Šternberský palác na Hradčanech je jedním z nejvelkolepějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Nechal si jej vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. V poválečných letech se palác stal majetkem Národní galerie. Ta jej adaptovala na expoziční prostory a umístila sem své sbírky. V současnosti zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie - Evropské umění od antiky po baroko. Popis expozice Období antického Řecka a Říma Antickým památkám patří úvod expozice v prvním patře. K dalším cenným exponátům  prvního patra patří slavná estenská kolekce italského umění 14. - 16. století. Ta v sobě zahrnuje jak díla starších toskánskýchmistrů (B. Daddi, Lorenzo Monaco), tak práce benátské školy (dílna Vivariniů) a mistrovské ukázky florentského manýrismu (A. Bronzino, A. Allori). Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí monumentální oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady z tvorby většiny významných center Středomoří a východní Evropy. Italští, španělští, francouzští a nizozemští mistři 16. – 18. století Krásu a teatrálnost barokních umělců můžeme obdivovat ve druhém patře Šternberského paláce. Návštěvníci se mohou těšit na ta nejslavnější jména evropského malířství, mezi nimi Tintoretto, Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Významnému sběrateli a mecenáši Národní galerie Josefu Hoserovi je věnován samostatný kabinet instalovaný ve stylu první poloviny 19. Století. Německé a rakouské umění 16. – 18. století Přízemí paláce je věnováno autorům jako jsou např. Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Zde mohou návštěvníci spatřit také jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a do Prahy se dostala zásluhou císaře Rudolfa II. Expozici doplňují komorní soubory dobového uměleckého řemesla a drobné plastiky. S kreslířským a grafickým uměním minulých staletí se návštěvník setká v grafickém kabinetu v přízemí paláce. Výstavní sály opět zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.

Kulturní centrum Kaštan, nabízí vedle hudebních a divadelních představení i pravidelné filmové večery.

Židovské osídlení se v Luži, okres Chrudim, datuje od druhé poloviny 16. století. Tehdy vzniklo ghetto, které existovalo až do nacistické okupace. Většina židovských domů stojí do současnosti, stejně jako synagoga v Jeronýmově ulici, která byla postavena v roce 1780 v barokním slohu. Nahradila starší modlitebnu, která v Luži stála už od roku 1612. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, následně jako sklad a později jako sušárna surových kůží. To synagoze paradoxně pomohlo, protože přítomnost dezinfekčních prostředků přispěla k zachování dřevěných interiérů a dokonce se dochovala unikátní středová zděná bima (pódium nebo řečniště). V budově se dochovala vedle kamenné ženské galerie i velká část mobiliáře, kované svícny, lustr, svatostánek, unikátní textilie, množství fragmentů starých tisků a rukopisů. Dnes slouží synagoga kulturním účelům.

Střední odborné učiliště na Trhanovském náměstí.