Kostel sv. Michaela v Maršíkově byl postaven v roce 1609 na místě starší svatyně, která musela být pro špatný stav stržena. Kostelík se ve své původní podobě dochoval prakticky dodnes. Jen v roce 1757 bylo provedeno barokní cibulovité zakončení věže. V letech 1655-1657 proběhly větší opravy kostela, interiér byl vydlážděn velkými plotnami z krupníku. Další rekonstrukce proběhla na počátku 30. let 20. století, následně pak v roce 1964, 1972 a poslední v roce 2000. Kostel je podélného půdorysu s polygonálním závěrem, do střešní konstrukce vestavěnou osmibokou věží, předsíní a sakristií na severní straně. Loď kostela je 14 m dlouhá, 11,5 m široká a kněžiště má hloubku 6 m. Kostel kryje vysoká valbová střecha pokrytá šindelem. V interiéru se nachází oltář s obrazem archanděla Michaela (vysvěcen roku 1649) s novým obrazem namalovaným v roce 1670, obraz sv. Máří Magdalény v krásném vyřezávaném rámu (dar zdejšího rychtáře roku 1657). Boční oltáře Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a kazatelna jsou rokokové z let 1776-1777. Barokní část tvoří obraz Nejsvětější Trojice. Kostel má kazetový strop, v kněžišti se nachází dřevěná klenba napodobující pravou. Konají se zde pouze dvě mše do roka, jinak přístup do kostela umožní správce bydlící v jeho sousedství.

Zhruba 1 km severovýchodně od Týnce se nachází zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého. Vede sem značená cesta z obce Týnec a nebo z Klatov. Barokní patrová kaple byla postavena v roce 1730 za Maxmiliána Norberta Krakovského. Čtyřboká kaple byla orientována v ose zámku. Ještě před válkou byla krátce využívána jako rozhledna. Dnes se z kaple dochovaly jen obvodové zdi, které také podléhají „zubu času“.

Hřbitovní goticko-renesanční kostel sv. Jiří stojí při městském hřbitově v ulici Karla Krohna. Vystavěn byl v letech 1613-1616, autorem je Santini Malvazione, jehož náhrobek se nachází na soklu u průčelí chrámu. Jednolodní kostel má výstavní čtyřetážový volutový štít v průčelí. Vstupní portál byl zhotoven v duchu manýrismu. Loď kostela je zaklenuta valeně s lunetami, s hvězdovým vzorem štukových žeber půlkruhového průřezu. Kostel osvětlují vysoká okna s kružbami. Nad vchodem je renesanční kruchta s malovanou výzdobou objevenou v roce 1913. Najdeme zde znaky velvarských měšťanů a znak stavitele. Na klenbě pak malbu sv. Jiří a nad kruchtou erb císaře Matyáše.Kostel je uzavřen, bohoslužby se zde nekonají.

Dnešní palhřimovské městské divadlo bylo původně solnicí (sklad soli) vystavěná v roce 1707. V roce 1766 solnice vyhořela a sklad byl přemístěn na jiné místo. V roce 1882 vznikl fond na postavení městského divadla. Využito bylo stavby bývalé solnice přestavěné v letech 1895-1896 v neoklasicistním slohu (stavba prodloužena o šest metrů). Dnešní jednopatrová stavba má vstupní průčelí jemuž dominuje balkon na pilířích a velké okno půlkruhově zakončené. Objekt stále slouží kulturním účelům.