64 hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavilon a Maxův dvůr. Geometricky pravidelná je Květná zahrada vybudovaná po vzoru renesančních zahrad v polovině 17.století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována velkolepá kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metry. Zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů se také pyšní Lví kašnou, kašnou Tritonů a voliérou. Kroměřížské zahrady jsou právem řazeny mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě.

Středověký gotický hrad Kost je jedním z nejzachovalejších a nejnavštěvovanějších hradů v Čechách. Jeho atraktivitu umocňuje fakt, že leží v překrásné oblasti Českého ráje, ukryt v lesích, při styku tří údolí – Plakánek, Prokopské údolí a údolí Černého rybníka. Je tedy netradičně vystavěn proti všem zvyklostem nikoliv na kopci ale v údolí, na pískovcovém ostrohu a díky lesům není z volné krajiny viditelný. Nedaleko něj je město Sobotka. Hrad pevný jako kost Hrad založil patrně Beneš z Vartemberka před rokem 1349. Po roce 1370 byl Petrem z Vartemberka radikálně přestavěn. Majitelé hradu se v dalších letech rychle střídali a jejich výčet je přehlídkou významných šlechtických rodů. Někteří z nich se zapsali i do podoby hradu. Po r. 1414 se Kost stala majetkem Mikuláše Zajíce z Házmburka, na konci 15. století si Kost do výčtu svého majetku mohli zapsat Šelmberkové. Jimi byl zbudován tzv. šelmberský palác. Po roce 1524 hrad drželi Biberštejnové, kteří ho rozšířili a renesančně přestavěli. Za Lobkoviců okolo přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století vznikla celá jižní část dnešního areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. V letech 1632-1634 se Kost stala majetkem Albrechta z Valdštejna, který se chystal na velkorysou přestavbu, ale po jeho zavraždění roku 1634 v Chebu už k ní nedošlo. Kost byla stejně jako všechen jeho další majetek zkonfiskována. Hrad postupně ztrácel svou sídelní funkci a stal se hospodářským objektem. Po požáru roku 1635 přešel do majetku Černínů. Po dalším požáru koncem 17. století upravili Černínové velký sál na sýpku. Ještě v 19. století byl hrad chápan jako vojenský a obranný objekt. Roku 1866 pruská rozvědka pořídila jeho fotografie, patrně nejstarší dochované fotografie českého hradu. V té době už, ale měla Kost jiného majitele. Byli jím Netoličtí z Mitrovic. V roce 1872 po dědických sporech mezi potomky sester Evžena Vratislava Netolického Kost připadla rodině Kinských dal Borgo z Pisy, která jej vlastní dodnes. Bílá věž, sbírka zbraní a černá kuchyně Jak hrad vypadal ve svých počátcích, víme jen nedostatečně. Původně se do hradu vcházelo nejspíše od severu a jediným nesporným pozůstatkem jeho prvé fáze je čtverhraná obytná věž s okoseným nárožím v severozápadním nároží jádra, vystavěná z pískovcových kvádrů menších rozměrů. Při přestavbě v poslední třetině 14. století, provedené ze štuk, byl prostor přístupu k hradu odlámán a nový vytvořen. Byl veden spirálově okolo nyní samostatné skály, na níž se vypíná dominanta stavby, jíž je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá, lichoběžníkového půdorysu. Právě tato věž je největší zajímavostí hradu. Nepravidelný půdorys věží použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu. Z předhradí je možné z jednoho místa spatřit všechny čtyři rohy věže naráz. Hledání tohoto místa je velmi oblíbená činnost četných návštěvníků hradu. Návštěvníky jistě také zaujmou zbraně ze 17. až 19. století a černá kuchyně. Součástí prohlídky jsou dva okruhy. První se věnuje rodu Kinských v Čechách, návštěvníci mohou vidět rodinné portréty. Druhý okruh, nazvaný mučírna, se zabývá trestním právem v 16. až 18. století. Hradu, jeho okolí a historii se věnoval historik Josef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství. Roku 1964 byla nastěhována na Kost galerie starých obrazů jako pobočka Národní galerie v Praze. Tipy na výlet Na výlet do okolí vás může zlákat celá řada památek, jako například zřícenina hradu Hynšta, zámek Humprecht v Sobotce, pseudobarokní zámek Mladějov nebo zříceninu hradu Trosky. Ubytovat se můžete v nedalekých Libošovicích.

Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

Zhruba 4,5 km severozápadně od Oseka stojí od roku 2005 na vrchu Vlčí hora (890 m.n.m.) 40 m vysoký kovový tubus telekomunikační věže s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m. Volně přístupná plošina poskytuje kruhový výhled do okolí Krušných hor.