Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 … 184 185 186 Další Poslední
Zámek Velké Losiny
Zámek Velké Losiny leží ve stejnojmenné obci v Olomouckém kraji, 9 km severovýchodně od Šumperka. Jedná se o jeden z nejkrásnějších renesančních zámků na Moravě, s třípodlažními nádvorními arkádami a sgrafitovou výzdobou, jehož historie je spojena se šlechtickým rodem Žerotínů. V majetku Žerotínů Na místě dnešního renesančního vysokého zámku stála původně gotická vodní tvrz, jejíž existence je doložena v roce 1569. Již od konce 15. století vlastnil losinské panství významný moravský šlechtický rod Žerotínů. Do Velkých Losin ale přesídlili z Šumperka až v roce 1562. Přibližně o 20 let později začal Jan ze Žerotína s přeměnou gotické tvrze na reprezentační rodové sídlo. V osmdesátých letech 16. století tak vzniklo renesanční křídlo dnešního zámku tzv. vysokého zámku. Součástí nového zámku byla i zámecká zahrada a opevnění. V době stavovského povstání stáli majitelé zámku na straně stavovských povstalců, ale Žerotínům se nakonec podařilo zkonfiskované panství vykoupit od císaře zpět. Proto, aby bylo panství uchováno ve vlastnictví rodu i nadále, přestoupil nakonec další z žerotínských majitelů, Přemyslav III., na katolickou víru. Čarodějnické procesy V druhé polovině 17. století byl na místě tehdejších hospodářských objektů zbudován barokní zámek tzv. nízký zámek, ke kterému byla ve stejném období připojena na východní straně budova tzv. empírového křídla. Za správy panství hraběnkou Angelikou Sybilou Galovou (rozené Žerotínové) se stal losinský zámek v období 1679-1694 místem, ze kterého organizoval inkvisitor František Jindřich Boblig z Edelstadtu čarodějnické procesy. V tomto období bylo v důsledku rozsudku Bobligova tribunálu upáleno 56 lidí. Průběh čarodějnických procesů se stal námětem historického románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Další stavební úpravy se nesly ve stylu baroka. Byla přistavěna kaple a také zámecká zahrada byla přebudována ve stylu francouzského barokního parku. Žerotínové vlastnili zámek Velké Losiny až do roku 1802. V tomto roce ho prodali kvůli finančním problémům knížeti Karlu z Lichtensteina. Za nového majitele byla francouzská úprava parku přeměněna na park v anglickém stylu. Lichtensteinové ztratili zámek konfiskací v roce 1945. Dnes je vlastníkem zámku český stát. Lázně a papírenská manufaktura Vnitřní část zámku je tvořena řadou místností, které jsou bohatě vybaveny uměleckými díly a mobiliářem z období renesance, baroka, klasicismu a biedermeieru. V prvním poschodí se např. jedná o vstupní sál předků s portréty žerotínských majitelů panství, dva gobelínové sály, knihovnu (knihy z období 15.-18. století a opisy protokolů z čarodějnických procesů) a především o nejreprezentativnější prostor celého zámku, rytířský sál. V druhém poschodí je např. situována soudní síň a místnost, ve které byly útrpným právem vyslýchány osoby obviněné z čarodějnictví. Zámek položený na úpatí jesenických hor představuje jeden z nejlépe dochovaných výtvorů zámecké renesanční architektury v českých zemích a je významným dokladem vývoje zámeckých sídel na našem území. Tipy na výlet Společně se zámkem byly v obci založeny i dva významné objekty, které zajistily panství prosperitu. Jednak lázně a také dosud funkční papírenská manufaktura. Nedaleko stojí dřevěný kostel sv. Michaela. V Sobotíně se nachází dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého - Kepáčov a přírodní útvar Ztracené kameny. Zastavit se můžete také ve skanzenu v Rapotíně, prohlédnout si zříceninu hradu Rabštejn nebo vystoupit na vrch Pecný u Vernířovic. Zajímavý je i dřevěný kostel sv. Martina v Žárové. Ubytovat se můžete přímo ve Velkých Losinách.
Celý článekZámek Velké Meziříčí
Hrad jako předchůdce Zámek ve Velkém Meziříčí byl vybudován původně jako hrad před polovinou 13. století. Do konce 14. století drželi Meziříčí pánové z Lomnice, kteří dali městu i svůj znak, sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. V druhé polovině 14. století bylo sídlo rozšířeno o křídlo na severní straně, kde můžeme dnes vidět jenom sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Výstavba zámku Na počátku 15. století byl hrad ve vlastnictví pánů z Kravař, kteří zde vybudovali především opevněné předhradí. Dne 11. srpna 1440 se na meziříčském hradě konal sjezd stavů, který měl urovnat nepřátelství mezi některými českými a moravskými šlechtici a nastolit na Moravě zemský mír. Před polovinou 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byly upraveny také zámecké interiéry. Přestavba středověkého hradu na pohodlnější zámecké sídlo se uskutečnila v první polovině 16. století. Tuto radikální dlouhodobou přestavbu objektu dokončil Jan z Pernštejna, který v letech 1528 - 1548 Meziříčí také vlastnil. V druhé polovině 16. století byla majitelkou zámku Alenou Meziříčskou z Lomnice upravena vstupní část předzámčí, což dokládají znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Náležitě byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Barokizace zámku V roce 1676 získali Meziříčí Ugartové pocházející původně ze Španělska, kteří léta bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory s městem, které skončily teprve v roku 1710. Za dědiců panství Jana a Františka Ferdinanda Ugarte proběhla pronikavá barokizace zámku. V roce 1723 zničil velký požár značnou část města se zámkem, který pak byl v 1etech 1724 — 1730 přestavěn v barokním stylu. Přestavbu sídla započali velkomeziříčští poddaní a dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku, jehož dominantou se stal trojosý rizalit se střechou vyhnanou do barokní báně s lucernou. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. Zámek tak byl po staletí opravován a přestavován. Od roku 1995 je opět v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a v jeho prostorách je umístněno muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tipy na výlet Ve Velkém Meziříčí dále najdete zachované městské opevnění, novou synagogu nebo radnici. V širším okolí lze navštívit renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, zatopený Kojatínský lom, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou. Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí.
Celý článekZámek Velké Opatovice
Zámek Velké Opatovice najdeme přímo ve stejnojmenném městě 16 km od Moravské Třebové. Historie zámku Ve 14. století zde byly vybudovány 2 tvrze - horní a dolní. Na místě horní vznikl dnešní zámek, v místech dolní tvrze dnes stojí dům č. 71. Počátkem 18. století přebudovali Věžníkové tvrz v nevelký barokní zámek a v místech vodních příkopů zřídili park, v polovině století jej Salm-Neuburkové přestavěli v rozsáhlou pozdně barokní přízemní stavbu. Původní stavba byla pojata do jižního křídla. Od roku 1797 náležely Velké Opatovice rodu Herberštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Další úpravy zámku byly provedeny v letech 1908 - 1911 (byla také přistavěna secesní věž a vybudováno mansardové patro). Po roce 1945 sloužil zámek obecním účelům. V roce 1978 část zámku vyhořela a byl zbořen spojovací trakt. Od této doby byly v zámku situovány různé obecní instituce jako muzeum, kino, fitcentrum, restaurace nebo internát. Od roku 1989 se započali projektové práce na postavení moderního kulturního domu na místě vyhořelého traktu zámku. Jednalo se o dílo architekta Zdeňka Fránka, který navrhl elegantní organickou budovu s eliptickým sálem, jakoby odkazovala k Santiniovským stavbám v okolí (Jaroměřice, Jesenec, Křenov). Stavba nebyla dokončena, zaujme však milovníky současné architektury. V současné době sídlí na zámku především městský úřad a městské muzeum. Návštěva části zámku, kde je umístněn městský úřad, je možná v úředních hodinách, muzeum jenom po předchozí dohodě. Expozice zahrnuje dějiny města, historicko-vlastivědné sbírky, šamotové zboží zdejší továrny a pamětní síň akademického malíře Karla Otáhala, který žil ve Velkých Opatovicích 30 let. Dispozice zámku Zámek dnes tvoří 2 bloky: přední, východní část je přízemní a má půdorys písmene L, nad vstupem je umístněna deska s erby a nápisem o stavbě. S touto částí souvisí pavilón, který tvoříval konec spojovacího křídla. Zadní západní trakt je obdélníkový, má mansardové patro a pojí se k němu secesní věž. V místech středního traktu jsou dnes patrny jen základové zdi. Zámek obklopuje cenný park s mohutnými stromy, rybníčkem a sochou Bedřicha Smetany od K. Otáhala. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete Muzeum Boskovicka, výstavu Historické zemědělské stroje, synagogu a židovské město. Za návštěvu stojí zámek Černá Hora, zámek Šebetov, zřícenina hradu Rychvald, zámek Letovice, renesanční zámek Lysice nebo zřícenina hradu Nový Hrad. Podívat se můžete i na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Letovicích.
Celý článekZámek Veltrusy
Barokní zámek Veltrusy se nachází v obci téhož jména, která leží v dolním Povltaví kousek od Prahy. Nádherný zámek se řadí mezi nejvýznamnější architektonická díla vrcholného baroka v Čechách. Historie zámku Zámek postavil v 1.čtvrtině 18.století Václav Antonín Chotek. Státní funkce a vzrůst majetku Chotkovi umožnily přistoupit ke stavbě velkorysé koncepce. Zámecké budovy, odstupňované výškově podle osy od jihu k severu, obklopovaly čestný dvůr. Ten byl uzavřen plotem s alegorickými sochami měsíců a ročních dob, z dílny Matyáše Brauna. Hlavní zámecká budova má tvar válce, z něho paprskovitě vybíhají čtyři jednopatrová křídla a tvoří tak půdorys do písmene "x". Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek. Působil ve Vídni ve funkci prezidenta finanční komory, proto se ve Veltrusech roku 1754 uskutečnil první vzorkový veletrh na světě za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Díky svým úspěchům Rudolf Chotek rozšiřoval pozemkový majetek a také se rozhodl roku 1764 pro úpravu hlavní budovy zvětšením křídel na dvojnásobek původní délky. Interiéry získaly rokokový vzhled a zámek se přiblížil dnešní podobě. Chotkové vlastnili zámek ve Veltrusech až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu. Podoba zámku Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrády a plastikami nebo salou terrenou v přízemí. Sala terrena má pozoruhodnou štukovou a mozaikovou výzdobu. Zámecké pokoje reprezentačního charakteru jsou v 1. patře budovy. Místnosti jako úvodní sál, japonský a průchozí kabinet, přijímací salón, čínský salón, pánský pokoj, sál Marie Terezie, ložnice jsou vybaveny cenným nábytkem, obrazy, porcelánem a lustry. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park. V parku jsou empírové a romantické stavby jako Laudonův pavilón, pavilón Marie Terezie, most se sfingou, dórský pavilón. Také v něm lze vidět neogotický mlýn a umělé jeskyně. V roce 2002 byl zámek poničen při povodních a od tebe doby je v rekonstrukci. V okolí stojí jistě za návštěvu obec Nelahozeves s rodným domem Antonína Dvořáka a zámkem Nelahozeves. Nedaleko odsud se také nachází zřícenina hradu Chvatěruby. Ubytovat se můžete přímo ve Veltrusech.
Celý článekZámek Větruše
Zámek Větruše je známý díky své restauraci a vyhlídkové věži. Tyčí se nad údolím Labe, v jižní části města Ústí nad Labem. Nemá příliš pestrou minulost. Pověst říká, že Labohoř vystavěl roku 826 k ochraně proti nepřátelům hrad, který pojmenoval Wittrusch na počest své manželky. Ten však později vyhořel. Zapomnělo se na něj a jeho zbytky zůstávaly skryty až do 19. století. Historie zámku Tehdy, konkrétně roku 1839, hledal Johann Thomas, tehdejší nájemce domu, pramen pro studnu. Odkryl přitom základové stěny hradu. Rozhodl se tedy zkrášlit okolí vybudováním vyhlídkové restaurace. Ta byla dokončena roku 1847 a dostala jméno Ferdinandova. Na počest císaře Ferdinanda Dobrotivého. Vyhlídka nabídla krásný výhled na údolí Labe a stala se velmi rychle oblíbeným cílem obyvatel Ústí nad Labem. Postupem času se nároky na toto navštěvované místo zvyšovaly, přibývalo komfortu. Roku 1897 byla dokončena stavba zámečku s vyhlídkovou věží. Podoba zámku Podle návrhu architekta Köhlera zde vznikla budova, které na severní straně dominovala rozhledna. Uprostřed byla hala a staroněmecká jizba. První poschodí zaujímal sál s přísálím a na obou stranách byly osmiúhelné dřevěné arkýře, jejichž vnější věžičky zdobily celou stavbu. Pokoje nejvrchnějšího podlaží sloužily jako turistická ubytovna. Po druhé světové válce se zámeček stal majetkem státu a začal chátrat. V roce 2000 zničil požár střechu vyhlídkové věže. V roce 2001 se majitelem stává město Ústí nad Labem a začíná rekonstrukce objektu. V roce 2004 byla zcela opravena vyhlídková věž a opět zpřístupněna veřejnosti. Tipy na výlet Přímo ve městě najdete zoo, muzeum města nebo můžete vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí města můžete navštívit Váňovský vodopád, zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.
Celý článekZámek Vimperk
Ve městě Vimperku, 17 km od Prachatic, stojí renesanční zámek. Zámek se tyčí na ostrohu nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor. Vznik zámku Vimperský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který založil před rokem 1263 Purkart z Janovic z Vimperka. Hrad se tyčil nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založili dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy. Hrad měl převážně ochrannou funkci Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí. Počátkem 14. století se zde usídlili Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové. Král Václav IV. dal Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad stavebně upravili a rozšířili. Rožmberkové a jiné významné rody Roku 1554 jej koupil další majitel Vilém z Rožmberka. Právě za Rožmberků došlo k přestavbě nepohodlného a nehostinného hradu v renesanční sídlo. Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak prodal Vimperk roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym musel po stavovském povstání zdevastovaný zámek opravit a přestavěl jej v barokním slohu. Roku 1630 se panství dostává do rukou rodu z Egenberka. Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů. V červenci 1857 vimperský zámek vyhořel a po rekonstrukci a opravách dostal objekt nynější podobu. V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl Vimperk do roku 1948, kdy byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy, později jej převzalo město. Současným majitelem zámeckého komplexu je ČR. Na zámku je umístněna muzejní expozice, která zachycuje přírodu v Národním parku Šumava, dějiny města Vimperku, sklářství a historii knihtisku ve Vimperku. Dispozice zámku Do předhradí vimperského sídla se vstupuje branou, rozlehlý dvůr je obklopený hospodářskými budovami ze 17. století, stojí zde 2 kašny. Do vlastního zámku vede vchod další branou se znakem, s arkýřem na krakorcích a věžičkou. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí má arkády na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Nejstarší dochovanou stavbou je Vlčkova věž z poloviny 13. století, která je veřejnosti přístupná. V 1. patře sídla je hrotitý gotický portál z 15. století. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Tipy na výlet Nedaleko od Vimperka můžete vystoupit hned na dvě rozhledny: rozhlednu Mařský vrch a rozhlednu Boubín. O něco dál můžete navštívit i renesanční zámek Lčovice nebo tvrz Drážov. Ubytovat se můžete přímo ve Vimperku.
Celý článekZámek Vizovice
Barokní zámek Vizovice stojí na místě původního cisterciáckého kláštera ze 13. století. Stojí v samém centru Vizovic, ve Zlínském kraji. Klášter ležící blízko exponované hranici s Uhry býval častým terčem vojenských vpádů a během své historie byl několikrát vypleněn a pobořen. Klášter zanikl v roce 1636. Historie zámku Ve 2. polovině 17. století nechal Zdeněk Říčanský v blízkosti zaniklého kláštera vystavět renesanční zámek zvaný Nový Smilheim. Ten byl počátkem 18. století zpustošen při vpádu uherských kuruců. V letech 1750-70 nový majitel panství, brněnský probošt, hrabě Heřman Hanibal z Blümengenu, nechal od základů přebudovat zámek v tehdy moderním francouzském barokním stylu. Velkolepou stavbu vedl brněnský architekt František Antonín Grimm. Kolem zámku byl vytvořen francouzský park, v 19. století upraven na anglický park s řadou romantických prvků. Do roku 1945 pak zámek vlastnili Stillfriedové. Podoba zámku Zámek je dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U. Trojice křídel, která je nejtypičtější ukázkou pozdního baroka na Moravě obepíná menší nádvoří, které je otevřeno na západ směrem k předzámčí. Zámek kryje mansardová střecha s vikýři. Objekt, který má jednoduchou klasicistní fasádu, má bohaté interiéry. Ty jsou vybaveny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, benátskými zrcadly, kachlovými kamny a čínským, japonským, vídeňským a míšenským porcelánem. K největším chloubám zámku patří velká obrazová sbírka holandských mistrů. V levém křídle zámku se nachází kaple se sochařskou výzdobou od Ondřeje Schweigela, jehož sochy jsou i v zámecké zahradě. Stálou expozicí je velmi oblíbená Historie pálení slivovice ve Vizovicích. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na zámek Přílepy nebo zříceninu hradu Lukov, větrný mlýn Štípa, rozhlednu Vartovna a rozhlednu Doubrava u Vizovic. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba. Ubytovat se můžete ve Vizovicích nebo ve Zlíně.
Celý článek
Zámek Vranov nad Dyjí
Barokní zámek Vranov nad Dyjí se nachází ve chráněné zóně Národního parku Podyjí ve stejnojmenné obci s přibližně 900 obyvateli, okres Znojmo, Jihomoravský kraj. Z historie zámku Zámku Vranov původně předcházela románská stavba z 11. století, zmiňována již v Kosmově kronice v roce 1100. Byl to jeden z nejvýznamnějších hradů (patřil k nim také Bítov a Cornštejn) podyjské obranné soustavy, který byl vystavěn při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století se na hradě střídali často majitelé. Získali jej pánové z Boskovic, z Pernštejna, Dietrichsteini a v roce 1601 Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy. Úžasná světská barokní stavba Už v 17. století začal Vranov chátrat. Za třicetileté války jej poškodili Švédové a v roce 1665 dovršil zkázu požár. Přestavbu vranovského sídla na barokní rezidenci zahájil v roce 1687 hrabě Michal Jan II. z Althannu. Podle plánů architekta J. B. Fischera z Erlachu vznikl v letech 1687 - 1695 monumentální sál předků. Freskami jej vyzdobil J. M. Rottmayr, brzy poté byla vystavěna zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Od roku 1723 se na výstavbě hlavní trojkřídlé zámecké budovy podílel A. E. Martinelli, zadavatelkou byla Marie A. Pignatelli, favoritka císaře Karla VI. Koncem 18. století získal Vranov nakrátko pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou rodin polského původu Mniszků a později Stadnických. Ti se také zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů. Vranovský zámek hostil četné umělce, například rakouského básníka Jakoba Julia Davida (1906) i polského romanopisce Henryka Sienkiewicze (1846— 1916). Počátkem 2. světové války se zámek stal majetkem německého barona Gebharda von der Wense-Mörse. Po roce 1945 přechází do vlastnictví státu a spravuje jej Státní památková péče v Brně. Podoba zámku Původní podobu středověkého hradu rozpoznáme dnes jen v hrubých rysech. Dochovala se nám pouze část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v JZ předhradí pak mohutná věž, obklopená užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového vranovského zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálu předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a podhradí. Mezi dominanty zámku patří kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu v letech 1698 – 1700. Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři zde doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Návštěvníci této významné národní kulturní památky mohou vidět prohlídku původních barokních interiérů sálu předků, kaple a dále více jak 20 místností dokládající způsob šlechtického bydlení koncem 18. a celé 19. století. Štuková a tapetová dekorace, v interiérech 1. patra, doplněná nástěnnými malbami, osciluje mezi pozdně barokním a klasicistním výrazem. Sály jsou doplněny o ukázky z tvorby místní keramické manufaktury. Krásná příroda a bohatá kulturní nabídka Zámek Vranov nad Dyjí je nádherná barokní památka, která nabízí i příjemný oddych ve zdejší přírodě, zejména kolem Vranovské přehrady. Torzo původního lesoparku se zachovalými stavbami, ale i volná krajina vyvolává estetický zážitek i pohled na botanické bohatství, pestrou faunou i geologické rarity. Na vranovském zámku se natáčela také pohádka Nesmrtelná teta a film Andělská tvář. Návštěvníci vranovského zámku můžou zhlédnout kromě zdejší památky také nepříliš vzdálenou zříceninu středověkého hradu Nový Hrádek, zničený Švédy roku 1645. V letní sezóně se koná na zámku mnoho akcí pro veřejnost. Tipy na výlet V nedalekém Znojmě najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad nebo barokní zámek. V Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo ve Vranově nad Dyjí.
Celý článekZámek Vráž
Zámek Vráž leží v nádherném přírodním prostředí jihočeských lesů v údolí řeky Otavy, 7 km severně od královského města Písku, ve stejnojmenné lázeňské obci. Novogotický zámek dnes slouží jako rehabilitační lázeňské sanatorium. Historie zámku Zámek ve Vráži je jednou z nejmladších zámeckých staveb u nás. V letech 1868-1875 si Lobkovicové postavili mezi Starou a Novou Vráží novogotický zámek, který ovšem již roku 1881 vyhořel. Na jeho místě byla postavena nová, opět novogotická stavba, sloužící jako letní a lovecké sídlo, kterou postupně obklopil rozlehlý krajinářský zámecký park. Roku 1906 prodal Bedřich Lobkovic zámek Pomocnému spolku pro péči o zdraví úředníků a zřízenců v Praze, v roce 1932 bylo sídlo odkoupeno Nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků a zřízenců, která jej roku 1936 přeměnila na sanatorium Lázně Vráž založené jedním z nejlepších českých neurologů profesorem Vítkem. V časech druhé světové války využívala zámek německá armáda, které sloužil jako ozdravovna pro vojáky s plicními nemocemi. Po osvobození byl zde obnoven provoz sanatoria. K lázeňským účelům slouží Vráž dodnes, kde se v lázeňském komplexu tří budov léčí zejména neurologická onemocnění a poruchy pohybového aparátu. Poklidná lázeňská atmosféra, umocněná pobytem v nádherném zámeckém sídle, je doplněna pestrou paletou volnočasových aktivit a také množstvím památek v okolí. Tipy na výlet V nedalekém Písku najdete staré městské opevnění, Písecký hrad nebo druhý nejstarší kamenný most ve střední Evropě. Rozhlédnout se můžete z nedaleké rozhledny Jarník. Ubytování najdete v Písku.
Celý článekZámek Vrchlabí
Ve městě Vrchlabí, nedaleko náměstí, stojí krásný renesanční zámek obklopen zámeckým parkem s umělými jezírky, který patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách. Historie zámku Ve Vrchlabí se již roku 1525 zmiňuje tvrz, která stála opodál dnešnímu zámku, pravděpodobně v místech současného zámeckého rybníčka. Roku 1533 získal Vrchlabské panství Kryštof z Gensdorfu, který záhy zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic, který zámek pozdně renesančně upravil v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Miřkovským panství zkonfiskováno a přičleněno k Valdštejnovu frýdlantském vévodství. Po Valdštejnově smrti získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu v roce 1791 přešlo vrchlabské sídlo do držení Černínů. V roce 1820 zahájili přestavbu zámku a upraveno bylo i jeho okolí zbavením všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny také věže. V průběhu první světové války Černínové zámek prodali, od té doby sloužil administrativním účelům a po roce 1945 se stal majetkem československého státu. V současné době jsou na zámku umístněny kanceláře Městského úřadu, sídlí zde také Správa Krkonošského národního parku a objekt není pro veřejnost běžně přístupný. V jeho prostorách se však konají svatební obřady a koncerty. Dispozice zámku Zámek ve Vrchlabí je dvoupatrový objekt, který má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru se nachází zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami. Parkem vede vyznačená stezka. Tipy na výlet Kromě zámku zde najdete i Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historické domky s expozicemi nebo radnici. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý. Ubytovat se můžete přímo ve Vrchlabí.
Celý článekZámek Vrchotovy Janovice
Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zajímavým prostorem s nenápadným, ale osobitým kouzlem. Zámek, ležící nedaleko města Benešov, se nachází ve stejnojmenném městysu s přibližně 895 obyvateli ve Středočeském kraji. Již 50 let součástí Národního muzea Dnešní zámek Vrchotovy Janovice byl původně vodní tvrzí z roku 1350, kterou nechali koncem 16. stol. renesančně přestavět páni z Říčan. V roce 1766 ji František Antonín Vrtba nechal pozdně barokně upravit. Ve 2. polovině 19. stol. změnili vzhled zámku zdejší páni Vratislavové z Mitrovic, budova tak získala konečnou úpravu ve stylu romantické gotiky. Za času posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. stol., byl zámek pozoruhodným místem, kde se uprostřed starého krajinářského parku setkávali hosté baronky Sidonie Nádherné. Během 2. světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi se židovskými příbuznými, a „koncentrační tábor“ pro politické vězně, pobočka tábora Flossenburg . Po roce 1945 se v zámku vystřídala sovětská i československá armáda, později byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu i pro sbírky Okresního archivu. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice spolu s parkem součástí Národního muzea. Dispozice zámku Zámek Vrchotovy Janovice je dvoupatrová budova s trojúhelníkovým dvorem a s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem stojí hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze se nám dodnes dochovaly valené klenuté sklepy a gotické portálky. Dominantou vnitřních prostor zámku jsou nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera a dřevené sochařské práce z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Přístupná je i bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. stol. Unikátní zámecký park K zámku náleží i krajinářsky park, jehož současná podoba se utvářela více než 200 let. Tato přírodní památka je výsledkem spolupráce osobitých majitelů se zahradními odborníky a šikovnými architekty, jakým byl například Camillo Schneider. Svou plochou patří sice k menším zámeckým parkům, ale díky jeho atmosféře a harmonii, která zde panuje, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Návštěva zámku nám dnes nabízí kromě jiného i prohlídku stálých expozic Národního muzea, jedná se o „Společnost v Čechách 19. stol.“, kde autoři usilovali o pohled do života našich nedávných předků, dále je součástí expozice „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“, výstava nám přibližuje významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku a „České zvonařství“, kde máme možnost spatřit technologii výroby zvonů, zvony a zvonky od středověku až do 19. stol. Mezi nejvýznamnější patří mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. V roce 2006 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí. Zámek má nová okna, restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Nově je také možnost projít se po naučné stezce Po stopách Sidonie Nádherné. V okolí můžete navštívit také tvrz Martinice nedaleko Votic nebo zámek Kosova Hora. Ubytovat se můžete například ve Voticích.
Celý článekZámek Vrchotovy Janovice - stálá expozice Národního muzea
Zámek ve Vrchotových Janovicích u Votic, původně středověká vodní tvrz pánů z Janovic, dnes romantický zámek, je již takřka 50 let součástí Národního muzea, a je tak jeho významným výstavním prostorem. Návštěva zámku nabízí prohlídku stálých expozic: „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“. Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku Své oblibě v literárních kruzí vděčí zámek pozoruhodné bytosti - baronce Sidonii Nádherné z Borutína. Narodila se tu a od časů, kdy dospěla, do doby, kdy emigrovala, byla středem společnosti literátů, výtvarníků, politiků a filosofů, která se zde - postupně, během let, jednotlivě i v měnících se skupinách - scházela. Rainer M.Rilke, Karl Kraus, Max Švabinský, Viktor Stretti, Karel Čapek, Antonín Podlaha, Adolf Loos, Camillo Schneider, Mechtilda Lichnowská – to je výčet osobností, které pobývaly na janovickém zámku. České zvonařství historie zvonařského řemesla na území Čech a Moravy Stálá expozice, jediná svého druhu v České republice, je umístěná v autentickém prostředí bývalé vodní tvrze. Prezentuje podstatnou část historické sbírky zvonů Národního muzea, čítající více než 150 kusů.Pro návštěvníky je působivé setkání s mistrovskými díly dávných zvonařů - obrovskými zvony z věží kostelů, vzácnými křtitelnicemi, hmoždíři, klepadly, i malými stolními nebo oltářními zvonky. Prohlídku doprovází hlasy zvonů, zvonkoher a dobová hudba. Společnost v Čechách 19. století historické doklady v dobovém interiéru Autoři expozice usilovali o to, aby se současní návštěvníci mohli intenzivně a zajímavě dotknout života svých nedávných předků, zamyslet se nad kulturou doby, která je obklopovala, nad různými vlivy, které ji spoluvytvářely, protínaly a formovaly. To vše - v působivém prostředí interiéru zámku - mezi stovkami originálních předmětů (obrazů, šatů, nábytku, hraček, rozmanitých vzácných či kuriózních drobností). Stálé expozice Expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice – významné osobnosti nejen literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku Expozice Společnost v Čechách 19. století – historické doklady v dobovém interiéru Expozice České zvonařství – zvonařské řemeslo na území Čech a Moravy Vstupné Zámek: Plné: 50 KčSnížené:30 KčRodinné:80 KčŠkolní skupiny: 20 Kč/osVýstavy: plné 20 Kč, snížené 10 Kč Park: Plné: 50 KčSnížené:30 KčRodinné:80 KčŠkolní skupiny: 20 Kč/os Výstavy: v ceně (návštěva bez průvodce): vstup volný
Celý článek
Zámek Vyškov
Při návštěvě města Vyškova stojí za zastávku zdejší barokní zámek, který stojí přímo v centru města. Zámek tvoří komplex zčásti patrových, zčásti dvoupatrových budov se zámeckou zahradou. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozice Muzea Vyškovska, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Historie zámku Ve Vyškově stál patrně již kolem roku 1200 zeměpanský hrad, neboť se v roce 1201 uvádí vyškovský župan Jakub. Jako biskupský se hrad uvádí teprve v roce 1318, kdy se připomíná jako součást organizace biskupského lenního práva vyškovské provincie. Hrad stával na okraji vnitřního města a zbytky jeho gotického jádra byly objeveny až v polovině 20. století. Za husitských válek byl pobořen husity, ale již v roku 1449 byl obnoven a nazýval se nový hrad. V jeho stavbě pokračoval biskup Tas Černohorský z Boskovic, který rozšířil hrad o další křídlo. Stalo se tak patrně poté, co bylo vyškovské sídlo poškozeno roku 1468 útokem vojsk Jiřího z Poděbrad kvůli odporu města. Počátkem 16. století jej biskup Stanislav Thurzo přebudoval v renesanční zámek a současně zde zřídil i rozsáhlou zámeckou zahradu. Později sloužil zámek jako kněžské vězení. V březnu 1605 zasedal na vyškovském zámku moravský zemský sněm. V roce 1619 se v zámku usadila silná biskupská posádka, která měla podporovat akce císařské generála Dampierra v Podyjí, ale 17. srpna 1619 si stavovské vojsko za pomoci vyškovských měšťanů vynutilo její kapitulaci. Za švédského náporu v roce 1643 byl Vyškov vypálen a současně značně poškozen i zdejší zámek. Olomoucký biskup Karel XI. z Lichtenštejna však v letech 1664 — 1695 zámek znovu vystavěl a zřídil zde obrazovou galerii. Jako většinu lichtenštejnských staveb projektoval i tuto Giovanni Pietro Tencalla. Na zámku byla umístěna i mincovna, která se pak přemístila do Kroměříže. Významné osobnosti na zámku Vyškovský zámek se stal častým sídlem olomouckých biskupů, hostil také mnohé významné hosty, například v roce 1696 moskevskou delegaci při její návštěvě císařské Vídně, kde jednala o politické alianci. V polovině 18. století zde dočasně sídlil biskup Ferdinand Troyer, pozdější kardinál, který tady pořádal lovy v okolních lesích Drahanské vysočiny, stejně jako předtím biskup Wolfgang Hanibal Schrattenbach, jenž zřídil v zámku divadelní sál, v němž se hrály italské opery. Od požáru v roce 1753 zámek chátral, byl změněn ve vojenskou nemocnici, sídlo biskupských patrimonijních úřadů a obydlí úředníků. V roce 1800 zde přenocoval ruský maršál Suvorov, před bitvou u Slavkova v roce 1805 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka I. s ruským carem Alexandrem I. Po požáru v roce 1917 byl vyškovský zámek znovu upraven. Olomouckým arcibiskupům patřilo sídlo až do roku 1928, od té doby jej vlastní ČR a Muzeum Vyškovska. Tipy na výlet Ve Vyškově můžete také navštívit Zoo park Vyškov nebo Muzeum perleťářství a tradičního bydlení. Na výlet se můžete vydat na zámek Habrovany, zámek Drnovice, zámek Křtiny, renesanční zámek Račice, zříceninu hradu Kuchlov nebo poutní kapli P. Marie Sedmibolestné na Lutrštéku. Jistě vás nezklame ani pohled na větrný mlýn Chválkovice. Ubytování najdete ve Vyškově.
Celý článekZámek Vysoká u Příbrami
Zámek Vysoká u Příbrami, okres Příbram.
Celý článekZámek Vysoký Hrádek
Zámek Vysoký Hrádek, okres České Budějovice.
Celý článek
Zámek Zahrádky
Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení. Ubytování najdete v České Lípě.
Celý článekZámek Zákupy
Renesanční zámek Zákupy stojí ve stejnojmenné obci asi 8 km na východ od České Lípy v Libereckém kraji. V majetku Toskánských Habsburků i Napoleona Historie panských sídel na tomto místě se počíná ve 14. století. Tehdy zde stála menší gotická tvrz Pancířů ze Smojna. Na počátku 16. století ji koupili Berkové z Dubé a Zdislav Berka, nejvyšší sudí a královský hofmistr věrný Habsburkům, na jejím místě nechal vystavět roku 1541 dvoukřídlý renesanční zámek. V roce 1612 Berkové zadlužené panství prodali Janu Novohradskému z Kolovrat. V průběhu třicetileté války byl zámek poničen nejprve císařskými vojáky a později v roce 1638 švédskou armádou. Za třicetileté války byly Zákupy nejen poničeny, ale znovu také změnily majitele. Sňatkem je roku 1632 získal vévoda Sasko-Lauenburský Julius Jindřich. Vévoda Julius František dal zámek na počátku 70. let 17. století barokně přestavět a vznikl tak rozlehlý komplex vlastního zámku, předzámčí s rozlehlými konírnami, hospodářským dvorem, zahradami, závodištěm a drobnými stavbami v okolí. Jako architekti se v Zákupech vystřídali Domenico Orsi a Giulio Broggio. V 18. století byl zámek sídlem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské a plnil, spolu se zámkem v Ploskovicích roli rezidenčního sídla rozsáhlého Toskánského panství. Za Marie Terezie musel rod Čechy opustit a Zákupy přestaly být šlechtickým sídlem a využívali je jen úředníci. V roce 1803 se Zákupy staly majetkem toskánské větve Habsburků a panství mělo být povýšeno na vévodství. V roce 1815 byl zákupským vévodou jmenován syn Napoleona Bonaparta – Napoleon II. zvaný též Orlík. Jeho brzká smrt mu ovšem nedovolila se zámku ujmout. Sídlo posledního českého krále Po revolučních událostech ve Vídni roku 1848 se staly Zákupy letním sídlem odstoupivšího císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Ten využíval zámek v letech 1853-75, a také proto byly pro jeho účely Zákupy opraveny, vyzdobeny a vybaveny mobiliářem ve stylu rokoka. Podobně jako na zámku v Ploskovicích se na této úpravě podíleli umělci jako architekt Bělský, malíři Navrátil a Kandler a sochař Levý. Mezi pamětihodné dny této rezidence patřila návštěva ruského cara Alexandra II, který se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. a svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Zákupy byly po první světové válce znárodněny a veřejnosti byly znovu zpřístupněny roku 1951. Od roku 2002 jsou národní kulturní památkou. Dispozice zámku Dvoupatrová zámecká budova má čtyři křídla, která uzavírají obdélné nádvoří s přízemními arkádami. Mostem a příkopem je od zámku odděleno předzámčí, které tvoří patrová úřednická stavba s hranolovou věžičkou a raně barokním portálem a kousek odtud hospodářské budovy. Krásné interiéry jsou cenné zejména díky malířské rokokové výzdobě. Ty doplňuje starší barokní nábytek, obrazy, tapety, porcelán, sklo a další výrobky uměleckých řemesel. Součástí prohlídkového okruhu je množství sálů, salónů a kabinetů, z nichž nejcennější je apartmán, který sloužil císařské rodině. Město od zámku odděluje terasovitá barokní zahrada s plastikami, vzácnými stromy a jezírkem. Tipy na výlet Nedaleko odsud v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a Vlastivědné muzeum. Můžete si dále prohlédnout městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, zříceninu hradu Lipí, zříceninu hradu Pihel nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete v České Lípě.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 … 184 185 186 Další Poslední
