Kostel sv. Bartoloměje, Trhový Štěpánov, okres Benešov.

Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.

Vstupní brána na Pražský hrad z hradčanského náměstí je součástí rokokového mřížový z dob Marie Terezie. Nad vraty je kovaný oblouk, částečně zlacený, s královskou korunou. Po stranách jsou pilíře se sochami gigantů. U každého z pilířů po stranách brány stojí příslušník Hradní stráže.

Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo založeno v roce 1998 při Muzeu umění Olomouc. Jedná se o muzeum evropského významu a jediné svého druhu v ČR pro duchovní výtvarnou kulturu 12. až 18. století. Slavnostní otevření proběhlo 1. června 2006 a výstavní prostory nalezlo v rekonstruované národní kulturní památce Přemyslovského hradu (kapitulní děkanství, věž s kaplí sv. Barbory a románský biskupský palác). Takže nejen samotné sbírky, ale i expoziční prostor je sám o sobě zážitkem a zároveň i dokladem bohaté duchovní historie naší země. Zde se doslova psaly dějiny. Zde byl zavražděn roku 1306 poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Od r. 1034 zde bylo sídlo moravských přemyslovských knížat. Biskupské sídlo bylo v r. 1141 přeneseno Jindřichem Zdíkem ke kostelu sv. Václava, v jehož sousedství vystavěl románský palác. Po částečné zkáze ze třicetileté války byl někdejší hradní areál upraven v barokním duchu. V jeho reprezentačních komnatách pobývala řada významných osobností – v roce 1767 například mladý W. A. Mozart s rodinou. Celý areál někdejšího Přemyslovského hradu je od roku 1995 národní kulturní památkou, která byla od roku 1999 postupně pro potřeby muzea rekonstruována. Muzeum využívá severní část někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr.Vedle prohlídky podstatné části stavebních pozůstatků Olomouckého hradu nabízí Arcidiecézní muzeum svým návštěvníkům stálou expozici výtvarné kultury olomoucké arcidiecéze, která na 1 100 m2 výstavní plochy postihuje vývoj v průběhu celého uplynulého tisíciletí, čtyři sály na ploše 360 m2, určené pro krátkodobé výstavy, prostory pro lektorskou činnost, víceúčelový sál Mozarteum pro 120 diváků i muzejní kavárnu s vinárnou a s možností posezení v působivém prostředí čestného nádvoří kapitulního děkanství. Stálá expozice představuje v 16 sálech přes 300 děl od románského slohu po baroko včetně slavné Šternberské madony či kočáru biskupa Troyera.