Na západním svahu vrchu Hůrka (498 m.n.m.) při západním okraji města stojí kostel sv. Martina. Původně opevněný kostel zde vznikl počátkem 13. století. V letech 1735-1748 prošel barokní přestavbou. Nějaký čas se stal také útočištěm obrazu Panny Marie Klatovské před zuřivými požáry. Na západní a severní straně se dochovaly zbytky původní opevnění gotického kostela.

Dolní Věstonice jsou známé především jako místo nálezu drobné plastiky, tzv. věstonické Venuše. Pochází ze starší doby kamenné, cca 24 000 let před naším letopočtem, z období tzv. gravettské kultury. V areálu obce se také nachází pozůstatek bývalého slovanského hradiště, tzv. Vysoká zahrada. Je z první poloviny 11. století, z období vlády knížete Břetislava. Na místě zvaném na Pískách bylo odkryto pohřebiště.

Blatenský vrch (1043 m) leží v Krušných horách asi 2 kilometry severovýchodně od Horní Blatné. Rozhledna na něm stojící je nejmladší a nejvýše položenou z trojice krušnohorských rozhleden Karlovarského kraje. Krásná rozhledna s armádní stopou O její vznik se zasloužil německý Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné. Ten měl v úmyslu z Horní Blatné vytvořit centrum turistiky a sportování. Jedním z kroků měla být výstavba hotelu s vyhlídkovou věží na Blatenském vrchu. Požádali proto chebského architekta Karla Matusche o vypracování projektu jehož realizace si vyžádala 30 tis. Kč. Hotel i s rozhlednou byl slavnostně otevřen na jaře roku 1913. Při této příležitosti byla rozhledna slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. Hotel nabízel prostorný taneční sál a terasu na opalování. Celý areál byl hojně navštěvovaný až do konce 40. let, kdy zde československá armáda vybudovala vzdušnou hlídku. V poválečném období připadl objekt pohraničníkům, kteří hotel tak zdevastovali, že musel být zbourán. Zůstala pouze osamocená rozhledna, která je dnes ve správě spolku na ochranu přírody. Rozhledna je 21 metrů vysoká, vystavěná z kamene a obložená dřevem. Na dvě vyhlídky vede celkem 94 schodů. Po jejich zdolání se naskýtá pěkný kruhový výhled na Krušné a Doupovské hory či na Karlovy Vary. Nejlépe se k rozhledně dostanete z obce Horní Blatná, odkud vede na vrchol naučná stezka Vlčí jáma.   Výhled   sever: německé vrcholy Krušných hor v čele s Ochsenkopfem východ: Klínovec a Božídarský Špičák jih:  Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch západ: Zaječí hora Popis cesty   Autem - přímo na vrchol se dá zajet automobilem. 1 km dlouhá odbočka k rozhledně vede od silnice vedoucí z Božího Daru do Horní Blatné a je umístěna asi 1,5 km před Horní Blatnou vpravo. Vlakem - přes Horní Blatnou vede také železnice do pohraniční stanice Potůčky. Od nádraží je to k rozhledně asi 2 km po červené TZT.    

Zříceniny goticko-renesančního hradu Šelmberk jsou výraznou siluetou návrší nad údolím Blanice severně od Mladé Vožice.   Historie hradu Šelmberk byl založen zřejmě na začátku 14. století rodem Buziců, kteří se pak podle postaveného hradu zvali ze Šelmberka. Poprvé je hrad doložen r. 1318 jako majetek Přibyslava z Křimína z rodu Buziců. Jeho následovníci zde sídlili až do devadesátých let 14. století, kdy hrad přešel na Aleše z Rýzmburka. Vzhledem ke skutečnosti, že se majitelé hradu v 15. věku často střídali, je pravděpodobné, že se Šelmberka dotkly bouřlivé události husitských válek. V první polovině 16. století proběhla renesanční přestavba. Stalo se tak za Václava Předbora z Radešína.  Ve druhé polovině 16. století, za Michala Španovského z Lisova, byl hrad spojen s mladovožickým panstvím a novým správním centrem se stal zámek v Mladé Vožici. Šelmberk tak ztratil svou rezidenční funkci a již na počátku 17. století bylo jeho jádro zříceninou. Od r. 1678 náležel pustý hrad Kuenburgům. Leopold Kuenburg nechal ve dvacátých letech 19. století velkou věž opravit a upravit ji na rozhlednu s pseudogotickým cimbuřím a v okolí zříceniny zřídit anglický park. R. 1940 se zřícenina Šelmberka stala majetkem města Mladé Vožice, jemuž náleží dodnes. Podoba hradu Šelmberk, hrad bergfritového typu, byl nepochybně vybaven předhradím, jehož podobu však neznáme.  Jádro se rozpadalo do dvou výškových úrovní. Horní tvořil skalní hřeben, na němž v čele stojí okrouhlý bergfrit obíhaný původně kličkou obvodové hradby. Za ním prakticky celou plochu hřebene zaujímá komplikovaný palác ve tvaru písmene L, který si doposud uchoval některé valeně klenuté místnosti v nejspodnější úrovni. Trojúhelné, níže položené nádvoří se studnou bylo k hřebeni přihrazeno z boku a přímo z něho se vcházelo i do části palácových sklepů. V 1. pol. 16. stol. nahradila pozdně gotický palác prostorná renesanční budova. Hrad dnes Dnes tvoří dominantu hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na východě, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. Přístup k hradu je možný polní cestou spojující silnice Mladá Vožice - Votice a Mladá Vožice - Načeradec (obojí asi 3 km za Mladou Vožicí). Z Mladé Vožice vede k hradu také červeně značená turistická cesta (asi 3 km). V nedaleké Mladé Vožici můžete navštívit barokní zámek.