Opevnění města začalo být budováno po roce 1259, v té době se stala Kadaň královským městem. Dochované hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století, další pásy pak byly doplněny v době pozdní gotiky. Hradební okruh, který obepínal město i s předhradím musel ustoupit rostoucímu městu a nedochoval se tak. V prostorech parkánu vznikly pěší vycházkové okruhy doplněné místy menšími restauračními podniky.Dokladem výstavby opevnění v pozdní gotice je dochovaná bašta. Třípodlažní objekt, podkovovitého půdorysu s obvodovým zdivem silným až 4 m. V roce 1997 byla rekontruována.

I Františkovy Lázně mají, podobně jako další západočeské lázně, své rozhledny. Stojí zde dvě a díky tomu, že město nemá žádnou výraznější vyvýšeninu, byly postaveny v rovině. Z toho plyne, že spíše než daleký výhled, plní funkci estetickou. V případě rozhledny Salingburg to platí dvojnásob. Byla totiž vystavěna mimo jiné proto, že Františkovy Lázně neměly žádnou historickou památku. Radní proto rozhodli, že bude vybudována v jednom z parků umělá romantická zřícenina, jejíž věž měla zároveň sloužit jako rozhledna. Vznikla tak v roce 1906 pseudogotická napodobenina středověkého hradu s cimbuřím a s deset metrů vysokou věží, na jejíž vyhlídkový ochoz vede 52 schodů. Její stavba byla spojena se vzpomínkovou akcí na památku první zmínky o léčivých minerálních pramenech v okolí roku 1406. Na základě toho získala zřícenina i své jméno. Minerální vodě se říkalo "Saling" a duch, který se v hrádku podle pověsti usídlil, se jmenoval "Salinger" - odtud tedy pochází německé pojmenování rozhledny, - "Salingburg". Rozhledna a blízká restaurace slouží dodnes a je častým cílem lázeňských hostů. Na věž je volný přístup, ale okolní stromy brání bohužel v lepším výhledu.

Barokní zámek Koleč se nachází ve stejnojmenné obci, 11 km severovýchodně od Kladna. Vznikl na počátku 18. stol. náhradou za renesanční tvrz. Dnes je zámek bohužel smutným příkladem devastace po roce 1989. Ale snad se začíná blýskat na lepší časy…    Historie místa Samotná ves vznikla ve 14. století kolem statku, který držel roku 1318 Vaněk z Kolče. Zřejmě velmi brzy vnikla v Kolči na dnes již neznámém místě také tvrz. Vaňkovi potomci sídlili ve vsi do počátku 15. století. Dnešní zámek nechali postavit Ubelliové v letech 1713 – 1714. V tomto období byla postavena a vysvěcena i kaple Nejsvětější trojice a založena zahrada. K výstavbě dnešního zámku došla za Libora Václava Ubellima ze Siegburgu. Poté zde sídlil jeho bratr Daniel Leopold, který vybudoval v zámecké kapli rodinnou hrobku. Ve druhé polovině 19. století se majitelem zámku stala samotná habsburská rodina a připojila jej ke svým državám kolem Zvoleněvse. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která ve své původní podobě nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Po vzniku Československa se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu a po r. 1945 připadl státnímu statku Zvoleněves. Po společenských změnách se dostal zámek do soukromých rukou a začal nezadržitelně chátrat. Dispozice zámku Vlastní zámek je patrová obdélníková budova s kratším křídlem na východní straně. Hlavní průčelí s obdélnými okny a středním trojosým rizalitem je zakončené trojúhelníkovitým štítem. Přízemí budovy je zaklenuto valeně s výsečemi. V patře jsou zbytky barokních stropů se štukovými zrcadly. V jižním sousedství zámku se rozprostírala malá okrasná zahrada s osově orientovanou branou a altánkem. Nedaleko od Zákolan můžete navštívit zbytky hradiště Budeč, zříceninu hradu Buštěhrad nebo zámek Buštěhrad ve stejnojmenném městě. Za vidění stojí i muzeum Památníku Lidice. Pokud budete chtít strávit v okolí více času, můžete se ubytovat na Kladně. I samotné Kladno má co nabídnout.

Skaryna Francisk žijící v letech 1490 – 1551 byl veliký běloruský vědec, humanista, lékař a knihtiskař. Byl vydavatelem prvního překladu Bible do běloruštiny. Bibli vytiskl při svém působení v Praze. Po návratu založil ve Vilniusu vůbec první východoevropskou tiskárnu. Na konci svého života se vrátil do Prahy, kde pravděpodobně v roce 1552 zemřel a je na neznámém místě pochován. Jeho působení dnes v Praze připomíná pamětní deska ve dvoru Klementina a památník na Brusnici.