Leopoldova brána byla postavena v letech 1676 – 1678 podle projektu C. Luraga. Plastiky zdobící bránu jsou dílem G. B. Allia. Umožňuje přístup do pevnosti z jižní strany a je druhou, vnitřní branou. První je brána Táborská.Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna. Jak celý Vyšehrad je i Leopoldova brána obestřena pověstmi. Vždy, když byl měsíc v úplňku, obcházel ji duch nějakého francouzského majora, který tady v době, kdy Vyšehrad okupovala francouzská armáda, tragicky zahynul. Navíc tu měl rdousit vojáky stojící na stráži a kulky na něho vystřelované prolétaly jeho tělem jako mlhou. Vojáci tak na stráž u Leopoldovy brány nastupovali plni hrůzy.

Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu.  Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600.  V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb.   L.

Kostel sv. Jiljí byl založen zřejmě se založením obce ve 13. Století. Jeho existence je doložena k roku 1279. Byl pod správou cisterciáků z Vyššího Brodu. Za husitských bouří sice nebyl katolický, ale roku 1461 je opět pod správou vyšebrodských mnichů. Nynější kostel vznikl na místě původního, dostavěn z větší části roku 1488. Úplně dokončen a vysvěcen byl 11.7.1507. Trojlodní kostel má v dlouhém lodním prostoru a kněžišti zachovaou žebrovou síťovou klenbu. Trojlodí je zakončeno pětobice uzavřeným presbyteriem. Na severní straně se nachází sakristie. V presbyteriu i trojlodí se nachází gotická lomená okna s kružbami a dochovaly se rovněž gotické portály. Nejhodnotnější jsou žulové části vybavení jako pokladnička, polygonální křtitelnice, sanktuář a kazatelna na šroubovitě točené noze. Kostelní varhany pocházejí z roku 1765.

Prachovské skály jsou naše nejznámější pískovcové skalní město, ležící na jižním okraji Českého ráje, asi 7 km severozápadně od města Jičína. Na ploše zabírající asi 260 ha se nachází divoká příroda čítající četné rokle, strže, úžlabiny, vyhlídky, osamocené pískovcové věže, jehly, skupinové skalní bloky, zřícené skály či skalní soutěsky s úzkými křivolakými chodbami. Tohle všechno z Prachovských skal činní jednu z nejvyhledávanějších lokalit Českého ráje. Rájem je především pro horolezce. Ale i o turisty je zde výborně postaráno, nejzajímavější partie skal jsou snadno přístupné po dvou pečlivé značených okruzích, které provedou spolehlivé každého nejkrásnějšími a nejatraktivnějšími částmi této uchvacující hříčky přírody. Tou první je Malý okruh, který zabere pouhých 45 minut, vede pěknou přírodou Císařské chodby, odkud stoupá myší dírou na Vyhlídku Českého ráje, odkud je vidět například hrad Trosky. Velký okruh seznámí návštěvníky s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je asi nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Jeho délka je 5 km a zabere asi 2 hodiny. Pří jeho absolvování je třeba počítat s častými prudkými výstupy, které vedou přímo mezi impozantními skalami, což dodává prohlídce potřebné dobrodružství. Na návštěvníky čeká osm nádherných vyhlídek. Pechova vyhlídka, Šikmá věž, Vyhlídka míru, Hlaholská vyhlídka, Rumcajsova vyhlídka, Schlikova vyhlídka, Vyhlídka míru, Všetečkova vyhlídka, Pechova vyhlídka a nejvyšší bod Hakenova vyhlídka, která se vypíná 460 m. n.m. Oba okruhy začínají shodně u Turistické chaty Klubu českých turistů, která byla vystavěna roku 1924, v samém jádru skalního města. V letních horkých dnech mohou návštěvníci využít koupaliště U Pelíška. V roce 1935 byl pro potřeby turistů ještě vystavěn hotel Skalní město. Od roku 1933 jsou Prachovské skály přírodní rezervací, součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj jsou od roku 2002.