Ve městě Beroun jsou rozhledny dvě. Kromě vyhlídky na Městské hoře se lze kochat výhledem i z cihlové rozhledny Děd, stojící na stejnojmenném vrchu (492 m.). Pohádková rozhledna O její výstavbu se zasloužil Klub českých turistů a tato rozhledna byla vůbec první, kterou vybudoval. Byla postavena v roce 1893 a na její stavbu bylo použito 25000 královodvorských cihel. Bílá barva cihel a zdobené cimbuří dávaly rozhledně pohádkový ráz. Je vysoká 12 metrů a na vyhlídku se musí vystoupat po 56 schodech. Po svém otevření se stala častým cílem turistů, které lákal nádherný výhled. Při dobré viditelnosti bylo možné spatřit Milešovku nebo Říp. To bohužel dnes již neplatí. Rozhledna je sice v dobrém technickém stavu, ale její hlavní funkce je značně omezena okolními stromy, které kolem ní vyrostly. Po dohodě byl nakonec vykácen pruh lesa na severní straně a lze tak spatřit Kladno a Křivoklátské lesy.   Výhled sever:  Mackova hora, Kožova hora a Kladensko východ: omezen stromy jih: omezen stromy západ: Křivoklátsko Popis cesty: Cest jak se na rozhlednu Děd dostat je vícero. Jedna z cest vede přimo od vlakové zastávky v Berouně. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její délka je 5 kilometrů. Další variantou je z Berouna autem do vesnice Zdejcina. Na kraji obce doleva slepou ulicí směrem na Hudlice. Zde zaparkujte a po zelené 15 minut přímo k rozhledně.    

Olomouc je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Dnešní stotisícové město Olomouc, umístěné na řece Moravě v úrodné krajině zvané Haná, je pátým největším městem České republiky, sídlem Okresní hospodářské komory a dalších institucí, sídlem moravského biskupství a arcibiskupství a rovněž tu roku 1573 byla založena druhá nejstarší univerzita (nynější Univerzita Palackého) v českých zemích. Olomouc byla v historii společně s Brnem politickým centrem Moravy. Úrodná oblast ve které leží Olomouc byla osídlena již odedávna. Významným historickým mezníkem bylo pro město připojení Moravy k českému přemyslovskému státu. Olomouc se totiž stala centrem přemyslovské moci na Moravě. První písemná zmínka o Olomouci v souvislosti s hradem pochází z roku 1055. Dalším významným mezníkem bylo založení nového moravského biskupství u olomouckého kostela sv. Petra roku 1063, stejně jako založení benediktinského kláštera Hradisko v roce 1078. Od této doby se Olomouc stává i významným církevním centrem, což sebou přineslo i řadu významných architektonických památek v pozdějším období. Město bylo opevněno hradbami což se ukázalo jako spásné v případě česko - uherských konfliktů. Město zůstalo nedobyto i v období husitských válek, kdy stálo na straně protihusitské. Velká pohroma v podobě požáru potkala město v roce 1492, kdy shořela téměř třetina města. Přesto se město vzpamatovalo a v době předbělohorské byla Olomouc druhým největším městem v českých zemích. Citelnou ranou byla pro město třicetiletá válka. Válečné události a dlouhodobý pobyt švédských vojsk ve městě vyústil v katastrofální stav, kdy bylo město navrženo císaři jeho vojevůdcem k demolici. Během válečného konfliktu město ztratilo téměř 90% obyvatel. Ale městu se podařilo nejen přežít, ale po několika desetiletích se stalo znovu výstavným městem. Velkým dílem k tomu přispěla i stavební činnost uměnímilovného olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteina jehož přičiněním v Olomouci projektovali stavby italští architekti. Ti pak pracovali i na stavbách olomouckých premonstrátů, dominikánů a dalších. Díky tomuto období můžeme v Olomouci obdivovat řadu barokních památek. Od roku 1655, kdy císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem, probíhala také postupná výstavba nového barokního opevnění. Ta byla završena až etapou tereziánskou v letech 1742 – 1756. Svou obranyschopnost pak pevnost prokázala pouze jednou, a to roku 1758. Tehdy město odolalo pruskému obléhání. 18. století bylo na historické události více než bohaté. Kromě ran, kterými Olomouc prošla na jeho počátku, jako byl obrovský požár roku 1709 či morová epidemie v letech 1713 – 1715, šlo o řadu záležitostí o poznání příjemnějších. V roce 1770 bylo ve městě zřízeno stálé divadlo, velký význam mělo pro Olomouc povýšení biskupství na arcibiskupství roku 1777. Při svém pobytu v Olomouci roku 1767 zkomponoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart svou VI. symfonii F – dur.Hospodářský rozmach města byl po dlouhou dobu brzděn pevně sevřeným prstencem hradeb. Značný význam proto měla pro město výstavba železnice. První vlak přijel do města s velkou slávou roku 1841. Konečně roku 1886 byla Olomouc spolu s Terezínem a Josefovem zbavena císařským rozhodnutím statutu pevnostního města. Stavební činnost mohla naplno propuknout a během počátku 20.století se její velikost zvětšila z 50 ha na téměř 300 ha. Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další.Více jak 900-letá historie města činí z Olomouce jeden z největších památkových klenotů České republiky, druhým nejvýznamnějším a největším po Praze. Nalezneme zde rozsáhlý soubor historických a architektonicky významných objektů a vzácně zachovalý půdorys středověkého města. Město bylo vždy velmi religiózní, je tedy plné sakrálních památek Nejvýznamnější církevní stavbou je chrám sv. Václava. Původně to byla románská katedrála zpočátku 12.století, po požáru ve 13.století přestavěna v gotickém slohu a dnešní novogotickou podobu získala po rekonstrukci v 19.století. V její blízkosti byl v roce 1306 zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. a také v jejích útrobách byl na českého krále korunován Matyáš Korvín, stalo se tak roku 1469. Ze sakrálních staveb Olomouc dále nabízí barokní chrám Panny Marie Sněžné, chrám sv. Michala, gotickou katedrálu sv. Mořice se vzácnými varhanami mistra Michaela Englera z roku 1745, novobarokní kaple sv. Sarkandra, bývalý Dominikánský klášter a klášter Hradisko, komplex klášterních budov původně z 11. století. V neposlední řadě je to také Arcibiskupský palác – kde v roce 1848 nastoupil císař František Josef I. na rakouský trůn. Součástí církevního dědictví je také poutní chrám Navštívení Panny Marie na Sv. Kopečku, který roku 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. za basiliku minor.Mezi nesakrální památky, které při návštěvě Olomouce nelze opomenout patří Přemyslovský hrad se zbytky původní románské stavby ze 12. století, radnice, o níž první zmínky pocházejí z r. 1378, původně gotická stavba renesančně upravená, s orlojem obnoveným po r. 1945, Terezská brána a především unikátní soubor šesti barokních kašen, které jsou situovány na několika velkých olomouckých náměstích. Roku 2000 se Olomouc se svým barokním Sloupem Nejsvětější Trojice zapsala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, který je se svou výškou 35 m jedním z nejvyšších v českých zemích a tvoří dominantu olomouckého Horního náměstí.Olomouc patří mezi nejvýznamnější centra v České republice. Díky své bohaté historii, památkám, ale především centrální poloze v rámci Moravy, byla vždy atraktivním místem pro turisty. 

Nový židovský hřbitov se nachází východně od centra města při ulici Pardubická. Je dnes součástí křesťanského hřbitova. Brána vedoucí přímo na hřbitov je uzamčena, vstoupit na něj je možno právě přes vedlejší křesťanský hřbitov. Starý židovský hřbitov  se nedochoval. Starý židovský hřbitov byl založen roku 1680 a zrušen v roce 1874, nedochovaly se z něj žádné náhrobky. V roce 1887 byl založen nový hřbitov východně od města. V 80. letech 20. století byl silně zdevastován a hrozil mu i zánik. Naštěstí se jej podařilo zachránit, vyčistit a náhrobky postavit. Do dnešní doby se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922. Hřbitov je přístupný v otevírací době městského hřbitova.

Zříceniny hradu Zvěřinec se nacházejí na vysokém vrchu u obce Jesenice na Sedlčansku. V písemných pramenech se hrad poprvé uvádí k roku 1362. Jeho zakladateli byli páni Erbu poloutrojříčí, kteří ho drželi až do husitských válek. Hrad pravděpodobně zpustl za Routů z Dírné. Jako pustý se uvádí poprvé k roku 1539. Hrad měl dvě části. Hlavní jádro se nacházelo na skalnatém vrcholu, pod ním pak předhradí. Ve středu jádra se nacházela dřevěná stavba, která měla snad charakter obytné věže. Toto jádro obíhalo částečně zděné obvodové opevnění. Ve svahu nad předhradím, kde se asi nacházela brána byla k obvodové hradbě zvenčí přiložena dvouprostorová stavba. Přední část nádvoří lemovaly ze tří stran rozměrné zděné budovy z nichž čelní obsahovala vstupní bránu. Do dnešní doby se z hradu zachovaly víceméně spíše terénní pozůstatky jako valy a příkopy. Z kamenných částí pak jen části hradeb a jen opravdu nepatrné základy budov spíše v části předhradí. Areál hradní zříceniny Zvěřinec je volně přístupný. V okolí můžete vidět například obětní kámen u Veletína, tvrz Vrchotice nebo barokní zámek v Jetřichovicích. Ubytování naleznete v Sedleci-Prčicích.